osoba
--------------------
Když přijdu ráno, musím všechno podepsat, udělat všechny záznamy spotřebovaných gigajoulů, kolik jich bylo zapálených, kolik bylo teploty v noci, podepsat, potom musím vyvézt, pokud je třeba, popel, zase třeba je štěpku dovézt, no a zase na konci směny, když přijdu zase zkontrolovat, tak se podívat, jestli se něco nestalo, nějaká změna nebo chyba na peci.
Juraj ZAMKOVSKÝ, ředitel Priatelia Zeme-CEPA
--------------------
My jsme se sem přistěhovali v 94 z Bratislavy s partou kamarádů, založili jsme tady organizaci a když působíme v tomto regionu, začali jsme si všímat hodnot, který tento region má. Všimli jsme si, že jsou tady velmi vzácné přírodní hodnoty, například vysoká biodiverzita, fauna, flora a tak dále. Jsou tu živé tradice. Zároveň je tu obrovská chudoba a ten region čelí výzvě nějak se rozvíjet a nějak zlepšovat svou ekonomiku, a právě toto nás přivedlo k tomu, abychom se začali zabývat myšlenou, jak pomoc ten rozvoj orientovat tak, aby neškodil těm hodnotím, které tu jsou. Přišli jsme před víc jak 20 lety, ale už to považujeme za svůj domov. Například přes energetiku jsme si začali všímat, že z tohoto regionu odcházejí zbytečné peníze. Protože jsme mu chtěli pomoct, tak jsme si vybrali tu energetiku a řekli jsme si, že zkusíme obcím pomoci nastavit své veřejné objekty tak, aby se to plýtvání omezilo a energii, kterou spotřebují, aby si jí dokázali vyrobit sami, aby nekupovali zvenčí.
Petr LAKOMČÍK, Združenie obcí Bioenergia Bystricko
--------------------
Pracovníci sdružení Priatelia Zeme objížděli obce, které nebyly plynofikované a nabízeli jim možnost zapojit se do projektu, aby se jim zrekonstruovaly kotelny na dřevní biomasu, dřevní štěpku. Bylo to v letech 2003 až 2005 a v roce 2005 vzniklo sdružení 8 obcí, které byly přesvědčené o tom, že do tohoto projektu půjdou.
Juraj ZAMKOVSKÝ, ředitel Priatelia Zeme-CEPA
--------------------
Naším smyslem bylo postavit alternativu vůči velkým špatným energetickým projektům, které se jak na běžícím pásu z eurofondů na Slovensku podporovaly. A ta alternativa byla v tom, že chceme v nějakém regionu připravit takový energetický projekt, který směřuje k energetické autonomii, který podporuje tvorbu příjmů v tom regionu, který umožňuje obcím šetřit a využívat své vlastní obnovitelné zdroje udržitelným způsobem. Proto nám bylo jasné, že pokud chceme dát do kupy větší projekt, že se tady musí spojit mnoho objektů a pravděpodobně z mnoha obcí. Proto jsme začali a potřebovali jsme obejít mnoho obcí, přesvědčit poslance, přesvědčit zastupitelstva, přesvědčit starosty, přesvědčit veřejnost o tom, že toto má smysl, a zbavit je strachu a takové skepse vůči eurofondům, že když nemají korupční kanály, tak že i tak nic neudělají a že do toho půjdou. Vrazili jsme do toho velmi mnoho peněz, velmi hodně času, velmi hodně chutě, elánu, hodně lidí a výsledek je, že ten projekt po 10 letech se zprovoznil a začíná fungovat. A dnes dosahují první výsledky. První výsledky, ale dnes jsou výsledky hmatatelné.
Petr LAKOMČÍK, Združenie obcí Bioenergia Bystricko
--------------------
Sdružení obcí Bioenergia Bystricko je 8 obcí, z toho 7 je z okresu Banská Bystrica, jsou to tyto obce Hiadeľ, Ľubietová, Poniky, Králiky, Kordíky, Tajov a Riečka a jedna obec je z okresu Brezno Čierny Balog. Vytápíme jen veřejné budovy, to znamená, že obecné úřady, základní, mateřské školy, zdravotní střediska, anebo obecní obchody, smuteční síně.
Pavol ZAJAC, starosta obce Ľubietová
--------------------
Každá ta obec to pojala po svém, z těch 8 obcí, už jsme udělali, šli jsme cestou jedné kotelny, čili my máme nyní jednu kotelnu, kterou vytápíme 11 budov. Předtím náklady na vytápění, jste topili koksem, měli jsme tu koks, a pro tyto dvě budovy bylo zhruba 800 tisíc korun, když byla daň za koks udělaná. Takže ty náklady byly poměrně vysoké. Dneska jsou zhruba porovnatelné ty náklady, jak byly tehdy, ale na rozdíl od toho, vytápíme, říkám, 11 budov.
Juraj ZAMKOVSKÝ, ředitel Priatelia Zeme-CEPA
--------------------
Na horním obrázku je koncept inteligentní energetiky, kterou se my snažíme prosazovat. Vychází ze 4 principů. Ta energetika, když má být inteligentní, nebo pokud ji máme považovat za inteligentní, musí směřovat k soběstačnosti energetické, musí být pod místní kontrolou a musí být regulovaná, musí být regulované využívání obnovitelných zdrojů tak, abychom respektovali limity prostředí. To je velmi důležité. A čtvrtý princip je, že musíme dodržovat pořadí energetických priorit v tomto pořadí. Úplně klíčové je snižování potřeby a spotřeby. Potom zvyšování efektivity. Až potom můžeme uvažovat o využívání obnovitelných zdrojů. Tento koncept, který se snažíme prosadit, je kompletní negací současného stavu. Současná energetika je bez místní kontroly, je neudržitelná a je postavená na závislosti na dovozu fosilních zdrojů, anebo energií a paliv vyráběných centralizovaně.
Pavol ZAJAC, starosta obce Ľubietová
--------------------
Tím, že my máme své lesy, máme své dokonce zemědělské pozemky, které nám zarůstají a máme svou pilu, čili máme dostatek dřevní hmoty, čili my tu štěpku produkujeme a tím pádem pro nás je to obrovsky výhodné. Podle mě pro ty obce, které nemají takovéto možnosti, tak je to méně výhodné, protože už v dnešní době se začíná obchodovat natvrdo se štěpkou a ta cena té štěpky roste. Čili my opravdu jsme se snažili a celý projekt byl nastavený tak, že se využívá v první řadě odpadové dřevo a to odpadové dřevo, čištění /nesrozumitelné/ pozemků a za druhé odpad z lesních pozemků po těžbě, čili kdyby se toto naplnilo, tento cíl projektu, obec Ľubietová bez problémů dosáhne tak minimálních nákladů na vytápění, protože říkám, máme tu hmotu naší.
Lúbica VRÁNSKÁ, ředitelka školy Čierny Balog
--------------------
Na škole v Čiernem Balogu působím už 25 let, a protože obec Čierný Balog není plynofikovaná, nemáme tu plyn, tak jsme vždy vytápěli klasicky uhlím. Vytápění způsobovalo jednak znečištění hodně prostředí, ale značné náklady byly na vytápění, provoz kotelny byl nepřetržitý, čili jsme museli mít zaměstnané 4 topiče po celou dobu topné sezóny. Nyní, když jsme přešli v roce 2011 na vytápění biomasou, je to mnohem čistější, ekologičtější. V prostorách je mnohem tepleji a náklady celkové na vytápění a celý provoz, když bychom jen odhadem spočítali, je víc než 60 % nám klesly, což je neporovnatelné proti vytápění uhlím.
Ivan KUČERA, pracovník obce Čierny Balog
--------------------
To je, to je náletová dřevina, kterou v podstatě i tak je třeba vyřezat, protože tu vadí, řekněme, například vodnímu toku, některé jsou spadlé, které, řekněme, pod tíhou sněhu, anebo tak, čili vlastně tím i ošetřujeme trošku ty břehy, a v podstatě, když se to dřevo pořeže, stroje ho dávají na skládku a potom v podstatě někdy, kdy to dřevo vyschne, přijde štěpkovač a seštěpkuje se to, kamion to odveze do skladu štěpky a odtud se to potom už expeduje do jednotlivých kotelen. Tak samozřejmě, že je to dobrá věc, protože za prvé je to i dostupné pro nás, máme to tu přímo v obci, máme strašně mnoho různě zarostlých oblastí, kde tento materiál můžeme za levno těžit a v podstatě si to zpracováváme sami, čili je to i ekonomicky výhodné a mnohem méně to zatěžuje životní prostředí.
Juraj ZAMKOVSKÝ, ředitel Priatelia Zeme-CEPA
--------------------
To znamená, pokud region dokáže energii na pokrytí své potřeby vyrobit ve vlastní režii a z vlastních zdrojů, tak získá zdroj peněz a zdroj práce. Jinými slovy, my se snažíme nahradit současný systém, kdy energii dovážíme, spotřebitelé za ní zaplatí a peníze, kterými odtečou pryč, tímto systémem, kde z místních obnovitelných zdrojů si ve vlastní režii vyrobíme všechny zdroje energie, které potřebujeme, spotřebujeme je a peníze se začnou točit v lokální komunitě.
Pavol ZAJAC, starosta obce Ľubietová
--------------------
Trvalo udržitelný rozvoj pro mnohé je to fráze. Pro mě to začíná být takové, jako bych řekl motto, že opravdu, abychom dělali věci, které mají budoucnost, které nás budou co nejméně stát a myslím si, že tento projekt byl na to jako ušitý, říkám tím, že máme svou dřevní hmotu, měli jsme zastaralou kotelnu, čili potřebovali jsme ji tak či tak vyměnit a ještě, když tam vyšla dotace z Evropské unie, bylo to úplně super, a tím, že jsme udělali dálkový rozvod, říkám, že jsme si vyřešili všechny obecní budovy, které jsou vlastně v centru obce, je jich 11, čili jich není málo, tak myslím si, že to byl velmi dobrý projekt. To, že topíme biomasou, je fantastická věc, neboť říkám, produkujeme ji, dokonce dokážeme si čistit své paseky, že dokážeme, čili budeme mít pěknou krajinou, budeme mít čím topit, bude to všechno v pořádku.
Juraj ZAMKOVSKÝ, ředitel Priatelia Zeme-CEPA
--------------------
áTy obce v současnosti jsou schopné zpracovávat svůj dřevní odpad, který v nich vzniká na jejich území, zpracovat, udělat z něj palivo, z toho paliva vyrábět energii a tou energií zásobovat 35 objektů veřejných, které ty samosprávy tak či jinak musí vytápět. Čili namísto toho, aby si toto zadali u firem, které jim to udělají, přijmou peníze a odejdou pryč, toto všechno se v rámci tohoto projektu děje v režii obce a mají to tu pod vlastní kontrolou. A tím pádem tento projekt je pro nás je, anebo stále je takovou pilotní ukázkou, jak by ta inteligentní energetika v praxi měla vypadat.
Milan KAZDA, starosta obce Kněžice
--------------------
Tady za mnou vidíte v podstatě samostatnej technologickej celek, což je bioplynová stanice, která by mohla fungovat i samostatně, a zde vidíme další technologickej celek, což je kotelna na biomasu. Bioplynová stanice nám funguje především na odpady, není zemědělská, je odpadářská, to znamená, že svážíme odpady cirka do nějakých 25 kilometrů rádius působnosti, ale není výjimkou, že se sváží sem některé odpady i z větších vzdáleností. Nicméně to gró je zhruba do těch 25 kilometrů. Naše obec je asi jedinečná v tom, že jsme, myslím si, první a zatím jediní, kdo vyrábí v podstatě pro své obyvatele elektřinu a teplo a vyrábí ji v takové míře, že je to uzásobí. Je to především tím, že teplo dodáváme přímo obyvatelům, to znamená, že naši obyvatelé si využívají to teplo, které my v našem projektu vyrobíme a dodáme jim ho, ale elektřinu si nakupují ze sítě distributora, protože my dodáváme síť, elektřinu do distribuční sítě. Jsme specifičtí tím, že jsme se vlastně chtěli navrátit ke kořenům toho našeho území, které kdysi dávno v podstatě bylo soběstačné už v době našich pradědů a tak jsme to chtěli zasadit do dnešní specifické doby a myslím si, že se nám to i zčásti podařilo. Je pravda, že zatím vyrábíme pouze elektřinu a teplo, ale chtěli bysme se časem dostat i k výrobě nějakých pohonných hmot, aby alespoň ty naše stroje mohly jezdit na obnovitelný zdroj energie. Bioplynová stanice je, jak jsem řekl, je odpadářská, to znamená, že funguje především na odpadech, to znamená tukové lapoly, odpady z restaurací, jídelen, posečená tráva, shrabané listí, musí to být všechno samozřejmě vytříděné, protože bohužel to není, není odpadkový koš, ale je to živý mechanismus a k tomu bych ještě teda dodal, že zpracováváme poměrně velké množství prasečí kejdy, zpracováváme i odpady z těch supermarketů, to jsou odpady živočišného původu, jako je maso, salámy a podobně a zároveň i třeba zeleninu, brambory, bramborové oškrabky a těch komodit je řádově nějakých 27.
Juraj ZAMKOVSKÝ, ředitel Priatelia Zeme-CEPA
--------------------
Energetika v současnosti působí jako, jako mohutná drenáž peněz z regionů ven, jo. Čím víc dovážené energie spotřebujeme a potřebujeme, tím větší je tento únik peněz. Pokud si představíme ekonomiku, jakoukoli ekonomiku, rodinnou ekonomiku, obce, ekonomiku regionu, státu jako vědro, tak je jasné, že pokud má fungovat, je potřeba ucpat všechny díry, které umožňují únik zdrojů z něho. V opačném případě čím víc děr máme, tím pracněji musíme plnit tu ekonomiku externími zdroji, to znamená má velký smysl zalepit všechny díry a ty díry v současnosti největší jsou za dovoz tepla elektřiny, vývoz kapitálu přírodního, jo, zdrojů, nákup benzínu a tak dále. Pokud toto odstraníme, mnohem menší problém budeme mít plnit lokální kasy třeba z obcí penězi z externích zdrojů.
Dobromil GALVÁNEK, ekolog
--------------------
Na Slovensku nazýváme takovéto porosty bílé plochy, neboť v katastrálních evidencích jsou stále viděné jako zemědělská půda, ve skutečnosti už jsou to vzrostlé lesy. Ten rozsah už je tak velký, v současnosti je to okolo 300 až 350 tisíc hektarů, že se ukazuje, že je jen tak nechat ladem a chránit je, je už v podstatě zbytečné v takovém rozsahu. Podle těch našich odhadů na takových to plochách v průměru je až okolo těch 45, 50 tun využitelné biomasy na hektar. Vlastně ta lesní půda je až dál na horizontu, ten kopeček tam vidíme, to je už klasický hospodářsky využívaný les, vlastně ty smrky na horizontu a všechno, co je blíže nám, jsou teda ty bílé plochy, o kterých jsme mluvili jako o možném, možnost druhé biomasy.
Jozef TURŇA, technické služby Čierny Balog
--------------------
Jsou tady staré stromy, které jsou popadané, uschlé, polámané, a vlastně oni brání v toku té řeky, tím pádem musí se upravovat ten břehový porost. A my odstraníme jen to poškozené a ty zdravé stromy, ty se nechají, aby zpevňovaly břeh. Vlastně ten, ten odpad, který tady vytaháme, který tam není potřeba, tak zužitkujeme na biomasu.
Marián JASÍK, občanské sdružení Pralesy
--------------------
Já osobně si myslím, že využít tyto lokální možnosti, je dobrá věc, dobrá věc, a pokud jsou disponibilní zdroje, využitelné bez toho, aby se poškodila krajina, tak toto myslím si, že, že by mohl být model pro ty podhorské a horské obce, které mají takovéto možnosti v rámci svých katastrů. Samozřejmě vždy je to třeba dělat s rozumem, protože když se to přepálí, tak to určitě bude mít negativní dopad na tu přírodu a krajinu.
Juraj ZAMKOVSKÝ, ředitel Priatelia Zeme-CEPA
--------------------
Pokud má být energetika stabilizátorem lokální ekonomiky, musíme zdroje obnovitelné využívat citlivě a musíme respektovat limity prostředí. Pokud to neuděláme, můžeme dojít lehko k takovému stavu, který je na obrázku, zkrátka budoucí generace, anebo generace politiků, kteří přijdou po této gardě, tak nebudou mít ty obnovitelné zdroje. My je sice považujeme za obnovitelné, ale pokud si vezmeme dřevo, tak produkce dřeva se může vyčerpat a schopnost obnovy lesů například, se může výrazně omezit. To znamená, že my musíme přistupovat uváženě a je potřebná regulace i na lokální úrovni. Pokud to regiony neudělají, může o tyto obnovitelné zdroje přijít, případně je nebudou moct tak využívat, jak si představují.
Stanislav KUTÁČEK, expert v oblasti veřejných financí
--------------------
Lidé mají někdy pocit, že jsou v podstatě jako obětí nějakých tlaků externích, které nemohou nijak ovlivnit a vlastně zapomínají na to, že mají velikou sílu v tom, jak pracují s těmi penězmi, které mají, byť jich nemusí být mnoho. A právě ty obce třeba na Polaně ukazují, že pokud se nad tím zamyslí a dokáží se odhodlat k nějaké změně v tom, jak s těmi penězi zacházejí, tak mohou docílit poměrně zásadní změny v tom, jak ten region prosperuje a z mého pohledu je to zajímavé v tom, že taková změna většinou má dlouhé trvání, je poměrně udržitelná na rozdíl třeba od změny způsobené nějakou externí dotací, která často vede k nějakému krátkodobé mu efektu a případně ke zhoršení třeba situace, protože vlastně vzniká závislost na nějakých externích penězích.
Juraj ZAMKOVSKÝ, ředitel Priatelia Zeme-CEPA
--------------------
Teda seká ale výborně. My žereme tolik energie, tepla, elektřiny, pohonných hmot a tak dále, jak za normálních podmínek by měly 3 další takovéto země. To je pro mě strašně fascinující věc, když si uvědomím, jaký je globální kontext. My jsme tu energeticky napojení na fosilní zdroje, jejichž éra končí a jsme přišpendlený energetikou k čemusi, co, čemuž konec pomalu vidíme. Tady je potřebné s tím přestat. Pokud se tu někdo bude zabírat nějakou budoucí prosperitou a tím, že co vůbec lidé v této zemi, v tomto regionu budou dále dělat, tak se musí zaobírat energetikou i. Je to jeden z klíčových sektorů. Já vím, že se o tom málo mluví, vím, že je to, že to není žádné sexy téma, ale tomu se nevyhneme. Čím spíš se tomu začneme věnovat, tím lépe.
