Německé město Halle zkouší topit uhlím, vyrobeným ze spadaného listí. Takové brikety prý vypouštějí méně emisí skleníkových plynů. Experti ale tvrdí, že surovinu lze využít mnohem smysluplněji v zemědělství.
Proč čekat miliony let, až uhlí vyrobí příroda, když si ho můžeme podobným způsobem vytvořit sami během jednoho dne. S takovou představou se některá německá města pokoušejí využít k energetickým účelům surovinu, která je za normálních okolností městům spíše na obtíž. Jde o spadané listí.
Metodou takzvané hydrotermální karbonizace se tato surovina promění v uhlí. Listí se v hermeticky uzavřeném kontejneru zapálí a prakticky bez přístupu vzduchu projde karbonizací.
„Jde o podobný princip, jaký představuje výroba dřevěného uhlí v milířích," říká předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart. Biomasu pak lze využít k výrobě tepla stejně jako uhlí. Rozdíl je údajně v tom, že při spalování „briket" z biomasy neunikají do ovzduší žádné nadbytečné emise skleníkových plynů.
Stále příliš drahé
I v případě Halle však jde pouze o experiment. „Výsledky dosavadních pokusů jsou nadějné, ovšem zároveň se stále potýkáme s problémy," uvedla mluvčí městské elektrárny v Halle Iris Rudolphová.
Kromě potíží s „vyladěním" celého systému brání širšímu využití vysoká cena. Biouhlí je při započtení nákladů na jeho výrobu stále mnohonásobně dražší než fosilní palivo, jehož cena navíc dlouhodobě klesá. Proto se karbonizace zatím dotuje.
Přesto se o její využití jako „technologie" budoucnosti pokoušejí i další německá města, například Karlsruhe nebo Berlín. A pozadu nezůstávají ani velké energetické firmy. Francouzská společnost Areva už před čtyřmi lety oznámila, že intenzivně pracuje na možném komerčním využití výroby biouhlí.
Pochybná revoluce
Část expertů je ale přesvědčena, že karbonizace biomasy žádnou celosvětovou revoluci v energetice nezpůsobí. A to hned z několika důvodů. „Náklady jsou oproti klasickým zdrojům tak vysoké, že se využití biouhlí pro energetické účely nikdy masově nevyplatí," řekl TÝDNU Jan Káňa z firmy Biouhel CZ.
Větší uplatnění pro karbonizaci biomasy vidí v zemědělství. Vědci totiž už dávno přišli na to, že biouhlí zušlechťuje a zúrodňuje půdu, která je vlivem hnojení a intenzivního zemědělského hospodaření zničená.
Například Švýcarsko jako první evropská země už v roce 2013 schválila zahájení procesu, který by měl vést k povolení používat surovinu k rekultivaci zemědělské krajiny. „Karbonizovaná biomasa nepůsobí jako hnojivo. Půdu ale provzdušňuje, brání erozi a vytváří prostředí k životu důležitých organismů," uvedl Káňa.
V řadě zemí se tedy odborníci pokoušejí využít biouhlí k tomu, aby se půda stala znovu úrodnou i bez masivního hnojení. Ideální jsou k tomu podle Káni bioplynové stanice. Zatímco dnes se v těchto stanicích zbytky po „zplynování" biomasy vyvážejí na pole, v budoucnu by měly být nejprve karbonizované.
V Česku už podobný pilotní projekt probíhá v bioplynové stanici nedaleko Přerova. „Příznivý vliv biouhlí na půdu, ať už z hlediska jejího provzdušnění, úrodnosti, nebo schopnosti zadržovat vodu, se potvrzuje už po roce experimentu," tvrdí Káňa.
Foto popis| ZÁZRAK PRO PŮDU. Pracovník firmy Bartley Tree přisypává v americké Minnesotě biouhlí ke kořenům stromu. Vedle možného využití v energetice má karbonizovaná biomasa údajně zázračné účinky právě na zúrodnění půdy.
