Přihlásit

Lesníci bojují se suchem i škůdci, ve velkém vysazují listnaté stromy (tn.cz)

Kůrovcová kalamita a sucho způsobilo za posledních pět let asi patnáctiprocentní úbytek stromů v českých lesích. Třeba na Vysočině je to ale mnohem víc. Lesníci se proti tomu snaží bojovat a vysazují odolnější typy dřevin.

My jsme od začátku kalamity vysázeli v našich lesích celkově devadesát milionů stromů a z toho převažují listnaté stromy, z šedesáti procent přibližně,“ říká mluvčí Vojenských lesů a statků ČR Jan Sotona.

Celý článek najdete zde.

Komentáře   

+7 # Starý 2021-04-06 09:45
Tak nějak nechápu sázení listnatých stromů ve státních či státních-vojenských lesích.
Tady by přeci speciálně měli sázet jehličnaté lesy a plně nést rizika z jejich pěstování !!
DŮVOD:
Jednoduché, stát již řadu let vybírá nemalé částky za imisní povolenky !
Kolik z těchto peněz dá -vrátí do lesů?? Zejména těch jehličnatých.
Jedině jehličnatý les dlouhodobě v zimním období filtruje tyto emisní spady a svinstva a pak je tedy snadno nestabilní, snadno ničený jakýmkoli škůdcem.
A náš stát UŽ NEBUDE NÉST vůbec ŽÁDNÁ RIZIKA !!!
Vždyť si na eliminaci dostatečně vydělal a to i na úkor malo-lesů, které dnes potápí ke dnu.
Tak kampak ty peníze jdou?
Minimálně 4-5 měsíců holá pole a opadané listnaté stromy se spadem z fabrik nic nezmohou.
-3 # Lakatoš 2021-04-06 12:38
Pane starý, jak to myslíte? V zimním období jsou jehličnany v dormanci. Spad z fabrik (měřeno tedy oxidem siřičitým) je dnes již cca 10% oproti minulému režimu. Z důvodu odsíření a útlumu tepelných elektráren. Dusík z aut stromy primárně nedefoliuje, jen okyseluje a někde dokonce mírně pomáhá v přírůstu. Jehličnatý les není oproti listnatému nestabilní vždy, týká se monokultur dřevin, jež nejsou v souladu se stanovištěm, v našich podmínkách smrku. A abychom byli objektivní, musíme také zohlednit rozpad stejnověkých smrčin, který v dnešní době nelze okamžitě vyřešit. Máme-li listnáč, můžeme obnovovat výběrně či skupinově. Tedy mnohem plynuleji, levněji. Máme-li smrk, dostáváme mnohahektarovou pláň, jíž zalesníme pouze uměle a s výraznými obtížemi, často však také vůbec.
A mohu se ještě zeptat, jak jsou do té výhodnosti smrčin započítána ta pole mrtvých kmenů, které nikdo netěží a těžit už nebude? Ono za takového dvouletého stojáka prolezlého už nejen klasickým broukem a už i napůl shnilého nic moc nedostanete a znám majitele (a že jich je), kteří to odmávnou, že je to už beztak sterilní a bezcenné. Takže se to nechává popadat. DUHA to ani nemusí hlásat, naše dnešní ekonomika smrku a nedostatek těžebních kapacit to v těch nesmyslnejch výsadbách sami dělají za ni.
+5 # Starý 2021-04-06 13:02
ČEKAL JSEM OBDOBNOU REAKCI.
Proto si dovolím ze své praxe a poznatků říci, že lesy v okolí malých fabrik na díly, umělé hmoty a pod. usychají výrazněji už léta a to se nejedná jen o "oxid siřičitý" což měří.
K dusíku, který škodí u mladých výsadeb, tím, že jsou schopny žít pomalu ze vzduchu a kořenový systém je degradovaný a povrchový se stabilita lesů nezlepší, naopak nám to ještě ukáže.
Nestabilita...koukněte i na smíšené porosty ve věku do 40 let, jak propadávají a schnou, věřím, že nemusím deklarovat....
Nemluvil jsem jen o "smrku", ale obecně o jehličnatých lesích, což jste asi nepostřehl. Ale mluvím o riziku těchto lesů a výběru emisních povolenek a pod. což jistě je, jinak by nebylo z čeho vybírat a vše jde státu a kolik je proti tomu plošné dotace, či vrácení těchto peněz lesu?
Dormance, při dnešním oteplení a mírných zimách nemá skoro vliv-prostě není.
V neposlední řadě k polím mrtvých kmenů, vy předpokládát, že při zvýšeném počtu jiných dřevin nebudou, pokud nebude plošných změn a úbytku negativních vlivů na les (pomíjím koronu, která asi přispěla ke snížení emisí, imisí..) ale nepřispěla v lidském faktoru působení na lesy, takže je srovnáno.
A DUHA..ta hlásá co se hodí, nemám ji rád i když některé myšlenky má dobré a postupně i můj názor na ji samou mění.
Ekonomika lesa bez původních deputátů, plateb za jiné funkce, plody a další je stejně neudržitelná a dotují se jen velcí, tak co by kdokoli chtěl od malých vlastníků???
-2 # Lakatoš 2021-04-06 14:17
Pane Starý, bydlím 2 km od takové fabriky, vyrábí podlahoviny a fólie z plastů, je docela velká, 400 zaměstnanců. Nad ní je prudký svah a porostlý krásným lesem, listnatým. Jediným široko daleko, jinak jsou tam jen pole. Rostl tam i smrk, ale ten odešel před několika lety, ale ne kvůli plastům, ale protože je to v pahorkatině, jen něco přes 200 metrů, tak prostě skončil suchem a teplem, jako skoro všechen lesní smrk v takových polohách. Pár douglasek je tam pořád a mají se čile k světu.
Továrny na zpracování plastů patří k nejčistším provozům, nemají skoro žádné emise, dokonce ani odpadní vodu ne. To nejsou rafinérky nebo spalovny, to si asi pletete.
O jakých jehličnatých lesích jste mluvil? Vždyť máme hlavně smrk a pak až borek a ten jde do háje taky. Smrk odchází, protože teď jak bylo sucho, všechno to v půdě proschlo třeba do dvou tří metrů, nenašel vodu, leckde ani kůrovec nebyl a stejně šel pryč. Borek má kořeny hlouběji, ale jak trvá sucho tři roky a dýl, je vyřízenej taky. Tyhle stromy nejsou vůbec na suché klima stavěný. Buk dub shodí na osm týdnů listy, zaprší a obrazí. Smrk shodí jehličí a je po něm.
S dusíkem máte pravdu.
Dotace nám nikdo jako Babišovi nedá, copak máme nějakého lesnického Babiše, který by šel do vlády a zařídil nám je? Musíme hospodařit s tím, co máme přeci.
Ty mladé smíšené porosty jdou pryč taky suchem, vždyť čtyřicetiletý smrk má kořeny půl metru, tak jak má přežít? Budete ho chodit zalívat s konví?
Máme suchotypy douglasky a dokonce suchojedli, proč se neprosazují ty? Proč zase smrk? DUHA říká pokaždé něco jiného, dokonce že malé skupinky smrku nevadí ani v nevhodných podmínkách. Ale vadí, milej pane. Nebo na ně můžeme dostat grant na zalévání?
+1 # Starý 2021-04-06 14:32
Některé fabriky..ano souhlasím, i když to tak nebylo vždy, technologie jdou dopředu.
Ale jde o les a ten je veřejností a lidmi a jejich činností jen ždímán !!
Však nejde jen o fabriky, zkusme to obráceně:
Jaký přínos má pro les:
-pravidelné vysbírávání lesních plodů a hub
- ježdění po lese kdečím
- odpady a odpadky kde se jen dá v lese se snese skoro vše, zejména u měst
-co emise z aut, za ty se neplatí a kam celoročně jdou
- krádeže stromků, vánočních i těch s kořeny na zahrádku a pod.
- ničení mezníků a sběr původních patníků a pod.
MÁM POKRAČOVAT.
Co z toho přináší veřejnost či stát do lesů za jejich funkce?
ANO, SE VŠÍM SE MUSÍ POD TLAKEM POKUT VLASTNÍK LESA VYPOŘÁDAT.
Nikdo dotace nedá, pravda, ale zpoplatnění sběru plodů a pod. nejsou dotace, řekl bych, že to je nárok.
VLASTNÍCI LESŮ TAKÉ NECHODÍ KOMUKOLI COKOLI SBÍRAT Z JEHO MAJETKU.
Co se týká smrku, pokud je na to zvyklý, vidím jej růst kdekoli a nevadí mu ani sucho, tak proč zálivka...
-2 # Lakatoš 2021-04-06 15:49
Ale pane Starý, každý rostlině přece vadí sucho. Každá může uschnout, když překročí kritickou mez.
Smrk není na sucho adaptován. Smrk to jsou u nás vysoký hory, kde není sucho nikdy. Ani v parném létě, protože jestliže je dole 32, je v 1000 metrech 25. A když dole vadne pomalu i kukuřice, tak aspoň těch pár lokálních bouřek z tepla se někde tam nahoře vypláče a nejhorší je zažehnáno.
Pak sever Evropy, boreál. Když se podíváte na ty naše typicky český situace s vedrama, tak u nás je těch 30 a ty fronty jdou severní drahou, přes Skandinávii na Rusko. Ono kolikrát stačí vyjet z toho našeho vyprahlého kráteru do Polska a už kolem Poznaně se to všecko zelená. A to máte ještě 300 kilometrů k Baltu.
A když vyschne i ten Skand, tak pořád tam máte rašelinu, co je jak houba. Nasaje a pomalu pouští. Smrk se tomuhle všemu přizpůsobil. Myslím, že kdysi to tady psal pan Pelíšek nebo kdo, že smrk prostě nemá na sucho stavěný kořenový systém.
S tím nenaděláte nic. Rostlina s kořeny nebo tučným listem neuschne, nebo uschne mnohem později. Umí hospodařit s vodou. Rostlina s talířem jako smrk uschne skoro hned. Pak borovice, co koření o metr dva hloub. Pak jedle a douglaska. Vždyť je to to jednoduchý.
Není žádný zvyklý smrk. Vlk nezvykne na mrkev, protože je to vlk. Neumře hned, ale chvíli bude churavět a pak je s ním zle. Jestli pořád ještě věříme tomuhle, není divu, že jsme, kde jsme. Vždyť tohle si myslet je být jak někteří ti aktivisti, taky naivové, jen z opačný strany.
+4 # Starý 2021-04-06 19:35
Váš omyl, i ten smrk se umí táhnout za vodou, umí si dělat mikroklima, které mu člověk ničí a i v oblastech pod 300 m nad mořem jsou spodní vody, které jej napojí, tedy pokud mu je člověk nesebere.
Dále člověk škodí s přirozenými nepřáteli, doveze, tu nějakou houbičku a tu nějakého broučka, tu něco pokříží. člověk "hospodařením" ničí i více a schovává se za technologie, ale ty to nedohoní.
Pokud mám být aktivista za ochranu lesa, nejen smrku, tak dobrá. Myslím, že budou následovat další druhy stromů.
Příkladem to vidím na lípách, ano náš národní strom...první rok schoz listů, druhý odeschnutí vrchní části stromu a dnes 5-6 m od vrchu suché zlomy. Spodek stromu dožívá a už si škůdci lahodí.
Ale vracím se ke smrku, kolik jsme si díky obchodu s tímto dřevem natáhli škůdců?
Počítáte?
Nechci být negativní, ale pozitivní je že malé smrky, kterým stačí trocha rosy rostou a neschnou, proč tedy, když je sucho tak destruktivní?
Ještě jsme na ty malé nedoručili odněkud škůdce, obchod s malými stromky nenese, ale až bude...co pak!
+3 # Lakatoš 2021-04-07 12:14
Pane Starý, při čtení některých vašich názorů se nemohu ubránit dojmu, že jsou myšleny nevážně. Jste podle jména stár, já také. Nevím, nakolik vám ještě slouží záda, mně zaplaťbůh ano, musím zaklepat. Kopal jsem před třemi lety v létě studnu, no udělal jsem první dva metry a pak to vzal zeťák, ale záda vydržela dlouho. I tak jsem proklínal dceru, že to nenechali vyvrtat. Víte, bydlím v podhůří, je to západní svah, ale v té zemi nebyla vůbec žádná spodní voda, natož pramen. Ale proutkař byl neoblomný, že prý vydržte. Jen úplně suchá hlína a jíl a podzol, pak už hlavně kamení. Zeťák našel vlhko až ve čtyrech metrech.
A teď mi řekněte, odkud ten smrk tu vodu má natáhnout, když nikde žádná není? V okolních lesích je smrk tak ze 75%.
Určitě jste viděl mnohokrát koláčový kořeny vyvrácených smrků. Nemusím vám říkat, jak hluboko smrk koření. Myslíte, že smrku ve věku mýťáku stačí voda z ranních mlh nebo ze vzduchu? Nebo má ztlustlé listy jako sukulent, ve kterých ji udrží v čase nepřízně?
Vždyť takový velikán ve věku mýťáku vypaří za letního dne desítky litrů vody. Ochlazuje se jako člověk. Není voda, shodí část jehličí. Není ani pak voda, tak uschne úplně, nebo spíš ještě předtím brouk ho dorazí.
Víte, nezlobte se. Ale když říkáte něco takového, mi připadá jako ideologie Duhy, jen z opačného konce. Oni taky věří, že něco nějak je a pak to vydávají za nezpochybnitelný fakt. Vy věříte, že smrk je něco jako sukulent. Ale odkud bere a kde udržuje tu vodu, když nikde žádná není, když nemá listy jako agáve ani kořeny jako dračinec nebo aspoň dub? Rád se i na stará kolena dozvím nový věci. Spíš se domnívám, že trochu fantazírujete a lidi, co večer po šichtě usednou k počítači, vám to ohodnotí plusem, protože tak pracovali celý život a nesnesou, aby jim to někdo nabourával. Jestli může nebo nemůže mít pravdu, už není tak důležitý.
A malý smrky? Těm voda z rosy k holému přežití stačit může, vždyť si vemte, jak hluboko mají kořínky. 10 cm. Tam se rosa dostane, vždyť to může být i milimetr vody denně.
+4 # Starý 2021-04-07 14:05
Oba jsme staříci a dle vašich příspěvků si vás vážím.!Vážím si názoru každého tady a že se neshodneme na smrku...vždyť ani jeden z nás nemá v ruce křišťálovou kouli.
Snažím se jen podat své poznatky a neodsuzuji ani smrk a ani kohokoli.
Jinak s vodou máte pravdu, nějaký čas svého života jsem s těmito suchy bojoval v Beskydech a při vašem výkladu by museli být už zcela suché a co proti tomu od našich firem dovezený do Beskyd, s levným dřevem lýkožrout severský....
Nebudu jmenovat...
Jinak u nás v současné době voda provlhčila profil cca 70 cm na volné ploše, což není nic moc.
Všechny jehličnany nemají listy jako agáve a pod., proto je zavrhneme, pro vlastní neschopnost, věnovat se škůdcům, když je množíme a přemísťujeme!!!
Ostatně vidím dost suchých listnatých stromů a je to jak po škůdcích, tak suchem-jen nižší zastoupení nám dává naději že porostou ? Tomu nerozumím a budu klidně nad tím polemizovat..
A ke studním, všimněte si v okolí, jak je lidé stále prohlubují, nežli by se uskrovnili....jak stoupá a leckdy zbytečně spotřeba vody.
KAM TO ASI POVEDE?
O tom tu mluvím, třeba neodborně, třeba s jistou mírou nadsázky, či nevážně.
+6 # Lakatoš 2021-04-08 10:06
Pamatuji se na velmi suchý rok rok 1947, byl jsem předškolák klučík, děda mi uprostřed léta ukazoval žlutý les jako někdy v říjnu. Pak jsem šel v září poprvé do školy a buky byly holé jak na Kateřinu, lidi říkali, že uschly, že je to jejich konec. Ale napřesrok bylo všecko zase zelený, jen sem tam nějaká slabší větev nevydržela. Některým dubům uschly celé koruny, vyrazily na jaře později a z kmene, jako kdyby zmrzly jak ořešáky v pětaosmdesátém, ale neodešel ani jeden. Smrky uschly celé porosty a hlavně ty, co byly u vody, měly kořeny totiž moc mělko. Brouk v tom nebyl, to se tehdy hlídalo jako ostříž.
Ve dvaadevadesátém to bylo podobné třeba v buchlovských kopcích nebo u Křivoklátu, jen to přišlo později. V srpnu vedra 35 stupňů a bučina žlutá, v září holá. Ale pak už pršelo a než to v listopadu zmrzlo, vyrašily drobné lístky jako na jaře, i květy jsem viděl. Z doby nedávné známe třeba jírovce v parku napadené klíněnkou, kolikrát byly úplně holé, ale i v listopadu se zazelenaly a i kvetly některé.
Jedle má spící pupeny na kmenu, kolikrát jsem víděl odejít celou korunu třeba kvůli jmelí. Koruna odumřela, jedle ale vyrašila z kmene a žila dál.
Umí to listnáče, umí to jedle. i douglaska. Smrk ne, ani borovice. Nejsou na to vyvinuty, nejsou pro svůj původ a místo v přírodním systému adaptováyn. Víte pane Starý, to je ta dělící lajna, co se u nás dlouhodobě hodí a co ne. Přijdou další sucha nebo kalamity, i my se jich ještě třeba dožíjeme. Některé stromy mají schopnost regenerovat, brát tu událost jako nástup zimy. A ty pak zase obrazí. Tolik už dnes vím a to je má zkušenost, která mi stromy rozděluje na ty, co to přežijí a na ty, co nemají šanci. Třeba teď zase sto let nic nebude, nebo taky budou věci ještě horší. Proč ale zbytečně riskovat, nemusíme-li tedy. Pěstujeme lesy pro potomky a pro to, co může být.
+5 # Starý 2021-04-09 07:07
Takže tedy...Marie Terezie riskovala a vidíte, cca 300-400 let to vycházelo a i dnes SM nevymřel a přežívá.
Nerad slyším řeči o přežití,- pak si to vztahuji na lidské pokolení a pokud mám něco dělat pro potomky, tak to určitě není takzvané "přežití".
Mám raději plnohodnotný život a šanci dám všem.
Ale to je jiná polemika.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Budoucí lesníci se v létě stanou adjunkty ve státních lesích

Budoucí lesníci se v létě stanou adjunkty ve státních lesích

Lesnictví

Získat zkušenosti, pomoci v lesích v kůrovcové sezóně a něco si vydělat mohou i letos žáci a studenti středních a vysokých lesnických škol coby letní...

Žalobce zastavil část stíhání bývalého ředitele Lesů ČR Szóráda

Žalobce zastavil část stíhání bývalého ředitele Lesů ČR Szóráda

Lesnictví

Státní zástupce zastavil stíhání bývalého ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda kvůli porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle kriminalistů poškodil státní podnik tím, že nabídl...

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Lesnictví

Exotických býložravců jako jelen sika u nás žije nejméně 8krát víc, než umožňuje zákon o myslivosti. V České republice evidujeme druhou největší evropskou populaci tohoto...

Když vady dříví nejsou na závadu

Když vady dříví nejsou na závadu

Lesnictví

Dřevo přesílené nebo s vadami může být pro někoho synonymem nesnadno opracovatelného, respektive nekvalitního materiálu. Pro řemeslníky bratry Václava a Davida Frassovy to jsou však...

Populární zprávy

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se škodou 1,8 miliardy korun

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se…

Lesnictví

Zobrazeno:8157

(Aktualizováno 19. 2. o vyjádření Daniela Szóráda) Policie ČR obvinila bývalého generálního ředitele Lesů České republiky Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku...

Finové staví největší továrnu na zpracování dřeva na severní polokouli

Finové staví největší továrnu na zpracování dřeva na severní polokouli

Lesnictví

Zobrazeno:3312

Společnost Metsä Fibre, součást skupiny Metsä Group, postaví ve finském městě Kemi obří továrnu na bioprodukty. Hodnota investice dosahuje 1,6 mld. eur a jde o...

Zástupci lesnicko-dřevařského sektoru se důrazně ohradili proti vyjádření Hnutí DUHA

Zástupci lesnicko-dřevařského sektoru se důrazně ohradili proti vyjádření Hnutí DUHA

Lesnictví

Zobrazeno:3177

Zástupci lesnicko-dřevařského oboru se ostře vymezili proti vyjádření Hnutí DUHA, ve kterém se uvádí, že masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima,  způsobuje více emisí než...

Bříza není vhodnou přípravnou dřevinou pro smrk, lepší je osika

Bříza není vhodnou přípravnou dřevinou pro smrk, lepší je osika

Lesnictví

Zobrazeno:2593

Lesníci v mnoha oblastech řeší problém jak a jaké lesy pěstovat v lokalitách ohrožených suchem a s převahou nepůvodních smrkových porostů. Stále větší část našich...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby