Sucho mění život v Plzeňském kraji. Zemědělci, správci řek, ale i lesáci začínají podnikat opatření, aby regionu co nejméně ubližovala extrémní sucha. Rozšiřují se plochy lesů - jako největší zásobárny vody, budují se i retenční nádrže. Povodí Vltavy chce získat do své správy Padrťské rybníky.
Zemědělci zase volají po dotačních penězích k úpravě polí, aby po nich voda nestékala do řek. Nejdůležitější jsou ale lesy.
„Plocha lesů v Plzeňském kraji se za posledních 20 let zvedla téměř o jedno procento. Lesy tu nyní zaujímají 40 procent plochy. Jsme tak v rámci krajů nad celostátním průměrem," připomněl Ivan Klik, ředitel krajského ředitelství Lesů České republiky v Plzni.
Plocha lesů se podle něj zvyšuje v celé zemi především díky dotacím na zalesňování neproduktivních zemědělských půd. „Zádržná schopnost krajiny se tím neustále zvyšuje," vysvětlil Klik.
Přispívá k tomu i rozšiřování vodních ploch v lesích. „V Plzeňském kraji, kde zhruba polovinu lesů tvoří státní lesy ve správě Národního parku Šumava a Lesů ČR, jsme v posledních několika letech obnovili z vlastních zdrojů, ale i s pomocí dotací, řádově desítky vodních nádrží, jako jsou jezírka, rybníčky či tůňky," popsal Klik. Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
Vodní nádrže se podle něj vybudovaly například v Kladrubech, v Dlouhém Hradišti či Miřkově. Podle Klika nejsou vodní nádrže většinou určené k chovu ryb, ale právě jen ke zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu.
K tomu přispívají i zemědělci. „S pomocí dotací se například vytvářejí travní pásy u polí, které zabraňující odtoku ornice do řek, patří sem i úprava meliorací, aby z nich voda nešla do řek, ale aby se udržela v krajině," vysvětlil ředitel Okresní agrární komory v Domažlicích Ludvík Jírovec.
Ve městě je podle Hany Hrdličkové z oddělení urbanistické zeleně Správy veřejného statku města Plzně jednou z možností zadržování vody nezastavování volných zelených ploch například parkovišti nebo cestami. „Jestliže stavíme stále víc parkovišť, odvádíme vodu ze sídlišť, nezadržujeme ji," doplnila Hrdličková.
„Jak s přírodou zacházíme, tak se nám odměňuje. Protože stále chceme mít život pohodlnější, chceme chodit stále po lepších a lepších površích, abychom náhodou nezakopli. To, že máme stále více aut a chceme je parkovat pod okny, i to k suchu přispívá," líčí Hrdličková.
Betonuje se ale i v okolí velkých měst, kde pokračují zábory zemědělské půdy. Na nich se pak budují satelity rodinných domků či bytovek. V okolí Plzně se v posledních letech staví v Červeném Hrádku, Malesicích, Vejprnicích, Křimicích, Letkově, Kyšicích, Vejprnicích či Štěnovicích. Řeku Klabavu by mohly regulovat Padrťské rybníky
„I to suchu nahrává, protože se rozšiřují zabetonované plochy a tím se zvyšuje lokální teplota. Navíc po betonu a dlažbě voda také stéká do řeky a putuje dál do moře, místo aby zůstala v krajině," vysvětlil Jírovec.
Novinkou v hospodaření s vodou v době sucha by mohla být změna správce vodních toků v Brdech. Povodí Vltavy v Plzni chce totiž po uvolnění vojenského prostoru Brdy, tedy od 1. ledna příštího roku, získat do své správy Padrťské rybníky, které by měly významně ovlivňovat stav vody na řece Klabavě.
„V nejbližší době se nepočítá s výstavbou vodní nádrže Amerika v Brdech, proto každý další regulační prvek v krajině navíc bude pro nás přínosem. Rybníky by znamenaly prostor pro zachycení přívalových srážek a zároveň by se voda využívala v době sucha," uvedl šéf Povodí Vltavy v Plzni Miloň Kučera.
I letos byla podle něj Klabava na historickém minimu, a proto by se její regulace hodila. Rozhodnout by se mělo do konce roku. Přenesení správy z Vojenských lesů a statků podle Kučery podporuje svaz obcí a měst na Klabavě a Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje.
