Jaký je aktuální podíl lesa v chráněných územích ČR?

Způsob vyhodnocení aktuálního zastoupení lesa v chráněných územích

Pro vyhodnocení aktuálního zastoupení lesa v chráněných územích byla provedena analýza digitálních prostorových dat. Jako vstupní vrstvy byly použity aktuální vrstvy maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ), velkoplošných zvláště chráněných území (VZCHÚ), ptačích oblastí (PO) a evropsky významných lokalit (EVL) od Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Prostorovým průnikem s aktuální vrstvou porostních skupin (PSK) z databáze lesních hospodářských plánů a osnov (LHPO) byla provedena identifikace porostních skupin zasahujících do některého z chráněných území. Územní systémy ekologické stability (ÚSES), bezlesí, jiné pozemky a ostatní pozemky nebyly v této analýze brány v úvahu. Na základě výše uvedené identifikace bylo vyhodnoceno zastoupení porostní půdy (PSK) v jednotlivých typech chráněných území, včetně všech existujících překryvů. V tabulce jsou uvedeny všechny tyto překryvy s vyčíslením zastoupené porostní plochy, jejím procentuálním podílem na celkové porostní ploše a zjištěná zásoba dříví. Pokud by chtěl někdo vyhodnotit porostní plochu např. jen za EVL, je potřeba sečíst hodnoty ze všech řádků, kde se zkratka EVL vyskytuje.

Výsledky analýzy

Touto analýzou bylo zjištěno, že 993 652 ha porostní půdy leží v některém z uvedených typů chráněných území včetně překryvů. Pokud toto číslo vztáhneme k celkové ploše porostní půdy, která dle platné databáze LHPO činí 2 615 378 ha, pak to v procentuálním vyjádření činí 38,0 % porostní půdy.

V porovnání s rokem 2014 došlo k nárůstu porostní plochy v chráněných územích o 40 462 ha a procentuálním podíl stoupl o 1,3 %. Nově jsme z databáze LHPO analyzovali také zásobu dříví, která, bez zohlednění přírůstu od počátku platnosti jednotlivých LHPO, činí 230 mil. m³ b. k. To představuje podíl na celkové zásobě ve výši 33 %.

Jak velké může být omezení těžebních možností v chráněných územích, jsme se pokusili analyzovat na příkladu vybraných kategorií lesa z aktuální databáze LHPO. Pro analýzu jsme vybrali kategorie lesa 31c (lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací), 32a (lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí, v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách) a všechny kategorie lesů ochranných. Decenální etát ve výši 3,6 mil. m³ je u těchto kategorií lesa stanovený induktivním způsobem. Pro porovnání jsme pro stejné porostní skupiny odvodili decenální etát také pomocí těžebních procent, a to ve výši 8 mil. m³. Z porovnání obou hodnot nám pak vyšlo snížení potenciálního etátu o 55 %.

Pokud se podíváme na území soustavy Natura 2022, tak zařazení lesů do EVL nebo PO donedávna nemělo významný vliv na omezení výše těžeb. Příklady z nedávné doby z EVL Východní Krušnohoří ale ukazují, že se situace mění. U jednoho LHP bylo vydáno v podstatě podmínečné souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody (OOP) a vlastník musí při každém plánovaném těžebním zásahu žádat OOP o souhlas. Nemá ani garanci času, ve kterém bude rozhodnuto, natož množství hmoty, která mu bude k těžbě schválena. Při závěrečném šetření jiného LHP bylo nevládní organizací požadováno, aby těžba na území EVL byla realizována pouze v okolí cest a z důvodu bezpečnosti návštěvníků.

Závěry

Na základě provedených analýz lze konstatovat, že aktuální porostní plocha lesů v chráněných územích činí 993 652 ha, což představuje 38,0 % z celkové plochy porostní půdy v ČR. Na této ploše pak dle databáze LHPO roste jedna třetina celkové zásoby dříví v ČR.

Nejen s dalším rozšiřováním chráněných území lze očekávat nové požadavky na omezení těžebních možností, nebo dokonce na bezzásahovost. Příklad mediálně známé kauzy těžby v bučinách EVL Východní Krušnohoří naznačuje jasný trend, kde to, co platí de iure, se neprojeví v realitě. Vlastník lesa zdánlivě může hospodařit a provádět úmyslnou těžbu, žádná legislativa ani individuální právní akt mu to nezakazuje. Ovšem nejprve musí kvalifikovaně požádat, a to v dostatečném předstihu a s dostatečnými podklady. Nemá časovou záruku, kdy vůbec bude jeho žádost projednána, jakému tlaku veřejnosti bude čelit on i orgán státní správy, který o věci rozhoduje, kdy a jak bude rozhodnuto. Musí počítat i s tím, že mu vůbec žádná těžba povolena nebude. Lze hovořit o fenoménu skryté bezzásahovosti, která není vázaná na legislativu nebo jasně definovaný a projednaný zákaz, je ovšem takto vynucena. Tento přístup pravděpodobně povede k omezení tuzemských zdrojů dříví, které je důležitou surovinou jak z pohledu cirkulární ekonomiky, tak z pohledu bioekonomiky, jejichž rozvoj je jednou z priorit EU.

Je proto namístě hledat jiné cesty ochrany biodiverzity v lesích, než je prosté omezování těžeb a hospodaření samotného. Jak ukazují výstupy projektu Integrate, tak jednou z těchto cest může být vzájemné sladění požadavků na zachování biologické rozmanitosti a udržitelné produkce dříví v hospodářských lesích.

Autoři:
Ing. Michal Synek, Ph.D.
Ing. Jaroslav Kubišta, Ph.D.
Ing. Bc. Jana Čacká
Mgr. Ivo Sirota
ÚHÚL Brandýs nad Labem
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tab.: Porostní půda a zásoba v jednotlivých typech chráněných území