logo Silvarium tisk

Divoká prasata jsou zvědavá a hravá, občas hladová, a škodí v lesích

Prase divoké je původním evropským druhem, který v současné krajině střední Evropy nachází příhodné podmínky pro život a v souvislosti s globální klimatickou změnou a absencí predačního tlaku velkých šelem jsou u něj silně omezeny přirozené regulační mechanismy. Vysoká početnost prasat vede k řadě závažných ekonomických, biologických i sociálních důsledků.

Prase divoké při vyrývání sazenic listnáčů. Prase divoké při vyrývání sazenic listnáčů. Foto: archiv VÚLHM

V posledních letech přibývají v lesích oblasti, kde početné populace prasat významně ovlivňují úspěšnost obnovy lesních porostů a působí značné ekonomické ztráty.

Škody na lesních porostech způsobené prasaty divokými v ČR v roce 2019 dosáhly výše 75 mil. Kč. V této částce je však zahrnuta pouze hodnota sadebního materiálu. Skutečná škoda, která zahrnuje i ztrátu dřevoprodukčních a dalších funkcí lesa, zbytečně vynaložené náklady na zalesnění a ochranu sazenic je proto ještě výrazně vyšší.

Prasata ve vyšší početnosti mohou během zimy zkonzumovat veškerý opad atraktivních semen, a tím znemožnit přirozenou obnovu porostů. Další škody na porostech vznikají okusem mladých jedinců a odíráním kmenů a kořenových náběhů a významné jsou i nepřímé škody v lesích, jako poškozování oplocení či výsadeb, povrchu lesních cest apod.

S ohledem na aktuální kolaps smrkových porostů ve střední Evropě a nutnost obnovy lesů na obrovských plochách roste i význam dalšího škodlivého působení prasete, kterým je systematické likvidování vysázených sazenic. Mladé stromky jsou nejzranitelnější během prvních pár let po výsadbě.

Toto chování prasat je sice známé dlouho, ale prakticky se nevyskytovalo a teprve v posledních letech se místy objevilo ve značném rozsahu. Prase se tak přiřadilo k dalším faktorům komplikujícím obnovu porostů, jako je snížená životaschopnost sazenic vlivem nedostatku srážek, vymrzání či okus přežvýkavci.

Prasata škodí nejčastěji na čerstvě vysázených sazenicích, které vytahují nebo vyrývají a někdy na nich okusují kořeny a jindy je nechávají ležet bez toho, že by se jimi živila.

Vzhledem k obtížné predikci rizika poškození a neexistujícím metodám ochrany je důležité objasnit faktory, které prasata k poškozování sazenic motivují a vyzkoušet možnosti ochrany výsadeb s cílem omezit dopady chování prasat na lesní ekosystémy.

 Paseka s podrceným klestem, kde je viditelné rytí od prasat, a výsadba ošetřená repelentem na stejné ploše. Foto: archiv VÚLHMPaseka s podrceným klestem, kde je viditelné rytí od prasat, a výsadba ošetřená repelentem na stejné ploše. Foto: archiv VÚLHM

Studiu tohoto problému se věnovali vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., a Mendelovy univerzity v Brně. Na základě získaných poznatků zpracovali pro praxi Metodiku preventivních opatření proti škodám prasetem divokým na sazenicích dřevin.

Cílem jejich práce bylo analyzovat faktory, které ovlivňují riziko poškozování výsadeb dřevin prasetem divokým a navrhnout prakticky uplatnitelné způsoby preventivních a ochranných opatření.

Metodika se zabývá také zhodnocením aktuálního významu těchto škod, popisem chování prasat při poškozování dřevin, dynamikou vzniku škod v průběhu roku a vlivy prostředí, jež riziko vzniku škody zvyšují.

Součástí metodiky jsou návody na opatření, které účinně snižují riziko vzniku škody, včetně ekonomického zhodnocení a rentability.

Vědci zjistili, že škody působené prasaty na výsadbách mají dvě hlavní příčiny – hlad a zvědavost či hravost.

V prvním případě jde prasatům o získávání potravy, kdy sazenice využívají jako nouzový zdroj živin. Škody tak vznikají z hladu černé zvěře, která sazenice vytahuje či vyrývá a konzumuje kořeny i se substrátem.

Takto poškozené sazenice mají ukousané kořeny, které prasata důkladně rozžvýkají a posléze vyplivují zbytky na půdní povrch v blízkosti jamky. Jedná se o méně častou příčinu poškození, ke které dochází pouze v omezené míře. Tyto škody nejčastěji vznikají na konci zimního období a na jaře, kdy jsou omezeny ostatní zdroje potravy.

Druhý typ poškození vzniká z přirozené vlastnosti prasat prozkoumávat půdu v kombinaci s jejich zvědavostí a hravostí (škody necílené). Takové chování se může objevovat kdekoliv a vůbec nezáleží na tom, zda mají prasata nadbytek či nedostatek potravy.

Aplikace 30 g přípravku na bázi karbidu vápníku na povrch půdy do oblasti kořenového krčku vysazených rostlin (experimentální plochy na lesních majetcích). Foto: archiv VÚLHMAplikace 30 g přípravku na bázi karbidu vápníku na povrch půdy do oblasti kořenového krčku vysazených rostlin (experimentální plochy na lesních majetcích). Foto: archiv VÚLHM

Nejčastěji se s tímto typem setkáme těsně po výsadbě, kdy prasata jdou prozkoumat čerstvě nakypřenou půdu. V tomto případě je sazenice více méně nezajímají a škody vznikají zejména tak, že je při prorývání nakypřené půdy mimoděk vyryjí a nechají nepoškozené ležet.

Vědci v metodice na základě poznání mechanismu motivace prasat k takovému chování objasňují faktory, které riziko škod ovlivňují, a navrhují preventivní opatření, jež mohou riziko škod významně snížit.

Dalším aspektem, který se díky řešení projektu podařilo objasnit, je fakt, že vyrývání sazenic lesních dřevin prasetem divokým nemá souvislost se substrátem ani způsobem pěstování. Důvodem rytí není ani samotný kořenový systém, jelikož vysazené vrbové proutky byly poškozovány více než klasické sazenice.

V lesnické praxi se dosud tento typ poškození neřešil zejména z důvodu jejich malého a těžko předvídatelného rozsahu. Občasné vyrytí sazenic bylo za snesitelných nákladů napravováno a nebylo potřeba hledat a provádět nějaká speciální opatření. Z toho důvodu byl tento problém opomíjen a chybí jak podrobná analýza příčin tohoto chování prasat, tak návody na praktické kroky, jak škody omezovat.

Navrhovaná metodika tuto mezeru zaplňuje a dává lesnickým podnikům nástroj, s jehož pomocí je možné zvolit vhodný postup pro snížení ztrát způsobených prasaty na výsadbách lesních dřevin.

Zásadní inovací je navržení nových repelentních přípravků obsahujících karbid vápníku, které se vyznačují vysokou účinností, snadnou aplikací a příznivou cenou.

Vědci ověřili účinnost samotného karbidu při doporučené dávce 30 g na jednu sazenici, případně využití hnojiv obsahujících karbid při dávkování účinné látky 30 g na sazenici. Hnojiva vedle repelentního účinku navíc zlepšují půdní podmínky, které jsou pro růst sazenic lesních dřevin zásadní.

Metodika vznikla v rámci řešení projektu „Nástroje a opatření pro minimalizaci poškozování kořenů školkařských výpěstků po výsadbě prasetem divokým“ (TH04030444).

Metodika preventivních opatření proti škodám prasetem divokým na sazenicích dřevin je ke stažení zde.

TZ VÚLHM

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(1 hlas)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

USA žádají EU o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování

USA žádají EU o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování

Zobrazení: 2883

Americká vláda žádá Evropskou komisi (EK) o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování. Dnes to napsal...

Novela mysliveckého zákona je připravena

Novela mysliveckého zákona je připravena

Zobrazení: 2628

Aktualizováno o stanovisko Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) a Českomoravské myslivecké...

Páteční bouře poškodila v lesích Mendelovy univerzity odhadem 40 000 m³ dřeva, bude vydán zákaz vstupu do lesa

Páteční bouře poškodila v lesích Mendelovy univerzity odhadem 40 000 m³ dřeva, bude vydán zákaz vstupu do lesa

Zobrazení: 2427

Silná bouře, která přešla v pátek 21. června přes jižní Moravu, poškodila v lesích Mendelovy univerzity...

Hospodaříme s odpovědností: Lidé chtějí v krajině hospodařit, ne ji nechat zpustnout

Hospodaříme s odpovědností: Lidé chtějí v krajině hospodařit, ne ji nechat zpustnout

Zobrazení: 2070

Před dvěma týdny spustila Lesnicko-dřevařská komora celorepublikovou kampaň Hospodaříme s odpovědností. Je to prakticky poprvé, co někdo...

Lesy ČR podpořily iniciativu Hospodaříme s odpovědností

Lesy ČR podpořily iniciativu Hospodaříme s odpovědností

Zobrazení: 1694

Zlepšit dialog lesníků s veřejností chce prostřednictvím celostátní kampaně Hospodaříme s odpovědností, která dnes začala, Lesnicko-dřevařská komora...

Vojenské lesy uzavřely kvůli kalamitě do 15. září lesy u Plumlova

Vojenské lesy uzavřely kvůli kalamitě do 15. září lesy u Plumlova

Zobrazení: 1651

Vojenské lesy a statky vydaly kvůli kalamitě, která nastala po červnových silných bouřkách, zákaz vstupu do...

Poslední komentáře

Anketa

Souhlasíte s pokutami pro myslivce za nesplnění minimální hranice lovu určené státem?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě