Zdroj: Náchodský deník
Datum: 02.07.2007
Podtitulek: Vyznačenou trasou se rozumí barevné proužky na stromech a skalách, nikoliv vzorek pneumatik lesnických strojů na zádech obojživelníků...
Autor: Filip Tichý
Rubrika: NÁCHODSKO ČTENÁŘ - REPORTÉR
Vzpomínám si, jak jsem jednoho krásného jarního dne kráčel po lesní cestě v Teplických skalách, která mě nepřipadala v tu chvíli nikterak zvláštní. Tedy až do okamžiku, kdy přede mě z houští doslova vyskočil rozčilený zelený mužík a vysvětlil mi, že se nacházím v rezervaci a tudíž se smím pohybovat pouze po vyznačených trasách. Že slovem vyznačená se rozumí takové barevné proužky na stromech a skalách, nikoliv vzorek pneumatik lesnických strojů v blátě, případně na zádech obojživelníků zoufale se snažících rozmnožovat v každé louži, jsem pochopil okamžitě.
Podoben poslušnému psíkovi, který stáhne ocásek mezi nohy a zaleze pod stůl zpytovat svědomí když ho jeho pán pokárá, jsem se okamžitě odebral na turistickou trasu. Mám totiž poslední zbytky přírody ve své vlasti ze srdce rád.
Šel jsem tedy proslulým skalním městem, tedy spíše jeho částí a kochal se pohledy na majestátní věže z písku, které lze obdivovat v celé své kráse, neboť stromy bránící výhledu byly vykáceny s laskavým svolením zelených kolegů onoho pokřovního muže. No jo, vždyť u vstupu se vybírá vstupné, takže pár stromů musí pryč. To je obchod. Obec přece vydělávat musí a stromy jsou všude, skály tolik ne.
Jdu tedy dál a hle: Zákaz vstupu! Na Chrámové stěně hnízdí sokol stěhovavý a je třeba, aby nebyl rušen. Že by příležitost pro pány ochranáře jak se zviditelnit a ukázat svojí moc? Vysvětlí nám, jak důležité je toto opatření a my ho rádi budeme respektovat, neboť máme zvířátka rádi. Ale zároveň víme, že onen sokolí pár si svou hnízdní dutinu vybral sám a to přímo nad hlavami turistů ještě před tím, než se o tom důležití pánové dozvěděli. Takže, že by obřadnost? Ne, možná jenom oprávněný strach a to je v pořádku. Jen tak mimochodem si vzpomínám na případy hnízdění sokola na věži Týnského chrámu přímo v centru Prahy, nebo na katedrále sv. Bartoloměje v Plzni a nevzpomínám si, že by tyto města byly uzavřeny. Ale pokud někdo žije z peněz daňových poplatníků, je třeba ukázat, že svou práci dělá svědomitě. A nejjednodušší je, lovit malé ryby, neboť ty velké mají ostré zuby, to ví každé malé dítě.
A proto přátelé turisti používejte vyznačené cesty, neplakejte nad rozdrcenými čolky pod koly traktorů a noste do lesa kapesní přehrávače se sluchátky s Vaší oblíbenou hudbou, pokud to zrovna není labutí píseň stromů v doprovodu motorových pil. A Vy horolezci nelezte v zakázaných oblastech a taky netrhejte borůvky. Jednak seberete ptáčkům potravu a jednak ty keříky polámete. A to není legální. Nechte to lesníkům, ti přijdou dělat průklest a větve nakupí na hromady na ono chráněné rostlinstvo a pak nejspíš zapálí. To je legální, neboť les je pole, které se sklízí jednou za osmdesát let. To říkají. Jak dlouho lze odvážet dřevní hmotu a okrádat půdu o potřebné živiny nepočítejte, nejste ve škole. Vezměte si také brýle proti slunci a ochraňte svůj zrak před pronikavými paprsky odrážející se od bílé stěny lomu, jež zdobí polovinu hory třeba nad Božanovem. Přijeďte do CHKO Broumovsko a chovejte se tiše a ohleduplně k přírodě a ctěte pány, kteří celými svými těly chrání tento krásný kout naší vlasti
Filip Tichý, Martínkovice
