Bejrút 8. října (ČTK/AP) - Vahíb Humajíd posunuje detektor kovů, dokud neuslyší pípání. Nadzdvihne trávu a ponoří do země malý bodec, zahradní lopatkou pomalu odhrne hlínu a odhalí další nevybuchlou minu. V severním Libanonu, domově stoletých cedrů, pracují stále odminovači, i když od občanské války v této zemi uplynulo už 30 let. Pomáhá jim mezinárodní organizace Humanity and Inclusion, podle níž se od roku 2011 podařilo odstranit stovky nášlapných min. Práce měly příští rok skončit, ale nestihne se to, píše agentura AP.
"Jsem vždycky šťastný, když najdu další minu. Mám pocit, že jsem zachránil život člověku nebo zvířeti," říká Humajíd.
Cedrové lesy jsou pýchou této malé středomořské země, která má tento dlouhověký strom na své národní vlajce. Lesy patří k turistickým atrakcím. V okolí městečka Hadas al-Džabah v provincii Severní Libanon se nachází jeden z největších. Lidí do něj chodí ale málo, protože od občanské války z let 1975 až 1990 jsou v něm stále miny. Právě tudy procházela fronta, na níž bojovala syrská armáda proti libanonským křesťanským milicím.
Odminovači se o pauze usadili pod stromy, když na ně zpovzdálí zavolal ovčák. Viděl prý něco podezřelého. Muži mu doporučili, aby se držel stranou. Prověří to v příštích dnech.
Místní pastevci nedbají nebezpečí a své ovce i kozy stále vodí na pastvu do blízkosti lesa. Občas se sem zatoulají i turisté, kteří nemají o minách tušení. Je to jen štěstí, že tady žádná nikoho v minulých letech nezabila.
Libanon je po dlouhém konfliktu minami poset. Izraelci jich za sebou mnoho nechali před svým stažením z jižního Libanonu v roce 2000 po l8leté okupaci. Za války s libanonským Hizballáhem v roce 2006 izraelští vojáci shazovali také tříštivé bomby, z nichž mnohé po dopadu neexplodovaly. Miny používali předloni také islámští bojovníci u syrské hranice na severovýchodě země.
Generál Džihád Bišálani říká, že se podařilo odminovat 70 procent minových polí na více než 54 kilometrech čtverečních. Jen loni bylo zneškodněno 12.520 min. Tým AP byl v Hadas al-Džabahu svědkem, že tam bylo za jediný den zneškodněno deset min. "Většina zdejších minových polí není nijak zdokumentovaná, nemáme mapy, z nichž bychom vyčetli přesný počet min," říká generál, který řídí armádní oddíl odminovačů.
Po občanské válce podle něj zůstalo v zemi 100.000 min a dalších 360.000 jich bylo rozmístěnou u hranice s Izraelem. Od roku 1975 miny v Libanonu zabily 918 lidí a zranily 2886 dalších.
Počítalo se, že budou odklizeny do roku 2020, avšak teď se odhaduje, že se na tom bude muset pracovat dalších deset let. Na odminovací činnost chybí peníze. Práci financují hlavně USA, Evropská unie, Japonsko a místní úřady. Libanon má dostat 340 milionů dolarů (osm miliard Kč). David Ligneau z organizace Humanity and Inclusion vyzval všechny přispěvatele, aby poskytli peníze, a zároveň apeloval na to, aby se země včetně Libanonu připojily ke smlouvám zakazujícím používání min.
Jakmile je výbušnina objevena, připevní na ni odminovači rozbušky a volají, že do pěti minut bude odpal. Začne odpočítávání, které končí ohromným výbuchem, po němž se zvedne oblak prachu.
Libanon ještě čeká mnoho práce, zejména na jihu, kde nášlapné miny a nevybuchlá munice stále zabíjejí a mrzačí. V srpnu tam jedna nevybuchlá bomba zabila jednoho muže a chlapce. Místní nemohou využívat půdu a tato situace komplikuje vše, od zemědělské činnosti po cestovní ruch.
