Evropští poslanci zpřísnili klimatickou strategii do roku 2030 a přijali nový cíl o propadu uhlíku

Parlament přijal revizi nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Nařízení usiluje o zlepšení přírodních propadů uhlíku, aby se EU do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním světadílem a v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu rozšířila biologickou rozmanitost. Znění bylo přijato 479 hlasy pro, 97 bylo proti a 43 se zdrželo hlasování.

Větší propad uhlíku do roku 2030 budou podporovat jak unijní, tak i vnitrostátní cíle.

Cíl EU pro čisté pohlcování skleníkových plynů v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do roku 2030 je stanoven na 310 miliónů tun ekvivalentu CO₂, což je přibližně o 15 % více než v současnosti. Dosud se EU držela cíle snížit emise skleníkových plynů v Unii oproti roku 1990 o 55 %. Nový unijní cíl by měl do roku 2030 emise zredukovat přibližně o 57 %.

Pro každý členský stát budou navíc platit závazné vnitrostátní cíle do roku 2030 ohledně vypouštění a pohlcování emisí ve využívání půdy, změnách ve využívání půdy a v lesnictví. Cíle berou v potaz, kolik skleníkových plynů se odbourává dnes i kolik by se jich mohlo odstraňovat v budoucnu. Stávající pravidla platí do roku 2025. Do té doby musejí členské státy zajistit, že nevyprodukují ve výše zmíněných oblastech větší objem skleníkových plynů, než kolik jich stihnou odstranit. Od roku 2026 se země EU namísto závazných ročních cílů budou řídit čtyřletým plánem na období 2026–2029.

Pokud členský stát splní cíle dané tímto nařízením i nařízením o sdílení úsilí a získá kredity za odstranění emisí, může je prodat zemi, která cíle nesplnila. Dojde-li k přírodní katastrofě, jako je například lesní požár, členské státy by navíc nyní měly dostat kompenzace.

Aby bylo možné sledovat reálný pokrok v jednotlivých zemích, bude se mimo jiné využívat více geografických údajů a dálkový průzkum Země. Díky tomu bude snadnější dohlížet na vypouštění emisí i jejich pohlcování, ověřovat dodržování pravidel a podávat o něm zprávu.

Pakliže k vytyčenému pokroku nedojde, musejí členské státy zavést příslušná nápravná opatření. Pokud některý stát pravidla poruší, bude čelit postihu: k jeho cíli pro rok 2030 se přičte 108 % skleníkových emisí vypuštěných nad limit v letech 2026–2029. Aby se zajistilo, že se cíle skutečně naplní, předloží Komise nejpozději šest měsíců po prvním globálním hodnocení v souladu s Pařížskou dohodou zprávu o dosaženém pokroku. Pokud bude třeba, Komise vypracuje další legislativní návrhy.

Zpravodaj Ville Niinistö (Greens/EFA, FI) po hlasování uvedl: „Propad uhlíku v EU v posledním desetiletí klesá. Tento právní předpis zajistí, že se na řešení klimatické krize bude podílet i odvětví půdy. Od nynějška si klademe vyšší cíle a chceme dbát na to, aby se uskutečnily. Proto hodláme od roku 2025 efektivněji využívat údaje a zpřísnit požadavky na informování, transparentnost a přezkum. Nová verze nařízení poprvé zohledňuje jak biologickou rozmanitost, tak klimatickou krizi, členské státy tudíž budou muset postupovat podle zásady významně nepoškozovat.“

Znění nyní musí formálně schválit také Rada. Poté bude zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.

TZ Evropského parlamentu