Zasadit stromy a upravit nábřeží není v některých obcích na jižní Moravě jednoduché. V Cvrčovicích na Pohořelicku mají po úpravách veřejné zeleně problém zkrášlit levý břeh řeky Jihlavy. „Bobři nám tam všechny dřeviny hned poničí. Je to náročné, protože se zvířaty se moc vyjednávat nedá," vysvětlila místostarostka obce Lenka Šalandová.
Bobři jsou chránění, a právě proto jejich počty stále rostou. Jenže brání završení úprav v obci, které místní v posledních třech letech udělali za jedenáct milionů korun. „Pomohli nám s tím studenti zahradnictví z Lednice na Břeclavsku. Zbývá právě jen břeh řeky a vysadit stromy kolem silnice," přiblížila místostarostka.
bobr evropský
- hlodavec přizpůsobený životu ve vodě
- je až metr dlouhý a váží až 30 kilogramů
- na přelomu 18. a 19. století byl na Moravě a v Čechách vyhuben, vrací se od 80. let 20. století
- nejvíce českých bobrů se vyskytuje na jižní Moravě, ve zdejších lužních lesích jich je kolem 500
Na Brněnsku způsobují dříve vyhubení bobři evropští nejvíce potíží v Telnici. „Na potoku Říčka jsme minulý týden odstraňovali dvě bobří hráze. Hladina potoka se kvůli nim zdvihla a v případě silných dešťů tak hrozilo na jaře i jeho vylití z břehů," řekl starosta obce František Kroutil.
V loňském roce před hlodavci v obci zachraňovali památnou vrbu vedle tamní kapličky. Obalili ji pletivem. Dobře udělali podle vodohospodářů. „Je to nejúčinnější prevence. S bobry máme problém hlavně na Svratce a Svitavě, snažíme se problémům předejít právě prevencí," sdělila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Města a obce s vyšším výskytem bobrů se podle telnického starosty chránit musí. „Jelikož bobři u nás napadají zejména velké stromy, nemůžeme čekat, než je ohryžou zcela. Kolem nich proto natahujeme sítě. Takto jsme již ochránili přibližně desítku stromů," vysvětlil Kroutil.
Podobná opatření pomohla i Ivančickým. „Už loni jsme svolali jednání s Povodím Moravy, kvůli bobrům totiž hrozilo i poničení čističky odpadních vod. Potíže máme kolem toku Oslavy, Jihlavy i Rokytné," připustil starosta Milan Buček.
Opatření vodohospodářů jsou podle něj nedostatečná. „Nechávají si pouze proplácet škody," kritizoval.
Podle biologa a odborníka na bobry Vlastimila Kostkana z Univerzity Palackého v Olomouci tito stále ohrožení hlodavci migrují proti proudu řek, a proto s nimi má problém pořád více obcí. „Na jižní Moravě je problémů víc, protože se sem bobři vrátili již v polovině osmdesátých let minulého století. A to jako na vůbec první místo v České republice," vysvětlil odborník.
Právě migrace bobrů proti proudu řek pomohla v minulosti například ve Veverské Bítýšce. „Před dvěma lety jsme kolem řeky nacházeli ohlodané stromy často, tento rok jsme si zatím ničeho nevšimli. Proti zvířatům jsme přitom žádné opatření neprováděli," sdělil starosta města Josef Mifek.
Biolog Kostkan popřel, že se s přicházejícím jarem dřevomilní hlodavci přemnožili. „Je to spíše všeobecná pověra. Bobři jsou přísně teritoriální a většina z nich si drží asi kilometr dlouhý úsek podél toku. Žádného dalšího jedince tam pak jednoduše nepustí. Proto se jenom zdá, že je jich čím dál víc," upřesnil zoolog.
Dřeviny podle něj okusují bobři především přes zimu, na jaře přechází na bylinnou stravu. „Stromy kolem řek se z podobného napadení rychle oklepou. Zároveň bobři pomáhají vymýtit třeba křížence topolů s kanadskými druhy a zachovat naši přirozenou místní floru," dodal biolog Kostkan.
Právě očistu lesa mají na svědomí bobři například v okolí Svratky u Doubravníku na Tišnovsku. „Většinou najdeme jen pár nahlodaných stromů, situaci proto nijak radikálně neřešíme," uvedl tajemník úřadu městyse Zdeněk Šikula.
