Bohumil Fišer vede Správu Chráněné oblasti Brdy, která je nejmladší v Česku. Vznikla před dvěma lety z Vojenského újezdu Brdy a z jižních, takzvaných třemšínských Brd. Její zrod byl tehdy poněkud bouřlivý.
Už jako student se seznámil se svou ženou, která mu ukázala Brdy. Po studiích nastoupil na Agenturu ochrany přírody a krajiny, kde pracuje už šestnáct let. V době zřízení Chráněné krajinné oblasti Brdy už několik let bydlel ve Staré Huti, kde zrekonstruoval stavení. Rozhodl se, že půjde vyzkoušet ochranu přírody do první linie.
* Jaký by podle vás měl být ochránce přírody?
Myslím, že je to o primárním vnímání přírody. Toho, že příroda je do značné míry měněna člověkem a když si člověk uvědomí, že do toho zasahuje, že něco pěkného z té přírody mizí, vymírají druhy. V podstatě za to můžeme my, jako civilizace celkově, anebo také jednotlivci, kteří třeba zcela záměrně a úmyslně ve svůj prospěch přírodu znásilňují, a snaží se z ní za každou cenu vytěžit maximum. Když si to člověk uvědomí, dospěje do stavu, že s tím něco chce začít dělat, což se u mě stalo v době, kdy jsem chodil do skauta a začal jsem vnímat tyhle věci přes knížky Jaroslava Foglara. Pak jsem se k tomu dostal později na škole, kde už jsem věděl, že chci ve svém životě udělat něco pro to, aby se tohle aspoň trošku zbrzdilo, protože, co si budeme povídat, je to jen o odkladu toho negativního, co se kolem nás děje.
* A jak se vám v první linii ochrany přírody daří?
Tak některé věci specifické pro Brdy mě překvapily. Je zde velký názorový rozptyl a dost často nekonstruktivní přístup k řešení situace ze strany některých lidí, kteří nepřijímají to, jak je ta situace skutečně nastavená, kdo tam má jaká práva a jaké povinnosti.
* Jaký byl před dvěma lety rozjezd Chráněné krajinné oblasti Brdy?
V prvním roce jsme stabilizovali personálně tým Správy, zároveň jsme vybudovali zázemí v budově bývalého újezdního úřadu, také jsme zavedli civilní management toho území, to znamená cenných lokalit. Podařilo se sem dostat tak minimálně bych řekl dvojnásobné až trojnásobné množství finančních prostředků, které by normálně standardně na tak velké území byly přiděleny. Rozjel se monitoring území, což je jedna z dalších složek a povedlo se udělat nějaké akce pro veřejnost.
* Co je podle vás asi nejdůležitější z těchto věcí, co nejvíce oceňujete?
Já si myslím, že nejdůležitější je práce s veřejností. Ale bohužel to se dělá obtížně v počtu lidí, kteří jsou k dispozici. Protože je nás jen sedm. Většina lidí, kteří se na tom nějakým způsobem podílejí, ať už na víkendových akcích, nebo v nějaké komunikaci s médii, případně na sociálních sítích, tak to všichni děláme v podstatě ve svém volném čase, nad rámec pracovních povinností. Nebo naopak, když to děláme v rámci pracovních povinností, myslím teď v čase, kdy jsme v práci, tak pak se ve svém volném čase musíme věnovat tomu, co jsme zanedbali časově nebo kdy jsme dali přednost práci s veřejností. Ale z pohledu přírody jako takové, tak považuji za nejzásadnější péči o lokality, protože v podstatě, to nejcennější, co v Brdech je, tak je bezlesí a pak samozřejmě i nějaké zbytky původních lesních porostů.
* Je něco, na co jste opravdu hrdý?
Na to, že za celou dobu, dnes už téměř tři roky, co se Brdům aktivně věnuji, se do dnešního dne z mého pohledu v Brdech nestal žádný, jak bych tak lidsky řekl, průšvih. Takže jsem v podstatě hrdý na to „nic", co se událo. Pohledově z předmětů ochrany se mnoho věcí povedlo, takže spíš jako celek, jsem hrdý na to, co se do dnešního dne v Brdech udělalo nebo neudělalo.
* Baví vás ta práce?
Kdyby mě nebavila, tak bych ji asi nebyl schopen dělat. Ale samozřejmě jsou i dny, kdy člověk úřaduje a píše věci, které jsou nutné napsat, a nejsou zas až tak zábavné.
* Jste více v kanceláři nebo v terénu?
Určitě v kanceláři. Já bych řekl, že je to třeba osmdesát procent v kanceláři, dvacet procent v terénu a to ještě do toho terénu se člověk často dostane při různých kontrolách, při návštěvě novinářů, když provázíme studenty škol a podobně. Takže většinou je to ještě spojené s něčím dalším.
* Co plánujete do budoucna?
V letošním roce budeme mít dvě priority, kde kromě věcí, které už nějakým způsobem byly zavedené v těch předchozích letech, tak kam bych chtěl, aby Správa trošku napnula své síly, a to jsou stromy jako jednotlivci a jejich ochrana. Abychom také trochu více věděli, kde jsou jaké zajímavé stromy a případně některé z nich pokud na to budou mít parametry, tak abychom udělali kroky, které povedou k vyhlášení za památné stromy. V současné době máme v chráněné krajinné oblasti s rozlohou 345 kilometrů čtverečních dva památné stromy. Od prvního července nám má nastoupit nový pracovník, který by se téhle problematice měl věnovat v následujícím půlroce. A druhá ta oblast je příprava plánu péče pro maloplošně zvláště chráněná území, kde končí platnost stávajícího plánu péče v té jižní části Brd a příprava dalších maloplošně chráněných území ve Středních Brdech.
* Tím myslíte nezastavěnost?
Nezastavěnost s tím, že si dovedu představit, že tam bude nějaká drobná návštěvnická infrastruktura typu panelů na naučných stezkách a podobně. Nějaká odpočívadla – to si dovedu představit, dá se to vyřešit šetrnějším způsobem, aby to nebylo vidět na tři kilometry daleko. A myslím si, že tohle je to, co by měly okolní obce pochopit, že tím jsou Brdy unikátní oproti všem ostatním územím, která jsou nějakým způsobem chráněná a navštěvovaná.
* Čím jsou Brdy podle vás pro návštěvníky zajímavé?
Brdy jako takové návštěvnicky zas až tak zajímavé nejsou. Pokud by měly získat stejný charakter jako například Jeseníky, Krkonoše, nebo Šunapříklad mava, ve smyslu nabídky doprovodných turistických efektů uvnitř, ať už jsou to sjezdovky, rozhledny, stezky v korunách stromů a podobná lákadla, tak tím následně Brdy ztratí na své unikátnosti. Většina lidí, kteří dnes Brdy navštěvují, tak je navštěvují právě proto, jaké jsou. To znamená, že tady právě tyhle věci nejsou. Že tady není na každých pěti kilometrech, kde si koupit pivo a buřt. A i ty okolní obce v podstatě by měly pochopit, že pokud ony budou ty, které nabídnou servis návštěvníkům, tak ony budou ty, kdo bude mít zisk z turismu. Pokud by se cokoli realizovalo v tomto území, je velmi pravděpodobné, že realizátoři nebudou z tohoto regionu, budou to nějací podnikatelé mimo region a tím pádem zisk půjde pryč.
* Co by rozvoji obcí pomohlo?
Myslím si, že tomu nejvíc pomůže, že ty okolní obce si to uvědomí, že největší hodnota i do budoucna a přínos z turistiky je možné rozvíjet, právě pokud Brdy zůstanou nedotčené, takové, jaké jsou. Velmi mě těší, že valná většina starostů obcí, které mají katastrální území v Brdech a tudíž mají na starost územní plánování, a to je jedním ze základních momentů případné zastavěnosti Brd, tak si téhle hodnoty váží. A v podstatě i velká část místních obyvatel tu hodnotu vnímá. Za to jsem rád a jen doufám, že to i do budoucna vydrží. To by pro mě byla asi největší odměna nebo největší pracovní úspěch, pokud by se to podařilo udržet i v následujících letech.
* Znají místní obyvatelé Brdy?
Asi jak kdo, jsou lidé, kteří sem aktivně chodí, ať už sportovat, nebo na houby, nebo se vyvětrat jen tak. Myslím si, že řada místních se o Brdy velmi aktivně zajímá, je to vidět i na sociálních sítích a na akcích, které pořádáme pro veřejnost. Velké procento lidí, kteří se jich účastní, jsou místní tady z okolí Brd.
***
Bohumil Fišer (41)
Pochází z Říčan u Prahy, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor Ochrana životního prostředí. V současné době pracuje jako vedoucí na Chráněné krajinné oblasti Brdy v rámci AOPK ČR. Mezi jeho koníčky a zájmy patří pěstování kaktusů, chilli papriček a dalších rostlin. Také příroda, fotografování, jízda na kole a malé motorky.
