Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
Dobrý večer, vítejte ve společnosti České televize a Událostí v regionech. Rozsah kůrovcové kalamity byl loni v okolí Znojma větší než v předchozích letech, zatímco běžně se tam odtěží 16-20 ha, loni to bylo kolem stovky. Nezbývají tak už skoro žádné smrky starší 60 let. Stromy, které bylo v plánu vytěžit v průběhu 10 let, zmizely za 4 roky.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
Harvestor, uzvedne 2 tuny a s kmeny si hraje jako s párátky. Toto je výsledek jeho práce z nadhledu, jenže lesníci z toho žádnou radost nemají, kvalita dřeva nízká, cena postupně klesá, zisk žádný. Důvody? Dílem sucho, dílem tento malý brouček, lýkožrout smrkový.
Ondřej BENEŠOVSKÝ, vedoucí lesního úseku, Městské lesy Znojmo
To je ten brouček, který napadá ty smrky. Vždycky přiletí na smrk oslabený, přiletí, udělá si v ní komůrku, tam se spářej se samičkou a dělá požerky, požírají lýko stromů, tím pádem ten strom usychá.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
Stínu tady bude v budoucnu čím dál míň. Tato holina vznikla v posledních dvou letech. V této lokalitě je jich hned několik a budou přibývat.
Ondřej BENEŠOVSKÝ, vedoucí lesního úseku, Městské lesy Znojmo
Smrky starší 60 let už jakoby nemáme, teď bohužel to sucho a ten kůrovec zasahuje porosty mladší, ba i nejmladší.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
Teď odpočívá pod sněhem nejen krajina, ale spí i kůrovec, vhodná doba na těžbu, tentokrát okrajově zasáhne i Gránické údolí, příměstský les ve Znojmě, jak a kdy se zájemci dozvědí už tuto sobotu.
Zuzana PASTRŇÁKOVÁ, mluvčí, MěÚ Znojmo
Může přijít úplně každý a sraz je ve 13 hodin u Spáleného mlýna. My tyto procházky většinou děláme na jaře a na podzim. Nicméně, teď jsme udělali i jednu procházku v zimě, protože právě se blíží ta nahodilá těžba.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
A taky se blíží doba výsadby, až z porostů zmizí sněhová deka, tedy zhruba v březnu.
Ondřej BENEŠOVSKÝ, vedoucí lesního úseku, Městské lesy Znojmo
Tady jsme začali s obnovou právě té jedné z kalamitních holin, která je po kůrovci. Vidíme tady vysázený dub, který je ošetřený proti okusu, proti zvěři.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
4/5 nových stromků jsou listnáče, místo monokultur pestrost, podle Ondřeje Benešovského má les velkou naději na obnovu. Důkazem je toto zdánlivé houští pro lesníky nejcennější. Narostlo totiž samo, bez zásahu člověka. Veronika Gecová, Česká televize
Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
Pojďme se teď podívat na výskyt kůrovce za loňský rok. Čísla máme z portálu kůrovcové info. Podle nich se na lapačích hmyzu v Jihomoravském kraji zachytilo při pravidelných kontrolách průměrně dva až čtyči tisíce lýkožroutů. Ve Zlínském kraji to bylo okolo 2000. Běžné hodnoty jsou přitom v řádu stovek. Na Vysočině dokonce množství odchycených kůrovců dosáhlo v nejhorších obdobích až čísla 100 000. Majitelé lesů zasažených kůrovcem můžou do konce února požádat ministerstvo zemědělství o finanční náhrady, aktuálně za konec roku 2017 a rok 2018.
Vojtěch BÍLÝ, mluvčí, Ministerstvo zemědělství
Jde o sazbovou dotaci, která se proplácí za každý vytěžený kubík jehličnatého dřeva a pohybuje se od 26 Kč za 1 kubický metr až po 510 Kč za kubík dle příslušného kvartálu, ve kterém ta těžba proběhla.
Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
Jednou z cest k obnově poničených lesů může být takzvané výmladkové hospodaření, tedy udržování nízkých listnatých porostů, které při pravidelném kácení a prořezávání samy znovu rychle dorůstají. To může být výhodou pro vlastníky menších lesů, kteří dříví používají jako palivo. Nemusí pak řešit zalesňování a porosty nevyžadují složitou péči.
Markéta CHUMCHALOVÁ, redaktorka
Les nad Soběšicemi, na první pohled plný běžných listnáčů, že vyrostly z pokácených pařezů tuší jen málokdo, jak je dorůstají jejich mladší nástupci opodál naopak bedlivě sledují lesníci z Mendelovy univerzity na zhruba čtyřech hektarech experimentální plochy.
Martin ŠRÁMEK, výzkumný pracovník, MENDELU v Brně
Některé listnaté dřeviny, když pokácíte, tak mají vlastnost, že ze spících pupenů vytvoří výmladky, které se tvoří okolo pařezů, tady to jde pěkně vidět. Čerpají živiny z kořenového systému toho původního stromu vysokýho.
Markéta CHUMCHALOVÁ, redaktorka
Stromů, které vyrůstají z pařezů, je tady kolem 3000, například tento dub je starý 10 let stejně jako tento habr, který na rozdíl od něj vyrostl ze semene. Jak se jejich vývoj liší měří třeba tyto /nesrozumitelné/ na kmenech a pravidelně i sami výzkumníci.
Martin ŠRÁMEK, výzkumný pracovník, MENDELU v Brně
Na téhle ploše probíhají opakované měření, jak /nesrozumitelné/, tak potom výšky, abysme zjistili, jak které druhy rychle přirůstají. Ten přírůst výškový i tloušťkový může být 2× až 3× větší než u těch semenáčů.
Markéta CHUMCHALOVÁ, redaktorka
Lépe se navíc umí vypořádat se suchem v půdě a jsou odolnější vůči změnám klimatu.
Tomáš SLACH, výzkumný pracovník
My máme na jednom místě daleko pestřejší možnosti pro rostliny, jak stínomilné tak i světlomilné a jejich kombinace nám dává vlastně ve výsledku vyšší druhou diverzitu, v podmínkách nížin a teplých pohorkatin naší republiky se jedná spíš o způsob hospodaření využívaný od neolitu.
Markéta CHUMCHALOVÁ, redaktorka
Na tom, že by se měly pařezy do krajiny znovu vracet, teď nacházejí společnou řeč lesníci i ochránci přírody. Markéta Chumchalová, Česká televize
Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
A dopady kůrovcové kalamity jsou patrné taky na známých a oblíbených turistických místech. Na sociálních sítích se objevily třeba fotky z louky U Tří smrků na Vyškovsku. Kvůli suchu a kůrovci tam uschly 2 ze tří víc než 100 let starých stromů, podle kterých místo dostalo svůj název.
Dobrý večer, vítejte ve společnosti České televize a Událostí v regionech. Rozsah kůrovcové kalamity byl loni v okolí Znojma větší než v předchozích letech, zatímco běžně se tam odtěží 16-20 ha, loni to bylo kolem stovky. Nezbývají tak už skoro žádné smrky starší 60 let. Stromy, které bylo v plánu vytěžit v průběhu 10 let, zmizely za 4 roky.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
Harvestor, uzvedne 2 tuny a s kmeny si hraje jako s párátky. Toto je výsledek jeho práce z nadhledu, jenže lesníci z toho žádnou radost nemají, kvalita dřeva nízká, cena postupně klesá, zisk žádný. Důvody? Dílem sucho, dílem tento malý brouček, lýkožrout smrkový.
Ondřej BENEŠOVSKÝ, vedoucí lesního úseku, Městské lesy Znojmo
To je ten brouček, který napadá ty smrky. Vždycky přiletí na smrk oslabený, přiletí, udělá si v ní komůrku, tam se spářej se samičkou a dělá požerky, požírají lýko stromů, tím pádem ten strom usychá.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
Stínu tady bude v budoucnu čím dál míň. Tato holina vznikla v posledních dvou letech. V této lokalitě je jich hned několik a budou přibývat.
Ondřej BENEŠOVSKÝ, vedoucí lesního úseku, Městské lesy Znojmo
Smrky starší 60 let už jakoby nemáme, teď bohužel to sucho a ten kůrovec zasahuje porosty mladší, ba i nejmladší.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
Teď odpočívá pod sněhem nejen krajina, ale spí i kůrovec, vhodná doba na těžbu, tentokrát okrajově zasáhne i Gránické údolí, příměstský les ve Znojmě, jak a kdy se zájemci dozvědí už tuto sobotu.
Zuzana PASTRŇÁKOVÁ, mluvčí, MěÚ Znojmo
Může přijít úplně každý a sraz je ve 13 hodin u Spáleného mlýna. My tyto procházky většinou děláme na jaře a na podzim. Nicméně, teď jsme udělali i jednu procházku v zimě, protože právě se blíží ta nahodilá těžba.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
A taky se blíží doba výsadby, až z porostů zmizí sněhová deka, tedy zhruba v březnu.
Ondřej BENEŠOVSKÝ, vedoucí lesního úseku, Městské lesy Znojmo
Tady jsme začali s obnovou právě té jedné z kalamitních holin, která je po kůrovci. Vidíme tady vysázený dub, který je ošetřený proti okusu, proti zvěři.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
4/5 nových stromků jsou listnáče, místo monokultur pestrost, podle Ondřeje Benešovského má les velkou naději na obnovu. Důkazem je toto zdánlivé houští pro lesníky nejcennější. Narostlo totiž samo, bez zásahu člověka. Veronika Gecová, Česká televize
Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
Pojďme se teď podívat na výskyt kůrovce za loňský rok. Čísla máme z portálu kůrovcové info. Podle nich se na lapačích hmyzu v Jihomoravském kraji zachytilo při pravidelných kontrolách průměrně dva až čtyči tisíce lýkožroutů. Ve Zlínském kraji to bylo okolo 2000. Běžné hodnoty jsou přitom v řádu stovek. Na Vysočině dokonce množství odchycených kůrovců dosáhlo v nejhorších obdobích až čísla 100 000. Majitelé lesů zasažených kůrovcem můžou do konce února požádat ministerstvo zemědělství o finanční náhrady, aktuálně za konec roku 2017 a rok 2018.
Vojtěch BÍLÝ, mluvčí, Ministerstvo zemědělství
Jde o sazbovou dotaci, která se proplácí za každý vytěžený kubík jehličnatého dřeva a pohybuje se od 26 Kč za 1 kubický metr až po 510 Kč za kubík dle příslušného kvartálu, ve kterém ta těžba proběhla.
Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
Jednou z cest k obnově poničených lesů může být takzvané výmladkové hospodaření, tedy udržování nízkých listnatých porostů, které při pravidelném kácení a prořezávání samy znovu rychle dorůstají. To může být výhodou pro vlastníky menších lesů, kteří dříví používají jako palivo. Nemusí pak řešit zalesňování a porosty nevyžadují složitou péči.
Markéta CHUMCHALOVÁ, redaktorka
Les nad Soběšicemi, na první pohled plný běžných listnáčů, že vyrostly z pokácených pařezů tuší jen málokdo, jak je dorůstají jejich mladší nástupci opodál naopak bedlivě sledují lesníci z Mendelovy univerzity na zhruba čtyřech hektarech experimentální plochy.
Martin ŠRÁMEK, výzkumný pracovník, MENDELU v Brně
Některé listnaté dřeviny, když pokácíte, tak mají vlastnost, že ze spících pupenů vytvoří výmladky, které se tvoří okolo pařezů, tady to jde pěkně vidět. Čerpají živiny z kořenového systému toho původního stromu vysokýho.
Markéta CHUMCHALOVÁ, redaktorka
Stromů, které vyrůstají z pařezů, je tady kolem 3000, například tento dub je starý 10 let stejně jako tento habr, který na rozdíl od něj vyrostl ze semene. Jak se jejich vývoj liší měří třeba tyto /nesrozumitelné/ na kmenech a pravidelně i sami výzkumníci.
Martin ŠRÁMEK, výzkumný pracovník, MENDELU v Brně
Na téhle ploše probíhají opakované měření, jak /nesrozumitelné/, tak potom výšky, abysme zjistili, jak které druhy rychle přirůstají. Ten přírůst výškový i tloušťkový může být 2× až 3× větší než u těch semenáčů.
Markéta CHUMCHALOVÁ, redaktorka
Lépe se navíc umí vypořádat se suchem v půdě a jsou odolnější vůči změnám klimatu.
Tomáš SLACH, výzkumný pracovník
My máme na jednom místě daleko pestřejší možnosti pro rostliny, jak stínomilné tak i světlomilné a jejich kombinace nám dává vlastně ve výsledku vyšší druhou diverzitu, v podmínkách nížin a teplých pohorkatin naší republiky se jedná spíš o způsob hospodaření využívaný od neolitu.
Markéta CHUMCHALOVÁ, redaktorka
Na tom, že by se měly pařezy do krajiny znovu vracet, teď nacházejí společnou řeč lesníci i ochránci přírody. Markéta Chumchalová, Česká televize
Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
A dopady kůrovcové kalamity jsou patrné taky na známých a oblíbených turistických místech. Na sociálních sítích se objevily třeba fotky z louky U Tří smrků na Vyškovsku. Kvůli suchu a kůrovci tam uschly 2 ze tří víc než 100 let starých stromů, podle kterých místo dostalo svůj název.
