Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Dobrý večer. Nový ředitel šumavského národního parku vytáhl do boje s kůrovcem. Vědci vzápětí přišli s obavou o osud rezervace. Proč nenechat přírodu, ať si pomůže sama? Nový ředitel Národního parku Šumava a někdejší významný politik Jan Stráský je hostem Interview. Dobrý večer.

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Dobrý podvečer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Pane řediteli, proč nenecháte šumavské lesy, šumavský národní park a lesy v něm, aby si poradily samy?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Paní ředitelko, to je otázka, která už dávno není na místě. Na Šumavě se v posledních letech těží tolik, jako se netěžilo nikdy za celou dobu národního parku. Vloni jsme vytěžili 330 tisíc kubíků. Neboli dávno byla opuštěna politika, že se nebude těžit. Teď jde jen o to, jestli se těží na správných místech, jestli se těží správným směrem, jestli se těží tak, aby skutečně to vedlo k útlumu kůrovce. Pokud to k útlumu kůrovce nepovede, budeme těžit čím dál víc. A mým úkolem je tohle právě zastavit.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Tak to tedy zúžím na těch původních 30 procent bezzásahových oblastí, s nimiž tedy počítal vlastně předchozí plán ministra Bursíka. I tedy ty bezzásahové oblasti na těch původně zvažovaných 30 procentech s vaším příchodem padají?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Vy správně říkáte, že o tom pan ministr Bursík uvažoval. Zatímco to, co platí, že by se nemělo těžit, je 13 procent, to jsou první zóny. Samozřejmě my jsme dokončili jakýsi obranný plán, který ve všech bodech musí schválit ministerstvo a který skutečně navrhuje, aby se v některých případech provedla kontrola kůrovce a určitá dílčí těžba i v těch plochách, kde se doposud nezasahovalo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Jak moc se tedy pod vaším vedením zmenší ty bezzásahové plochy? 30 procent bylo zvažovaných, nyní se tedy hovořilo o těch 13 procentech. Pod vaším vedením se ještě víc zmenší ty bezzásahové plochy?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Ne, nebude to ani 30 ani 13. Víte, návrh, který je hotový dva dny a který teď podléhá jisté diskusi přímo v parku a bude předložen ministerstvu, předpokládá, že bezzásahového prostoru zůstane 25 procent.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Podle mnohých vědců a biologů právě praxe z minulosti ukázala, že tam, kde se lesu dal čas v řádu desítek let, tam se les regeneroval, vyrostly na něm unikátní ekosystémy s řadou chráněných živočichů. Vy tedy hovoříte o tom, že by tyto bezzásahové oblasti měly být na těch 25 procentech. Bude to stačit?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Jde o to, jestli to bude stačit pro boj s kůrovcem. Já myslím, že už skončila diskuse o tom, jestli se může nechat rozsáhlé území národní parku bez ochrany proti kůrovci, poněvadž kůrovec už zasahuje oblasti, které jsou daleko mimo park, zasahuje oblasti, které jsou v Rakousku, v Bavorsku, které jsou v lesích sousedních obcí a tam už není diskuse o tom, jaká bezzásahová území nechat,ale jak rychle zastavit gradaci kůrovce a pak se dál pečlivě starat o národní park.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

A z čeho jste tedy vycházeli nebo když přicházíte s tím návrhem o 25 procentech bezzásahových zón? Z jaké analýzy nebo z čeho ta představa vychází?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Řeknu, z čeho vychází, ale zároveň mluvíme o něčem, co ještě ani mnou nebylo úplně schváleno. Vychází to z expertních prací, které zadali před třema lety a před jedním rokem oba dva hejtmani Plzeňského i Jihočeského kraje a o nichž byla veřejnost průběžně informována. Podstatnou část této skupiny a dva pracovníky národního parku jsem vyslal znovu do terénu, dal jsem jim 16 dní, aby za 16 dní předložili ten obranný plán, to znamená určení místa, kde je třeba ještě zasáhnout, abysme se pokusili zastavit kůrovcovou gradaci. Neboli jsou to lidé, kteří tuto otázku řeší několik let, lidé, kteří jsou posíleni i pracovníky parku a kteří vyhotovili materiál, který teď v posledních dvou dnech a ještě den bude analyzován přímo na správě, to znamená, budou sbírány připomínky, podněty a výhrady jednotlivých pracovišť správy a pak bude projednáván na ministerstvu, poněvadž naprostá většina opatření, na které se mě ptáte nebo ještě budete ptát, jsou samozřejmě v rukou ministra.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Vy osobně byste byl raději, kdyby to bylo méně než 25 procent? Jaký je váš osobní názor na to?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Můj osobní názor je, že lituju každého stromu, který musí padnout, že určitě nejsem zastáncem velikých těžeb, ale že jsem pochopil, že kůrovcová kalamita znamená, že budeme přicházet o další a další stromy, nebudeme-li s kůrovcem bojovat ověřenými metodami, to znamená metodami, které zná lesnická praxe. Samozřejmě, že se budeme chovat jako v národním parku, samozřejmě, že nebudeme v prvních zónách používat žádné chemické prostředky, které by jiný majitel lesa na svém území použil. Samozřejmě, že budeme diskutovat s ochránci o přesných místech, kde a jak zasahovat. Ale v každém případě, a to říkám zcela nezakrytě, se musí použít jiná strategie, než se používala do mého příchodu, poněvadž strategie dosavadní vedla k tomu, že těžby loňské byly naprosto rekordní, překročily ještě o 10 procent těžby předloňské. A tato gradace těžeb, neboli toho, co nejvíc veřejnost zneklidňuje, by určitě pokračovala.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Takže, pane řediteli, ty padlé zetlelé stromy, ze kterých už údajně lýkožrout uletěl, budou se odvážet z lesa, anebo se nechají ležet aspoň v některých těch místech, aby se tedy pod nimi podle některých názorů mohl tvořit nový les?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Padlé a zetlelé stromy se nebudou vyvážet, protože ty nejsou už k ničemu, ty poskytnou tu životní hmotu těm novým stromečkům. Dokonce zákon říká a my ho budeme respektovat, že i ty nové stromy, které budeme muset v rámci tohoto obranného boje ještě pokácet, ze 30 procent zůstanou v prvních zónách. Co budeme kácet z těch suchých stromů, a to je rozhodnutí, které jsem učinil v těchto dnech, budou souše, které ohrožujou turisty podél turistických cest. Myslím, že by veřejnost byla překvapená, že se jedná o tisíce stromů, které budou upraveny tak, jak je v parku zvykem, to znamená sníženy, aby nezasahovaly na turistické cesty a nemohly způsobit zranění či ohrožení našich turistů.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Pokud to bude masivní kácení, mnozí odborníci by se vás asi zeptali, kde jinde než vlastně v chráněné oblasti, v národním parku by mohl mrtvý strom takříkajíc zemřít vestoje? Toto pro vás přijatelné není pouze s ohledem na turisty? Nebo jak to cítíte?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Tak samozřejmě, že tu otázku nechám. Ponechání těch stromů stojících, suchých stromů kolem cest, to myslím, že nemá cenu o tom diskutovat. Národní park Šumava má za sebou jednu událost smrtelného úrazu takovýmto stromem. V této praxi já určitě nebudu pokračovat. Ale to, myslím, že není ani nic, co by tak moc vzrušovalo ani naše odpůrce. Je snad jasné, že pokud chceme umožnit po schválených, projednaných značených cestách návštěvu Šumavy, a to opravdu chceme, musíme se chovat s péčí hospodáře, který ví, že v lese se pohybujeme na vlastní nebezpečí a ve kterých zároveň respektuje, že vědomě toto nebezpečí nesmí zvyšovat.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

A plánuje se masivní kácení třeba i mimo cesty?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

O tom zatím nemá cenu hovořit, poněvadž ten plán není nijak schválen. Já mohu říci, že to samozřejmě bude znamenat zásahy v některých územích, ale ty je třeba ještě dojednat jak uvnitř správy, tak s ministerstvem životního prostředí. Jestli to bude masově, to se pokusíme odhadnout a veřejnosti sdělit.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Dokdy to musí být, pane řediteli, rozhodnuto? I ta otázka, o které jsme mluvili před tím, tedy o těch 25 procentech bezzásahových zón. Do jara? Nebo dokdy to musí být s ohledem na biorytmus lesa?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

No, ono jde především o biorytmus toho kůrovce. To znamená, ano, já bych rád, aby toto bylo rozhodnuto během dvou týdnů, poněvadž pak je třeba provést celou řadu opatření, abych se netvářil tak tajemně, tak je třeba vyrazit i do těch končin, kde se teď nezasahovalo, označit a vyhledat ty stromy, které jsou kůrovcem napadené. Pak je třeba připravit i šetrné prostředky a tyto stromy porazit. A to je všechno je závod s kůrovcem, který podle některých odborníků vyletí koncem dubna, podle některých začátkem května. Takže, to není žádný psaný úkol, to je právě ta honička s přírodou.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Takže, každopádně ale, pane řediteli, s vámi přichází invazivní vlastně způsob boje s kůrovcem. Rozumím tomu dobře?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Ano, na dobu, než zastavíme gradaci kůrovce, to snese i označení, které jste tomu dala.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Někteří odborníci, někteří vědci vás kritizují za to, že chcete zpřístupňovat taky ta území v parku, kde žijí ohrožené druhy zvířat, třeba tetřev, jediná životaschopná populace ve střední Evropě, která potřebuje klid. A vy byste byl údajně pro zpřístupňování těchto území.

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Tak si zase odpovězme tak, jak to naši diváci vědí. Ano, národní park bez projednání před rokem a něco uzavřel kromě prvních zón ještě 7,5 tisíce hektarů plochy národního parku s odůvodněním, že jsou to místa, která mají být dočasně uzavřená. To slovo dočasně připomíná úplně jinou historickou situaci. Na to reagoval soud a toto rozhodnutí parku zrušil. V tomto okamžiku se může návštěvník Šumavy pohybovat po jakýchkoliv místech národního parku s výjimkou prvních zón, kde musí chodit jen po značených cestách. A teď se dostávám k vaší otázce, já jsem přesvědčen a opakuji již po několikáté, že v některých místech z těch 7,5 tisíce hektarů je takové omezení, zvláště omezení v určité lhůtě roku, určité části roku zcela podstatné a jsem přesvědčen, že správa, ačkoliv zatím do mého příchodu se k tomu stavěla velmi liknavě, dojde k nějakému opatření, které zase uzavře proti rozhodnutí soudu. Ale po správném projednání, především po naplnění slov, kterými soud doprovázel ten rozsudek, že musí zdůvodněno, proč právě tam člověk nesmí, poněvadž obecné právo člověka je pohybovat se po volné přírodě. Ano, dáme si pozor na toto zdůvodnění a bude to znamenat, že do některých končin skutečně lidé nebudou moct chodit, i když to nejsou druhé zóny. Já uvedu ten otřepaný případ, to je Mrtvý luh, kam se nesmí chodit, co jsem já na světě. Teď se tam chodit může. Považuju to za chybu, tuto chybu napravím. Ale chtěl bych slíbit, že to určitě nebude 7,5 tisíce hektarů tak, jak o tom rozhodlo předchozí vedení národního parku.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Horský les a horské ekosystémy se potřebují podle vědců dlouhodobě rozvíjet na relativně velkých plochách. Podle dosavadních záměrů měly bezzásahové zóny tvořit do 10 let mezi 20 a 40 procenty z 69 tisíc hektarů rozlohy parku. Podle ekologů není jistota, že se v parku podaří udržet jádrové území, které bude dostatečně chráněno proti lidským zásahům. Pane řediteli, proč by se vlastně mělo neustále rozšiřovat, to je spíš filozofická otázka, teritorium, kam mohou turisti, kde expanduje vlastně regionální rozvoj a jeho projekty? Proč by to tak mělo být?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Tak možná, že je naléhavější otázka, proč by to tak být nemělo, ale já samozřejmě odpovím na tu otázku tak, jak ji kladete. Je jasné, že s rozvojem národního parku každého, a o Šumavě to platí také, se bude neustále možnost vstupu na území národního parku omezovat. Vyplývá to z naší legislativy. Jestliže dnes máme v prvních zónách 13 procent plochy národního parku a může se tam chodit pouze po značených cestách, přidáte-li každé další procento k těm prvním zónám, uzavřete všechny cesty, co na tom procentu prvních zón jsou  a budete vést s turisty diskusi, jestli se z těch 20, 30 zavřených cest jedna nevyznačí a nezahrne mezi ty, po kterých návštěvník může chodit. Tato logika je bohužel, teď to říkám jako předseda Klubu českých turistů, velmi nepříjemná. Bohudík z hlediska ochrany přírody znamená určité zpřísnění té ochrany a my budeme hledat všechny důvody, proč je to třeba udělat. Ale není to tak, že by národní park rozšiřoval možnosti, kam se může chodit. Na Šumavě se mohlo chodit všude za celého mého života jenom v roce 1990. Nikdy před tím ani nikdy potom.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Sám jste to připomněl, že jste také předsedou Klubu českých turistů. Mnozí se ptají, jestli tam právě není naznačen trochu konflikt zájmů. Samozřejmě nemyslím v zákonné rovině, spíš v té etické. Jestli vlastně vždycky nebudete víc bojovat ve prospěch turistů. Proto se ptám, do jaké míry se hodláte orientovat na projekty regionálního rozvoje, nové sjezdovky, hotely, ale také rušení omezení splouvání Horní Vltavy a podobně?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Dobře, tak začala jste nejprve turisty. Já jsem naprosto přesvědčen, že za těch 123 let, co existuje Klub českých turistů, to byl vždycky spolek, kde bylo větší procento lidí, kteří mají kladný vztah k ochraně přírody než v ostatní společnosti, takže tady žádný střet zájmů určitě nevidím. Ale vy to hned spojujete s dalšími věcmi, které třeba turisty vůbec nezajímají. Já jsem přesvědčen o tom, že bych v Klubu českých turistů nezískal žádné zastánce toho, jestli má být na Šumavě další sjezdovka, nebo nemá být.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Tak on není turista jako turista samozřejmě.

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Ano, to tedy není. Turisté velmi oceňují, abysme také řekli něco kladného o parku, to úsilí posledních 8 let, které vedlo k tomu, že na území Národního parku Šumava je 600 kilometrů běžeckých lyžařských stop, které se pravidelně upravují, o kterých si můžete třeba i z postýlky najít informaci, kdy byly naposledy upraveny a na které se máte vydat. Toto je zájem turistů a ten je v této, řekl bych, zimní sezóně zcela naplněn a turisté nemají žádné další požadavky na zimní Šumavu. Na letní Šumavu turisté mají jisté požadavky. Ano, jsou neradi, když se budou další velké prostory uzavírat, aniž by předem došlo k dohodě o některé cestě, která bude ponechána. To je výklad, který jsem říkal před chvilkou. To je jedna věc. Druhá věc je, že národní park má dnes to, o čem sní každý ten skalní turista, naštěstí jich není už tolik, má už dneska 7 nouzových noclezišť, kde můžete na území národního parku jednu noc od 16 hodin odpoledne do 9 hodin dopoledne přespat pod širákem nebo ve stanu. To je další naplněný sen těch skalních turistů. A teď se můžeme dostat k těm dalším otázkám, které jste měla na mysli. Já myslím, že ty první se týkají infrastruktury dopravní. Spor je o to, jestli na Šumavě se dopravujeme optimálními způsoby, jestli skutečně děláme všechno pro to, aby člověk měl důvod nechat auto doma.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Budete, nebo nebudete, pane řediteli, rozšiřovat příliš projekty regionálního rozvoje? A pokud ano, jakým směrem? Jestli byste mohl představit nějaké plány.

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Projekty regionálního rozvoje, ano, to je velmi obecný pojem. Takže, já jsem začal.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Řekněte mi třeba tedy konkrétně, jaké projekty, s jakými počítáte? Co třeba hodláte tedy postavit v Národním parku Šumava?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Ne, my tam nehodláme postavit nic. Národní park není ten, kdo tam něco bude stavět, národní park je určitě účastníkem řízení o tom, co se tam stavět bude.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Ne, řekněte mi, prosím, jak se tedy může změnit ta oblast pod vaším vedením? Co byste si představovali? Jaký máte plán?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

V této oblasti, já řeknu tedy jednu věc, která není mým plánem jako ředitele národního parku, ale přejímám ho, a to je vyřešení dopravy na Hochficht do lyžařského střediska, kde dnes ho používají z 30 procent Češi, jezdí 80 kilometrů autem národním parkem Šumava a jeho přilehlým okolím. A my hledáme cestu, jak tuto dopravu řešit. Ano, takto obecně říkám, že budu dál hledat tu cestu a je mi úplně jedno, která z těch variant, to znamená lanovka, která děsí jednu stranu, lepší silnice, kratší spojení silniční, které děsí druhou stranu. Lepší autobusové spojení, ale to musí být postavena silnice, aby autobusy nepadaly do pankejtu, jak jste ukazovali v televizi před 14 dny právě na této zmíněné silnici, která vede na Hochficht. Tady já nemám žádný plán, jak to má být. Jsou investoři, kteří budou přinášet žádosti.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

A pro kterou variantu byste vy osobně klonil?

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Ani osobně nebudu říkat, že mám jednu zvolenou víc než druhou. Já mám trochu prsty v tom.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Každopádně vyřešit by se to mělo.

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Ano, prsty v tom, že se otevřela Zvonková ve svých bývalých funkcích a trošku trnu, že už ji několik let provozujeme po silnici, která vůbec neodpovídá provozu především v zimním období, které na této silnici probíhá.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Pane řediteli, já vám děkuji za váš čas. Děkuji vám za interview. Na shledanou.

Jan STRÁSKÝ, dočasný ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Já vám také. Na shledanou.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

Za chvíli už Události. Přeji vám krásný večer.