Správa teď provádí šetření na místě, uvedl mluvčí NPŠ Jan Dvořák. Starostka města uvedla, že KML hospodaří stejně jako v minulých letech. Podle ní je však letos víc kůrovce i deště, ale vyjeté koleje i cesty v lesích podnik opravuje. Řízení bude uzavřeno za několik měsíců. Správa parku může udělit pokutu až dva miliony korun i podat trestní oznámení.
Občanské spolky Hnutí DUHA, Šumava domovem, Česká společnost ornitologická a Okrašlovací spolek Zdíkovska v tiskové zprávě označily srpnové hospodaření KML za nejhorší devastaci lesů za poslední roky. Spolky jako účastníci správního řízení obdržely veškerou dokumentaci včetně fotografií a videozáznamů zničených lesů a vodních toků, jejich zástupci se v těchto dnech účastní jednání na místě.
„Jsou tam obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké i přes metr, v součtu v délce 3,7 kilometru na ploše 16 000 m2,“ uvedly spolky. Ve svažitém terénu byla podle nich vážně poškozena půda a vodní režim, někde nevratně. I když KML už většinu rýh zarovnaly bagrem, bude nastávat podpovrchový odtok vody. Spolky a turisté upozornili na další masivní těžby v okolí Obřího hradu, poškozený je podle nich také úsek Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím. Město přitom podle spolků dostává od Ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jeho lesy v ochranném režimu NPŠ, od roku 2007 to bylo přes 170 milionů Kč.
„Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v parku už přes 23 let neviděl. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Kašperské Hory jsou po Brnu a Písku třetí největší vlastník obecních lesů v ČR, mají 6 140 hektarů.
„Jednání a řízení probíhají, nic ukončeného není. Z mého pohledu je to hon na čarodějnice,“ uvedla Starostka Bohuslava Bernardová (SNK Nové Kašperské Hory). S městem bylo podle ní zahájeno správní řízení a pokračuje šetření v terénu. „KML stále kácí proto, že máme poškozené lesy kůrovcem, protože sousední národní park dřevo nezpracovává. Pokud bychom to nedělali, tak tam za chvíli nebude jediný zelený strom,“ uvedla starostka. Podle ní je hospodaření stejné jako v minulých letech, jen letos víc prší, a proto se v lesích tvoří hlubší koleje. „My je ale uklízíme a cesty dáváme dohromady. O lesy se staráme, ale přicházíme o ně, protože kůrovec řádí,“ doplnila Bernardová. Podle ní by byl v poškozených a vyschlých lesích velký problém, kdyby tam hořelo jako v Českém Švýcarsku.
Dvořák řekl, že park městu nezakázal těžbu, ale nesmí tím poškozovat přírodu. Místní šetření provádějí pracovníci státní správy a ochrany přírody NPŠ. Podle Dvořáka objevili velké těžby a poškozenou půdu při pravidelných kontrolách lesů. „Kůrovec měl letos na Šumavě ideální podmínky. Může přelétávat i z našich bezzásahových zón, ale to je (KML) neopravňuje přírodu poškozovat,“ dodal.
Video Hnutí DUHA
Společná tisková zpráva občanských spolků Hnutí DUHA, Šumava domovem, České společnosti ornitologické a Okrašlovacího spolku Zdíkovska
Děsivá devastace lesů v NP Šumava.
Správa parku zastavila těžbu a vyšetřuje viníky
Hospodaření Kašperskohorských městských lesů, s. r. o. v lesích, které patří městu, po sobě v srpnu zanechalo zničený Pěnivý potok pod Zhůřím a jeho přítoky – místy narovnaný, zavezený kamením, zatrubněný či zaházený kládami – a to v bývalé první zóně Národního parku Šumava. Obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké místy i více než jeden metr – v součtu v délce 3,7 km a na ploše 16 tisíc m2. Lesní půda rozježděná těžkou technikou. Z fotografické a videodokumentace je patrné, že vyvážecí soupravy naložené dřevem zapadaly až po podvozky, místy vyhrnovaly lesní půdu do svahů a následně došlo k masivnímu splachu lesní půdy.
Nejhorší devastaci lesů za posledních 23 let zjistili pracovníci národního parku, odvoz dřeva zastavili a zahájili s pachatelem správní řízení, které může vést k udělení pokuty a podání trestního oznámení za poškození životního prostředí. Občanské spolky Hnutí DUHA, Šumava domovem, Česká společnost ornitologická a Okrašlovací spolek Zdíkovska jako účastníci řízení obdržely veškerou dokumentaci včetně fotografií a videozáznamů zničených lesů a vodních toků. Zástupci sdružení Šumava domovem a Okrašlovacího spolku Zdíkovska se v těchto dnech účastní jednání přímo na místě.
V celé oblasti, často svažitém terénu, došlo k vážnému poškození půdy a vodního režimu. Poškození je na některých místech nevratné. I když Kašperskohorské městské lesy již většinu erozních rýh „asanovaly", tj. zarovnaly bagrem, bude docházet k podpovrchovému odtoku vody, zejména tam, kde byly koleje vyjeté hluboko až na kamenné podloží. O přímém poškození vodních toků ani nemluvě.
Správa NP Šumava přitom vynakládá desítky milionů korun na obnovu vodního režimu a zvýšení zadržování vody, jen z projektu Life – Život pro mokřady – je to více než 150 milionů. Od roku 2013 navrátila do původních koryt více než 20 km dříve narovnaných vodních toků a bystřin včetně odtrubnění některých potoků.
Takové poškození a eroze lesní půdy a narušení vodního režimu by podle ekologických organizací i šumavských spolků bylo hrubým porušením zákonů i v hospodářském lese, natož pak v národním parku. Podstatná část lokality byla dokonce dříve v první, nejpřísněji chráněné zóně (nyní v zóně přírodě blízké). Hnutí DUHA a vědci i místní občanská sdružení v průběhu projednávání zonace v letech 2018 a 2019 namítali, že celá oblast měla být zařazena do zóny přírodní a ponechána přírodě. Správa NP však kvůli nesouhlasu města Kašperské Hory připomínce Hnutí DUHA nevyhověla, kdyby to udělala, k současné devastaci by nemohlo dojít.
Na další masivní těžby v okolí Obřího hradu upozornili občanské spolky turisté. I zde provádí Správa NP Šumava šetření. Kašperskohorské městské lesy tu mj. vyřezaly listnaté stromy, především břízy.
Nešetrnou těžbou je poškozený také úsek historické Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím.
Město Kašperské Hory přitom dostává od Ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jejich lesy v ochranném režimu národního parku. Od roku 2007 to bylo více než 170 milionů Kč.
Jaromír Bláha, lesní odborník Hnutí DUHA, řekl:
„Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v NP Šumava už více než 23 let neviděl. Důsledkem jsou více než metr hluboké koleje, vážné narušení vodního režimu a masivní eroze lesní půdy, v době dešťů takzvané bahnotoky. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku.
Když se v Parlamentu v roce 2000 jednalo o to, zda Kašperské Hory dostanou vrácený historický majetek v národním parku a nebo náhradní lesy mimo národní park, tak bývalý starosta Kašperských hor Vladimír Marek sliboval poslancům, že město bude plně respektovat národní park a že tam ve svých lesích budou hospodařit i lépe než Správa parku. Jeho nástupci ale tento slib nedodržují.“
Tomáš Hauser, předseda spolku Šumava domovem, řekl:
„Když ptáčka lapali, pěkně mu zpívali. V čase jednání o převodu lesů v NP Šumava do majetku města Kašperské Hory slibovalo jeho vedení, že kašperskohorské lesy budou příkladem dobré péče o lesy v národním parku. Stále více však máme pocit, že právě kašperskohorské lesy, včetně nejcennějších partií s omezeným vstupem pro veřejnost, jsou obhospodařovány způsobem, který by i v ryze hospodářském lese mohl být na pováženou.“
Ondřej Volf z České společnosti ornitologické řekl:
„Byly postiženy porosty mimořádně cenné pro řadu ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků, včetně předmětů ochrany ptačí oblasti Šumava. Převážně bukové porosty byly domovem kulíška nejmenšího, sýce rousného, lejska malého, datla černého a mnoha dalších ptačích druhů. Jednalo se o jedno z mála míst, kde hnízdil vzácný puštík bělavý. To, co se tam dělo, je jen těžko pochopitelné.“
Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska řekla:
„Co vše se muselo stát, aby státní úředníci v ochraně přírody byli nuceni zahájit toto řízení s daným viníkem. Stačilo, aby postoj v ochraně přírody byl pevný, kontinuální a nepodléhal zbytečnému kupčení a zbytečným kompromisům.“
Vladimír Horpeniak, historik z Muzea Šumavy v Kašperských Horách, řekl:
„Jsem zvláště znepokojen vážným poškozením stop historické Zlaté stezky v blízkosti Horské Kvildy. Jedná se o unikátní archeologickou a zároveň technickou památku původem z dob Karla IV. V souvislosti se současnou nešetrnou těžbou dřeva mám rovněž opodstatněné obavy o bezpečí vzácných památek středověkého dolování zlata v okolí Kašperských Hor. Je nanejvýš nutné co nejdříve zajistit oficiální památkovou ochranu těchto objektů. Konkrétní podněty k tomuto kroku příslušná pracoviště Národního památkového ústavu již několikrát obdržela, například z Muzea Šumavy.“
ČTK
Komentáře
A včem tedy je problém nadefinovat si těžbu s nasazenejma pásama eventuelně, když teda fakt není počasí, to odložit ?
Není to jenom o ignoraci jednotlivce ? A´t si ty paraziti trhnou ?
Bejt to můj les a vidět ty maníky takhle jezdit, tak jsou mrtví.
Když ještě tadle technika nebyla, tak se prvně řešili cesty - kamení a tak.
Dneska se to rozreje a vono se to nějak srovná, ne ?
A konečně - pokutu zaplatí těžební firma, tak co, jako ?
Mimochodem - na těch Horách žádný pavědci nejsou, ne ? Tak by ten terén měli znát ?