Smrkům odzvonilo, naše práce se mění
Náklady na naši práci jsou často vyšší než výnosy ze dřeva, říká znojemský lesník Zdeněk Trojan
Doba smrková kvůli suchu a kůrovci skončila. Ve znojemských lesích se smrk ztepilý loni těžil nejvíc, ale vysadilo se ho jen tolik, co neobvyklé třešně ptačí. Z více než osmdesáti procent se zalesňovalo listnáči, převážně dubem letním.
Podobná situace vládne v celém kraji. „Je tak jen otázkou času, kdy smrkové porosty starší sedmdesáti let už nebudou k nalezení. A brzy tomu tak bude i s těmi mezi padesáti a šedesáti lety. Práce a hospodaření lesníků tak už nevypadá jako dřív," oznamuje ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan.
* Kromě toho, že se lesy mění na pohled, proměňuje se v nich i druhová skladba zvířat a okolních rostlin?
Samozřejmě, že s tím souvisí i změna druhové skladby podrostu a částečně i živočichů, převážně hmyzu a bezobratlých. Co se týká lesní zvěře, tak u ní v druhové skladbě rozdíl nezaznamenáváme, změna prostředí ale zvěř jistě ovlivňuje. Vykácené plochy jsou plné světla. Řešíme bleskový nárůst ostružiníku a maliníku. To jsou skvělá místa pro černou zvěř, prase divoké. Otázkou tedy není změna druhového zastoupení zvěře, ale její počty.
Celý článek naleznete v deníku.
Smrkům odzvonilo, naše práce se mění (Mladá frornta DNES)
Monitoring médií
- pátek 26. duben 2024
- Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15.000 starých stromů v Krušných horách (ČTK)
- V zámeckém parku v Heřmanově Městci pokáceli kvůli bezpečnosti desítky stromů (ČTK)
- V Krkonošském národním parku začíná další projekt na záchranu horských luk (ČTK)
- Soustavu čtyř tůní vytvořili vodohospodáři na Opavsku (TZ LČR)
- Jasany kosí houba. A blíží se brouk rychlejší než ruská armáda, varují odborníci (impuls.cz)
- Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborník (drevmag.com)
- Zdevastovaná krajina Karvinska láká ptactvo. Hnízdí tady orel mořský (Třinecký deník)
- Dva kamarádi z Telic vytvořili v Sedmihoří odpočinkové místo U Pusinky (Tachovský deník)
- Začínají opravy lesních cest ve Staré Bělé. Připravte se na omezení (novinykraje.cz)
- čtvrtek 25. duben 2024
- Slovenské národní parky ohrozila Ficova vláda: vzala jim peníze a nařídila propouštět (denikn.cz)
Poslední komentáře
-
SVOL: Dřeva na trhu je méně díky menším kůrovcovým škodám, ceny mírně stouply (ČTK)
"Ztrácíme peníze na každém kusu dřeva, který vyjde ze dveří," řekl ... -
Návrh novely lesního zákona přispívá k zachování českých lesů a odstraňuje z lesního práva socialistické pozůstatky (TZ SVOL)
Jaký zákaz jízdy? Ta je snad obecně v lese možná? Není, stejně tak jako ... -
SVOL: Dřeva na trhu je méně díky menším kůrovcovým škodám, ceny mírně stouply (ČTK)
Jo, dřeva je málo nejen tady. Rakušák má přetěženo a je ho málo i tam ... -
Návrh novely lesního zákona přispívá k zachování českých lesů a odstraňuje z lesního práva socialistické pozůstatky (TZ SVOL)
" Jako zástupce majitelů lesů považujeme tento souhlas za nezbytný. -
Kdo tvrdí, že ví, jak bude vypadat letošní léto, lže, říká vědec (seznamzpravy.cz)
Tak ráno v podšumavý sněhu pět čísel - stromy v plném listí na kaši. V ... -
Nesprávná péče o stromy stojí i životy (Blesk)
Historie se vrací...pročpak asi naši předci kolem silnic a železničních ... -
Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů
"příbuzenské vazby mezi potomky a rodičovskou populací, se následně ... -
Zakázaný pohyb v lesích? (Prima)
HUBAŘ ŠKŮDCE LESA, přiďte se páni podívat do lesů které svižně využívají ...
Komentáře
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-sila-vetru.A200202_221418_p_klima_wag
Důvod je jednoduchý. Oblačnost, ze které prší, se neobjeví tak, že vznikne nad mořem a pak je přenášena, přičemž slábne, až se vyprší / vysněží. To platí pouze pro oblasti v těsné blízkosti moře. Nad pevninou vzniká úplně jinak.
Chladnější a vlhčí (v zimě naopak teplejší a vlhčí) oceánský vzduch se postupně nasouvá nad suchou a prohřátou / vychlazenou pevninu. Jedná se o tak protikladné vzduchové hmoty, že na jejich kontaktu vzniká atmosférická fronta, a to tak, že vlhký vzduch se postupem nad pevninu zpomaluje a "houstne", až z něho začínají vypadávat srážky.
Větrník nevětrník, jakmile se vlhký vzduch dostane nad suchou pevninu, fronta musí vzniknout, a je unášena příslušným větrem. Množství deště, které z ní spadne tam či onde, je s jistým zjednodušením přímo úměrné teplotnímu a vlhkostnímu gradientu v dané oblasti, se zohledněním návětrné / závětrné strany, nadmořské výšky atd. Proto např. v létě padá více srážek ve vnitrozemské ČR, než v přímořské Anglii či Francii.
Pokud se navíc ve střední Evropě v létě neustále obnovují tlakové výše, tak prostě pršet nemůže, jak jsem poukázal už u diskuse k vlivu lesnatosti, která je samozřejmě důležitá, ale má jen pomocnou funkci.
Stejně tak je to s větrníky. Příčiny jsou zkrátka mnohem hlubší a kdo dnes tvrdí, že zná důvod, proč se jednou neustále obnovují tlakové výše, zatímco jindy se udělá osa tlakových níží Irsko - západní Rusko, ten prostě a jednoduše lže.
Má praxe z hor ukazuje trochu něco jiného a tak se tedy raději přikloním k uvedenému článku a jeho závěrům.
Ono to není p. Pelíšku tak jednoznačné a v dnešních pohnutých časech stačí málo.
Z mnoha malých střípků - velké střepy ....
AŤ ŽIJE ZDRAVÝ A PROSPERUJÍCÍ LES.
Jsem rád, že to nebudu vidět......