Josef Vojáček: Jen blázen se nepoučí z chyb

Dopady suchých období a následný rozvoj kůrovcové kalamity, provázený propadem cen jehličnatého dříví a nedostatečnými možnostmi odbytu, komplikují existenci téměř všech vlastníků a správců lesů. I přesto, že Lesy ČR spravují přibližně 45 % rozlohy českých lesů, dopadají zmíněné problémy zásadním způsobem i na tento podnik.

Historicky výjimečné hospodářské výsledky v řádech miliard korun a jejich odvody do státního rozpočtu prostřednictvím fondu zakladatele jsou minulostí. V nově představené Strategii rozvoje Lesů ČR pro období 2019–2024 je očekáván záporný výsledek hospodaření až do roku 2023, přičemž nejzásadnější propad předpokládá vedení podniku v letošním roce v podobě provozního hospodářského výsledku minus 1,8 miliardy korun.

Oproti menším vlastníkům mohou Lesy ČR čerpat některé výhody plynoucí z velikosti spravovaného území, naopak nemohou prakticky čerpat dotace určené pro vlastníky lesů a rozhodnutím zakladatele neprovádí úmyslnou těžbu jehličnatého dříví. Lesy ČR tedy čeká období úspor, částečného provozního financování pomocí externích zdrojů a mnohé zásadní změny v dosavadním fungování. Mezi ty nejzásadnější patří přizpůsobení obchodního a provozního fungování podniku kalamitní situaci spočívající zejména v odklonu od komplexních zakázek na kalamitních územích směrem k dodávkám služeb a vlastnímu obchodu se dřívím.

- Generálním ředitelem Lesů ČR jste téměř 15 měsíců. Jaké jsou dosavadní pocity z vedení podniku?

Bylo mi jasné, že vedení LČR není a nebude procházka růžovou zahradou a že se dost těžko budou hledat řešení, která by vyhovovala všem. Specifikum lesnicko-dřevařského sektoru je, že se zde tříští hodně někdy až protichůdných zájmů, od vlastníků lesa přes službové firmy po dřevozpracující podniky. Všechny by měl spojovat hlavní zájem, a to je stav lesa a oboustranně výhodná spolupráce. Ovšem v současné situaci ne všechna řešení a ne všechna rozhodnutí vyhovují všem a od toho se odvíjí různé názory a následné diskuze zástupců jednotlivých skupin.

- Jinými slovy, sjednocení našeho sektoru se s kalamitou nedostavilo...

Nedostavilo a nedostaví. A moc se tomu nedivím. Kalamita staví každého ze zainteresovaných a zejména menší soukromé vlastníky do situace, která mnohdy ani nemusí být řešitelná, protože se takzvaně bojuje o „život".

- Na počátku roku jste zveřejnili Strategii rozvoje Lesů ČR pro období 2019–2024. Od kdy je strategie platná a proč byla nakonec stažena z jednání vlády?

Strategie rozvoje byla zpracována v první polovině roku 2019 a dozorčí rada Lesů ČR ji schválila 30. července 2019. Následně ji schválil zakladatel, a tím k datu 30. 7. 2019 nabyla platnosti. Zakladatel se rozhodl pro zvýšení transparentnosti předložit strategii vládě, proto jsme strategii nezveřejňovali. Zdálo se nám vhodné, aby se nejdříve předložila vládě a poté byla zveřejněna, byť jsme se podle ní řídili již v tendru 2020+. Vzhledem k velkému objemu materiálů projednávaných ve vládě byl materiál zařazen k projednávání na první lednové zasedání, ale už v průběhu vánočních svátků se k materiálu začaly objevovat různé diskuze, z dokumentu vznikalo politické téma, do něhož byli vtahováni i vládní činitelé, kteří se strategií neměli co do činění. Zřejmě proto se ministr zemědělství rozhodl strategii z jednání vlády stáhnout. Stejně jako u ostatních státních podniků nebude tedy ani naše strategie vládě předkládána. V podstatě se jedná o vnitřní řídicí dokument, za jehož naplňování je odpovědný management podniku.

Celé znění Strategie naleznete zde.

Změny u Lesů ČR

- V době nástupu do funkce jste v souvislosti s nutností krizového řízení podniku avizoval mnohé změny. Jaké zásadní změny se již podařilo realizovat?

Mnoho změn se muselo provést již v roce 2019, aby mohly ve shodě se strategií platit již od 1. 1. 2020. Za nejzásadnější považuji změnu obchodního modelu, kdy byl po devíti letech do portfolia činnosti firmy znovu vrácen proces obchodu s dřívím. Systém našeho obchodu se rodil ve velkých porodních bolestech, nicméně se nám podařilo za rok 2019 zobchodovat více než 1,6 milionu kubíků dříví a přepokládáme, že cílový roční objem by se měl pohybovat na úrovni 2 milionů kubíků.

Změnou, která je nejvíce vidět zvenčí, je rozšíření plochy přímo řízených lesních závodů, kdy došlo z pohledu etátu ke zdvojnásobení jejich činnosti.

Dále to jsou změny v oblasti odměňování, nastavení řízení firmy a mnoho dalších kroků. Přijatá opatření jsou ale z velké většiny nepopulární. Jedná se o kroky, které se dlouho dělat nemusely, protože dobrá ekonomická situace podniku k nim dříve management nenutila.

- Ke změnám došlo i v organizační struktuře. Jak bude vypadat organizační struktura Lesů ČR v roce 2020?

Došlo ke zrušení osmi lesních správ a jednoho krajského ředitelství. Rušené lesní správy byly nahrazeny buďto rozšířením lesních závodů, nebo splynutím dvou lesní správ do jedné. Krajské ředitelství Brandýs nad Labem bylo zrušeno zejména proto, že téměř na celé lesní správě Kácov začal hospodařit lesní závod Konopiště, čímž pominula nutnost vlastního krajského ředitelství pro tuto oblast. Zbylé lesní správy byly přidruženy k okolním krajským ředitelstvím.

Lesní závody byly rozšířeny na území okolních lesních správ, ale nezačínají hned hospodařit na celé ploše. Tam, kde jsou uzavřeny platné smlouvy, nastoupí lesní závod až po jejich řádném ukončení.

- Součástí krizového řízení může být i snižování počtu zaměstnanců nebo jejich převedení na jiné činnosti spojené s bojem s kalamitou a obnovou lesů. Jak se vyvíjí počet zaměstnanců podniku a kde došlo ke změnám?

V tomto ohledu můžeme mluvit spíše o zaměstnanecké restrukturalizaci. Počet zaměstnanců je v meziročním srovnání zhruba stejný, ale změnila se struktura. Organizační jednotkou, na které ubylo nejvíce zaměstnanců, je ředitelství podniku. K lednu 2020 se jedná o snížení počtu pracovníků na ředitelství o cca 40 na současných 222. Proti tomuto úbytku jde nárůst zaměstnanců na organizačních jednotkách, zejména v oblasti obchodu. Na každém krajském ředitelství a lesní správě přibyl člověk, který má na starosti obchod. Jedná se o pracovníky, kteří pracovali v jiných částech podniku. Také jsme najali několik set sezónních dělníků na vyhledávání a asanaci kůrovcového dříví.

- Z vašeho původního vedení působí ve vrcholovém managementu již pouze správní ředitel. Jaké jsou z vašeho pohledu hlavní důvody relativně vysoké míry fluktuace managementu?

Důvody odchodů byly osobní, takže je nemohu komentovat. S nikým jsme se ale nerozešli ve zlém. Kolega Pavel Indra pracuje dál na pozici krajského ředitele, Karol Vinš má práci mnohem blíže svému bydlišti a své rodině. Personální změny k životu firmy patří, ale doufám, že už jim je ve vedení LČR konec.

Ekonomika

- Rok 2019 byl v mnoha ohledech krizovým. Jak aktuálně odhadujete výsledek hospodaření za toto období?

Hospodářský výsledek stanovený finančním plánem pro rok 2019 počítal se ztrátou lehce pod jednu miliardu korun a předpokládám, že bude dodržen. Vedeme ale debatu, jak přistupovat k cenám zásob, které jsou naceněny tzv. fázovou kalkulací. Tím, jak neustále klesá cena dříví, je fázová kalkulace v mnoha případech vyšší, než je reálná tržní cena. Otázkou je, zda neprovést přecenění těchto zásob, což by znamenalo dalších 100 až 200 milionů korun ztráty.

- Jaký je nynější objem zásob?

Na zásobách máme zhruba 1,5 milionu kubíků dříví, z naprosté většiny vlákninových sortimentů.

- V čem se vám v roce 2019 podařilo nalézt nejzásadnější úspory?

Z hlediska výdajů jsou úspory jasné a souvisejí s investiční činností podniku. Snažíme se investovat pouze do akcí, které mají nějakou souvislost s kalamitou, jako například zpřístupňování celků, které nebyly zpřístupněny, budování ploch pro skladování dříví nebo investice do techniky pro zpracování kalamity. Veškeré zbytné investice typu režijní budovy, chaty a podobně byly zastaveny.

Nechceme ale prohlubovat vnitřní dluh firmy. Tam, kde kalamita odezněla, provádíme údržby lesních cest a snažíme se majetek spravovat tak, aby to odpovídalo péči řádného hospodáře. Nešetříme v oblasti investic do vodohospodářských staveb. Vodu v lese považujeme opravdu za klíčovou záležitost. Naši revírníci identifikovali více než tisíc ploch, kde je žádoucí zřídit některá vodohospodářská opatření, zejména pro zadržení vody v krajině. Naprostou většinu z nich chceme, s pomocí dotačních titulů, realizovat a na intranetu již máme harmonogram těchto činností.

V oblasti nákladové šetříme na položkách souvisejících s režiemi. Za rok 2019 výrazně klesly náklady na IT, na reklamu, výrazně jsme omezili oblast darů. Od letošního roku přestáváme poskytovat dary úplně.

- V roce 2019 se vám podařilo také navýšit platy zaměstnanců. Co vás k tomuto kroku vedlo a o jaký procentuální nárůst se jednalo?

Řešení kůrovcové kalamity a problémy, které se v této souvislosti obnažily v celé své nahotě, ukázaly problematiku nedostatku pracovních sil u službových firem i u vlastníků a správců lesů. Příjmová úroveň v lesnictví se v té době pohybovala v nejnižší čtvrtině příjmového portfolia občanů ČR. Navýšení platů je sice z hlediska ekonomiky a nutnosti prostředky generovat nepopulární pro management, ale je to součást snahy poskytovat za práci adekvátní odměnu a získat pracovníky do lesnictví. Není ale naším cílem přetahovat dělníky a kapacity našim smluvním partnerům nebo jiným vlastníkům, tím se nedostatek pracovníků nevyřeší. Je nutné řešit problém jako celek. Proto jsme také zdvojnásobili stipendia, která poskytujeme studentům lesnických škol a lesnickým oborům, čímž se snažíme obor popularizovat a nalákat studenty k práci v lese.

- Ve strategii rozvoje uvádíte osobní náklady za rok 2019 ve výši 2,3 miliardy a v roce 2024 počítáte již s navýšením téměř o jednu miliardu na 3,3 miliardy korun. Co je dominantní složkou odhadu tohoto nárůstu? Je to zejména predikce plošného vývoje mezd, nebo je to hlavně snaha zvyšovat konkurenceschopnost oboru na trhu práce?

Uvažovali jsme dva základní faktory. V pětiletém horizontu počítáme s čistě matematickým modelem, kde se s nárůstem zaměstnanců cca o 200 pracovníků zvyšuje i základna, a to znamená další procentický nárůst celkové částky osobních nákladů.

S odbory jsme také v prosinci 2019 podepsali dvouletou kolektivní smlouvu, kde od roku 2020 počítáme s tříprocentním nárůstem reálné mzdy. Mluvíme o reálné mzdě, tedy mzdě, ve které je zahrnuta také inflace, takže v absolutní hodnotě bude nárůst ještě vyšší.

Zajištění lesnických činností

- Mezi hlavními změnami jste již zmínil úpravu obchodního modelu, kterou lze ve zkratce shrnout jako odklon od tzv. dřevěné knihy a směřování k posílení obchodních a výrobních kapacit státního podniku. Co bylo hlavním impulsem pro tyto změny a jakou roli v tomto hraje zakladatel, tedy Ministerstvo zemědělství?

Změna obchodní strategie byla čistě manažerským rozhodnutím, které se zkrátka muselo udělat. Mimochodem, vize řešení obchodního modelu museli zřejmě předkládat všichni kandidáti na generálního ředitele LČR a zakladatel se patrně s touto mou vizí ztotožnil.

Důvod změn spočívá v nutnosti reagovat na vývoj v roce 2018, kdy se LČR dostaly do situace, že saldo březnového mimořádného tendru činilo minus 3,5 miliardy. Pět měsíců běžely aukce na odvozním místě, které nebyly omezeny v nejnižší nabídkové ceně, a cena dříví nastojato v těchto aukcích se pohybovala i jen v desetikorunách. Pokud by nedošlo k zastavení tohoto trendu, potom by situace v horizontu několika měsíců byla pro LČR výrazně kritičtější, než byla doposud. Bylo nutné přijmout okamžitá opatření. Byla zde velká kritika nejen z České inspekce životního prostředí, ale i ze strany ostatních vlastníků, zejména na opakování aukcí nastojato v kalamitních oblastech, kdy se opakování aukcí zpronevěřilo deklarovanému postupu rychlého zásahu proti kůrovci. Proto jsme přijali opatření k vlastní výrobě, respektive k zadávání zpracování dříví, o nějž nemá zájem nikdo ze smluvních partnerů na komplexní zakázce a které nemá kupce v aukci. V těchto případech není ekonomika těžby a prodeje kůrovcového dříví úplnou prioritou, protože zásah proti kůrovci má z ekonomického hlediska mnohem vyšší hodnotu než aktuální problém s odbytem a cenou kůrovcového dříví. Bylo zkrátka nutné kůrovcové dříví těžit bez ohledu na to, jestli má kupce, nebo ne.

Změny spočívající v posílení vlastních kapacit nebo zadávání služeb pro výrobu dříví a prodej ve vlastní režii byly podřízeny jedinému cíli, a to snaze zpomalit kůrovcovou kalamitu. Součástí těchto změn bylo i okamžité nastavení cenových stropů v aukcích, zavedení minimálního ceníku a jeho důsledné dodržování, aby LČR nemohly být označovány za ty, co podrážejí cenovou politiku ostatních vlastníků či prodejců dříví.

- V jakém rozsahu předpokládáte posun k vlastním činnostem, vlastnímu obchodu s dřívím? Ve strategii je uveden předpoklad minimálně dva miliony kubíků. Uvedení pouze minima může smluvní partnery trochu zneklidňovat. Kde je horní hranice vlastního obchodu?

Slovo minimálně tam musí být, protože procenta vlastního obchodu se vztahují k roční těžbě. V roce 2020 počítáme s těžbou 14 milionů kubíků. My jsme deklarovali 25 % z normálního etátu LČR, který činí osm milionů kubíků, a to dělá právě dva miliony kubíků. V okamžiku, kdy je těžba skoro dvojnásobná, se logicky zvedne i podíl vlastního prodeje.

Smluvní partner v komplexní zakázce dnes těží 80 až 120 procent smluvního objemu. Jakmile narazí na hranici 120 %, může smlouvu ukončit a těžbu zastavit, nebo může těžit víc. V případě, že se smluvní partneři rozhodnou těžit v komplexní zakázce nebo prostřednictvím aukcí více, má to pro nás prioritu a podíl dříví v ostatních kanálech se tím automaticky snižuje.

- Chcete navýšit výkon lesních závodů na zhruba 900 tisíc kubíků. Co bude tento proces obnášet z hlediska nákupu technologií, těžebních strojů, ale i z hlediska personálního? Znamená to i zmíněný nárůst o 200 pracovníků do roku 2024?

Ano, předpokládáme zaměstnání zhruba 170 dělníků a 30 THP. Co se týče nákupu strojů, nebude to skokový a finančně náročný nákup, ale spíše rozšíření přirozené obnovy stávajícího strojního parku o další kapacity. Na územích, na které se lesní závody rozšířily, dnes ještě většinou hospodaří smluvní partneři. Proto máme dostatek času na rozšíření technického i personálního zázemí lesních závodů.

- Podle nové strategie je již vypsán tendr 2020+. Jak hodnotíte jeho výsledky, jaké procento smluv je k dnešnímu dni uzavřeno?

Ekonomické výsledky tendru hodnotím pozitivně. Katastrofické a pesimistické scénáře, že neobdržíme nabídky nebo obdržíme nabídky zcela mimo cenovou realitu, se nepotvrdily. Soutěžili jsme celkem 54 zakázek, z toho 22 komplexních, 23 kalamitních a 9 pěstebních. Cenové nabídky, které jsme obdrželi, se většinou pohybují pod tržními cenami z hlediska nákladů a nad tržními cenami z hlediska cen dříví, za to jsme rádi. Určitým signálem správnosti nové cesty je i to, že jsme dostali více nabídek na službové než na komplexní zakázky. U komplexních to bylo průměrně přes tři, u kalamitních lehce pod pět nabídek. Z celkového počtu 54 částí veřejné zakázky jsme zatím uzavřeli 50 smluv, u dvou částí veřejné zakázky jsme soutěž zrušili pro nevýhodnost, dvě části jsou napadeny stížností k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Obchod s dřívím

- Můžete shrnout plánované rozložení zastoupení obchodních kanálů pro rok 2020?

Předpoklad rozložení obchodních kanálů se může změnit zejména v závislosti na schopnosti smluvních partnerů realizovat více než 120 % činností na dané zakázce nebo naopak a podle vývoje kalamity.

Plánovaný podíl prodejů dříví u Lesů ČR v letech 2019–2024

- Vlastní obchod s dřívím je pro Lesy ČR do značné míry novou činností. Můžete zmínit hlavní principy fungování vašeho obchodu, strukturu oddělení a jeho velikost?

Domnívám se, že nový obchodní ředitel Petr Urban uchopil obchod správným směrem, a také signály od dřevozpracovatelů ukazují, že se v posledních týdnech udála kvalitativní změna v komunikaci.

Po ročním vývoji dostal náš obchod jasná pravidla. Za nejdůležitější považuji dodržování cenové kázně, proto existují minimální ceníky, které nesmí být z hlediska cenotvorby podhodnoceny a které jsou podle vývoje na trhu aktualizovány.

Náš obchod je složen z obchodního úseku na ředitelství, který má ředitele a osm zaměstnanců. Na každém krajském ředitelství je jeden pracovník, který se věnuje obchodu s dřívím, a další na lesní správě, která vyrábí dříví na odvozním místě.

Z hlediska obchodního se snažíme orientovat na obchod na odvozním místě. V případě, že je to problém z důvodu ochrany lesa nebo z důvodu maximálního využití obchodního kanálu, potom probíhá prodej z expedičního skladu.

- Z čeho vychází vaše přesvědčení, že budou LČR dříví obchodovat, odbývat lépe než smluvní partneři?

Nikdy jsem neřekl, že ho LČR budou obchodovat lépe. Byl bych rád, kdyby ho obchodovaly minimálně stejně dobře. LČR zavedly vlastní obchod jako důsledek pomalého zpracování kůrovcové kalamity a jako snahu o zpomalení kalamity. My jsme nezaváděli proces vlastního obchodu, ale proces výroby dříví, o které nebyl mezi lesnickými firmami zájem. Snaha o zpomalení kalamity nás nutí těžit i dříví, které nemá svého kupce. Potom nastupuje péče řádného hospodáře a musíme toto dříví odbýt. Náš obchod je v podstatě důsledkem dopadů sucha a kůrovcové kalamity.

- Máte 1,5 milionu kubíků na skladech. Nezabýváte se úvahou, jestli v některých oblastech není efektivnější část tohoto dříví ponechat v nějaké podobě v porostech k zetlení?

Určitě to cesta je, LČR jsou na 100 % svého území držitelem certifikátu PEFC a dodržujeme podmínky, které se týkají hmoty k zetlení. Vedeme diskuze se smluvními partnery o změně velikosti čepu a štěpkování či drcení a ponechání určitého objemu hmoty v lese. Ozývají se ale i kritické hlasy a obavy, že to bude útočiště pro kůrovce. Já se ale nedomnívám, že by toto riziko bylo tak velké, a alespoň částečné omezení tlaku v oblasti dodávek vlákninových sortimentů považuji za žádoucí.

- Bude součástí vaší strategie budování mokrých skladů umožňujících lepší rozložení nabídky kvalitního dříví?

V problematice mokrých skladů se budeme snažit o to, abychom měli na území každého krajského ředitelství jeden až dva prostory, které by šly tímto způsobem využít. Prozatím je ale využívat nebudeme, protože v současné kalamitní situaci nemají smysl. Budou připraveny například při živelních kalamitách nebo pro případ jiných neočekávaných kalamitních činitelů, kdy zde budeme mít možnost skladovat zdravé a kvalitní dříví. V současnosti nedává ekonomický smysl umisťovat dříví na mokré sklady a investovat další náklady do kůrovcového dříví, které je dnes těženo z 90 procent. Logika mokrého skladu je taková, že v době převisu nabídky nad poptávkou uskladníme kvalitní dříví s tím, že jej v horizontu měsíců prodáme lépe.

Pěstování lesa

- Velkým tématem současnosti je obnova kalamitních ploch. Jako největší správce lesů ovlivníte budoucí podobu lesů na významné části našeho území. Můžete stručně shrnout, jak hodláte postupovat zejména při obnově kalamitních ploch?

Součástí strategie rozvoje je i Strategie obnovy kalamitních ploch, což je velmi detailně zpracovaný materiál. Je to kuchařka pro naše revírníky s návody, jak mají postupovat. Jsem velmi rád, že jsem se u této části strategie nesetkal ani s náznakem kritiky, a když byla projednávána v rámci dozorčí rady zakladatele, setkala se s velmi kladným hodnocením.

Strategie obnovy kalamitních ploch popisuje mimo jiné i problematiku prostorového rozdělení lesa, vytyčení trvalého rozdělení lesa a dalších kroků, které je mnohdy nutno dělat na holinách s nestandardní velikostí, kde je často potřeba provádět z hlediska lesníka operace, které předtím nikdy nedělal. Změna nastala i v přístupu k přirozené obnově. V takzvaných červených zónách dle opatření obecné povahy budeme v místech, kde to má smysl, využívat možnosti prodloužení doby zalesnění a práce s přirozenou obnovou. Je to i práce s přípravnými dřevinami a spousta dalších kroků, které Strategie obnovy kalamitních holin popisuje velmi detailně.

Jsem ale zastáncem toho, aby možnosti dané opatřením obecné povahy platily na celém území naší republiky, protože by to lesníkům zjednodušilo práci.

- Týká se tento postoj i obranných opatření?

Obranná opatření jsou hodně na zodpovědnosti lesníka. Velmi často se setkávám s názorem, že obranná opatření nemají smysl, nebo že dokonce přitahují kůrovce od ostatních vlastníků. Já jsem opačného názoru. S kolegou Vladimírem Krchovem, ředitelem úseku lesního a vodního hospodářství, jsme ve shodě v tom, že od obranných opatření ustupovat nebudeme. LČR v roce 2018 obranná opatření v mnoha oblastech výrazně omezily a soustředily se pouze na vyhledávání a těžbu. Zdá se, že to nezabralo, takže jsem jednoznačně zastáncem kombinace obranných opatření a vyhledávání s následnou těžbou a asanací.

- Pracujete s nějakým odhadem, jaká může být reálná výše přirozené obnovy, i při zohlednění kalamitních ploch a jejich velikosti?

V současnosti se přirozená obnova u Lesů ČR pohybuje ve výši cca 30 %. Čerstvá čísla za rok 2019 jsou následující: celková obnova 13 000 hektarů, z toho 9,5 tisíce umělá a 3,5 tisíce přirozená. Cíl, který jsme si v pětiletém horizontu vytkli, je 40 % přirozené obnovy. Pracujeme ovšem v přírodním prostředí. My si můžeme do strategie napsat klidně 100 %, ale je to o náročné práci s přirozenou obnovou, o tom nečekat na ni tam, kde to nemá smysl, o dřevinách, i o těch introdukovaných, a také o tom, co budeme za přirozenou obnovu považovat. Jestliže se nám někde přirozeně zmladí z 80 % smrk, také ho asi nebudeme vytrhávat...

- K využití přirozené obnovy je podle mého názoru třeba personál motivovat. Dosavadní postupy byly nakloněny spíše umělé obnově... Máte nějakou vizi, jak pracovat s personálem, aby dokázal přirozenou obnovu využívat ve větší míře?

Chceme zavést výměnu zkušeností mezi jednotlivými krajskými ředitelstvími, něco jako „best practice", protože i u LČR proběhla poměrně rozsáhlá generační obnova revírníků a roli celoživotního vzdělávání navíc považuji za nezastupitelnou v jakékoli funkci, respektive v jakékoli pozici.

- Ve strategii jasně deklarujete preferenci podrostního způsobu hospodaření. To s sebou ponese změny i v hospodářské úpravě. Jak se změní pojetí hospodářské úpravy lesů?

Pozornost musí být věnována přeměně porostů. Při tvorbě lesních hospodářských plánů jsme více uvolnili trh, abychom odstranili určité bariéry v podobě zkušeností nebo historie firem. Dnes už je možné, aby se soutěže o tvorbu LHP účastnilo více firem. Přeměny porostů byly spíše výjimečnou činností, takže to bude klást na kolegy zvýšené nároky. Podstatná nebude jen reakce hospodářské úpravy, ale i to, jak bude provoz realizovat konkrétní práce v terénu. Vezměme si například provádění prvních výchovných zásahů. To již nepůjde dělat schematicky, metodou „každý třetí", jak byli mnozí doposud zvyklí. Někdo si bude muset pamatovat, jak jsou porosty založeny, jak jsou rozloženy jednotlivé dřeviny a jakým způsobem má být výchovný zásah veden.

- Pokud se skutečně plošně přikloníme k porostům, o kterých diskutujeme, bude to znamenat i technologické změny – například zvýšení poptávky po motomanuálních profesích. Počítáte s podobnými změnami? A počítají s tím smluvní partneři?

Ano, takto vypadá budoucí vývoj. Aktuálně připravujeme koncepční materiál, který by měl pracovat s vývojem lesnicko-dřevařského sektoru v horizontu 30 let. Je třeba řešit pěstování lesa, ale i budoucnost navazujících dřevařských provozů, které jsou dnes, s malými výjimkami, orientovány jen na jehličnaté dřeviny. V brzkém horizontu 10 až 15 let se u nás objeví velké množství listnaté vlákniny, na kterou nemáme zpracovatelské kapacity.

Dnes v oboru nabíráme pracovní kapacity a zvyšujeme obrovským způsobem výkon. Neznám jiné odvětví, které by bylo schopné svůj výkon z roku na rok prakticky zdvojnásobit. Mnohdy se ale setkáváme s úvahami typu „teď nás na kalamitu potřebujete, kalamita skončí a vy nás zas všechny propustíte a všechno se vrátí do starých kolejí". Naším úkolem je proto najít do budoucna finanční zdroje, aby nám lidé z oboru v krátké době neodešli, protože se k nám již nevrátí a důvěryhodnost a kredibilita oboru by tak byly ztraceny.

- Jakou strategii budete volit v oblasti myslivosti, respektive ochrany obnovených porostů před zvěří?

Chceme se přiblížit minimálním stavům zvěře. Jiná cesta než redukce stávajícího počtu spárkaté zvěře není. Vím, že to je poměrně složitá záležitost, ale určitě to není pouze téma pro Lesy ČR. My máme zhruba 1 000 honiteb z celkových cca 5 700. Řešení škod zvěří je o nastavení pravidel pro výkon práva myslivosti ze strany zákonné úpravy.

Cesta podle mého názoru povede přes úpravy počtu zvěře, nikoli přes posudky o stavu ekosystému. Pokud bude na posouzení vlivu zvěře na les a následný lov vytvořena objektivní metodika, potom si tento model představit umím. Ale myšlenka, že si stát zaplatí na 5 700 honitbách posudky na stav ekosystému, které navíc budou nuceny postihnout spoustu faktorů, souvisejících s výskytem zvěře například v letním a zimním období nebo s osevními plány a postupy jednotlivých zemědělců, není reálná.

Redukce spárkaté zvěře proti současným stavům je nutná a v honitbách LČR bychom se měli přibližovat minimálním stavům. Nepředpokládám ale, že by LČR prováděly myslivost ve vlastní režii, protože na 1 200 000 hektarů honebních pozemků nemáme dostatek zaměstnanců, kteří by byli schopni při řešení ostatních úkolů, jako je likvidace kalamity, ještě odlovit desítky tisíc kusů spárkaté zvěře. Z mého pohledu je cesta v kvalitativně jiné nájemní smlouvě, kdy sice možná klesne cena pronájmu honiteb, protože zvěře nebude tolik, ale dostaneme se k cíli. Jakmile dojde k zarůstání stávajících holin a k zapojení porostů, bude velmi těžké se ke zvěři dostat a odlovit ji. Až se tyto porosty opět zpřístupní, mohli bychom být velmi nelibě překvapeni. Proto je pro nás redukce spárkaté zvěře prioritou.

Způsoby, jak toho dosáhnout, jsou jednoznačně ve změně smluvních podmínek, v pozitivní a negativní motivaci. Jestli někdo tvrdí, že bylo zvíře uloveno, mělo by to být doloženo, ale nikoli markanty. Jsem zastáncem elektronické evidence, podobně jako funguje ve Finsku nebo dalších zemích.

Ochrana lesa

- Jaký je poslední odhad kůrovcových těžeb za rok 2019 a jaký je odhad nezpracovaného kůrovcového dříví?

V roce 2019 jsme zpracovali cca deset milionů kubíků, což je zhruba o čtyři miliony víc, než tomu bylo v roce 2018. Objem nezpracovaného kůrovcového dříví odhadujeme na 1,2 milionu kubíků. Jsem velmi spokojen s nárůstem zpracovaného objemu i s tím, že se nám podařilo udržet vysoké objemy zpracování i na konci roku. Chtěl bych poděkovat našim zaměstnancům a smluvním partnerům, protože například za prosinec jsme zpracovali 740 tisíc kubíků kůrovcového dříví, což tu nikdy předtím nebylo. Nemáme důvod těžby teď brzdit. Jednou kůrovce zkrátka musíme doběhnout.

Těžby Lesů ČR dle příčiny v období 2008–2019

Zpracované kůrovcové dříví u Lesů ČR v roce 2019 po měsících

- Uvedl jste, že v ochraně lesa budete sázet zejména na kombinaci obranných opatření a aktivního vyhledávání, těžby a asanace. Plánujete v roce 2020 nějaké změny, například využití nových metod ochrany lesa?

V loňském roce jsme začali s fumigací a asanovali jsme takto 90 tisíc kubíků. Pokud bude fumigaci udělena výjimka, rádi bychom v ní pokračovali, protože je to dnes jediná metoda, která hubí kůrovce stoprocentně a ve všech vývojových stadiích. Existuje sice možnost, že dříví nalétne znovu, ale už v něm nestihne dokončit vývoj.

Evidujeme na trhu nabídky různých sítí a dalších metod asanace. Určitě jsme otevřeni všem novým metodám, protože asanace je jedna z klíčových záležitostí. Otázkou je, do jaké míry na nás v budoucnosti dopadnou změny v legislativě EU, například v oblasti pesticidů.

- Myslíte si, že se podaří, minimálně u LČR, zpomalit kalamitu alespoň v oblastech, kde má smrk podle aktuálních poznatků reálnou šanci na dlouhodobou prosperitu?

LČR nepřistoupily k tomu, že by nějaké oblasti braly za prioritní a jiné ne. Snažíme se, abychom na každém hektaru území, které nám bylo svěřeno, postupovali co nejlépe a nejodpovědněji. Kdybych si to nemyslel, tak bych tady asi neseděl.

- S jakou prognózou dalšího šíření kůrovcové kalamity, případně dalších problémů v oblasti ochrany lesa (například usychání borových porostů), pro rok 2020 a pro další období pracujete?

Náš model je takový, že v roce 2020 odhadujeme gradaci kůrovcové kalamity a poté následně pomalý útlum. Je to odhad, který byl tvořen při tvorbě strategie a který vychází z nám známých údajů, čísel a aktuálního vývoje na území ČR, kdy limitujícím faktorem bude počasí.

- Posunu-li prognózu dál, jaký objem smrkových porostů se podle vašich modelů podaří zachránit?

Obávám se, že generační obměna smrku proběhne víceméně na celém území, na kterém je dnes smrk zastoupen. Pohybujeme se na úrovni 500 milionů kubíků a nějakých 900 tisíc hektarů porostů s významným zastoupením smrku.

Ve vyšších nadmořských výškách se snad podaří stávající porosty zachovat. Bohužel jsme dnes někdy tlačeni orgány ochrany přírody a jinými vlivy k tomu, abychom porosty stále předržovali, což je zdrojem různých problémů. Smrk je zkrátka dřevina, která je dle mého názoru v mýtním věku mezi 60 a 80 lety. Kloním se k tomu, že zde generační obnova smrku proběhne v horizontu 20, 25 let. Nemyslím si, že to bude v horizontu dvou let, jak je občas slyšet. Podíváme-li se na roky 2018 a 2019 a na to, kolik bylo vytěženo smrku v celé ČR, jaká je to plocha, ale i jaká je plocha souší, které zůstávají stát v porostech, tak data takto rychlý vývoj nepotvrzují. Data ÚHÚL za rok 2019 uvádějí, že přibylo asi osm tisíc hektarů souší. Při celkové ploše 900 tisíc hektarů to není číslo, které by ukazovalo na katastrofický scénář vymizení smrku v následujících pár letech.

Věřím, že bude postupně docházet ke generační obnově smrku, což ovšem nebude věc jednotek, ale spíše desítek let, a že sem smrk bude vždy patřit. Jen se bude pěstovat ve směsích, v rozumnějších nadmořských výškách a na příznivějších stanovištích. Jen blázen se totiž nepoučí z chyb. Současně si myslím, že by stejnou chybou bylo 70% zastoupení buku.

- Kdyby se vám v profesní rovině mohla splnit tři přání, jaká by to byla?

Vysněná tři přání se v lidském životě v čase mění a stejně je tomu i v životě profesním. Takže momentálně bych si přál fungující trh s dřívím, návrat ke čtyřem ročním obdobím a znovuprožití bezstarostných mladých let na lesní správě.

Celý rozhovor najdete v únorovém čísle časopisu Lesnická práce.

Děkujeme za odpovědi (13. 1. 2020), Jan Příhoda, Markéta Penzešová

Foto: Jan Příhoda a archiv Lesů ČR