Přihlásit

Vědci zkoumali, zda mohou vrty ohrozit zásobu podzemní vody v lužních lesích

Lužní lesy jsou významnou součástí naší krajiny. Většina z nich se nachází v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, v Litovelském Pomoraví, v aluviu Labe a Odry. Bohužel stále podléhají silným zásahům člověka. Jedná se mimo jiné i odčerpávání podzemních vod, jichž jsou lužní lesy významnou zásobárnou.

 Foto: Lužní les v CHKO Litovelské Pomoraví. Autor: Jan Řezáč

Zda vitalitu lužního lesa ovlivňuje dlouhodobé jímání pitné vody z okolních vrtů, zjišťovali vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledkem jejich práce je komplexní metodický přístup ke studiu vlivu jímání pitné vody na vitalitu ekosystému lužního lesa v CHKO Litovelské Pomoraví.

Autoři testovali hypotézu, že pokud má jímání vody z vrtů významný vliv na ekosystém lužního lesa, nejvíce se to projeví v blízkosti lokality odběru. Naopak nejméně se jímání projeví na lokalitě nejvíce vzdálené od jímacího vrtu a zároveň od koryta řeky Moravy. Zájmové území Litovel – Čerlinka je z hlediska jímání vody z hloubkových vrtů využíváno již od počátku 20. století a intenzivně od 60. let minulého století.

Pro účely výzkumu byly vymezeny tři výzkumné plochy na třech lokalitách:

1 - Čerlinka v těsném okolí jímacích vrtů (40 m) na levém břehu Moravy ve vzdálenosti cca 500 metrů od řeky,

2 - na pravém břehu řeky Moravy ve vzdálenosti 2 kilometrů od jímacích vrtů a vzdálená cca 100 metrů od řeky Moravy v NPR Vrapač,

3 - na pravém břehu řeky Moravy ve vzdálenosti 2,8 kilometru od jímacích vrtů a 70 metrů od koryta řeky. Zde výzkumníci použili rozmanité metody, které umožňují identifikovat odezvu lužního lesa na případnou změnu vodního režimu.

Na výzkumných plochách se hodnotilo a měřilo:

• Hodnocení vlhkosti lokalit prostřednictvím bioindikace bylin
• Hodnocení zdravotního stavu dubu letního a jasanu ztepilého
• Dendrochronologické hodnocení radiálního přírůstu dubu letního a jasanu ztepilého
• Měření vodního potenciálu listů
• Měření transpiračního proudu
• Měření obvodových změn kmene elektronickými pásovými dendrometry

 

 Foto: Lužní les v CHKO Litovelské Pomoraví. Autor: Jan Řezáč

Dosažené výsledky naznačují, že lužní les na zkoumané lokalitě 1 s odběrem vody nevykazuje žádné dlouhodobé změny, které by ho odlišovaly od ostatních dvou zkoumaných lokalit. Změny nebyly zaznamenány ani v bylinném patře, ani v šířce letokruhů u zkoumaných druhů. Bylinné patro je považováno za citlivý indikátor ekologických podmínek, včetně dostupnosti vody. Na nedostatek vody v půdním profilu stromy reagují výrazným snížením přírůstu. V případě námi analyzovaných stromů nebyly zaznamenány významné rozdíly v tloušťkovém přírůstu mezi lokalitou 1, kde dochází k jímání vody a kontrolními lokalitou 2 a 3; lze tedy usuzovat, že na lokalitě 1 nedošlo ke změně dostupnosti vody v rhizosféře dřevin," shrnují své poznatky autoři studie.

Za klíčovou metodu lze podle nich považovat dendrochronologii, která umožňuje srovnat vitalitu stromů i daleko do minulosti. Rovněž metody hodnocení zdravotního stavu, bioindikace bylin a měření transpiračního proudu se ukázaly být velmi vhodné, protože umožňují zpětně vyhodnotit dlouhodobé změny.

Po vodohospodářských úpravách v nivě řeky Moravy v 70. letech 20. století došlo k výrazným změnám hydrologických poměrů. Výsledkem úprav byl mimo jiné celkový pokles úrovně podzemních vod, snížená vitalita stromů, ubývání a mizení druhů vázaných na trvale vlhkou a mokrou rhizosféru a vysoko položenou hladinu podzemních vod.

Na konci 80. let 20. století si lesníci uvědomili možné katastrofální důsledky vodohospodářských úprav na ekosystémy lužních lesů. V 90. letech ve spolupráci s hydrology a dalšími odborníky realizovali projekty na přivedení vody zpět do nitra lužních lesů. V lesích se po mnoha letech opět objevily biotopy mokřadů s trvalým či periodickým zaplavením. Výrazně se zlepšila i vitalita lesních porostů, nicméně rozsah mokřadních biotopů a frekvence záplav byly stále výrazně nižší než před začátkem vodohospodářských úprav.

Podrobný článek o tomto výzkumu naleznete zde.

Autoři studie: Martin Šenfeldr, Tomáš Žid, Radomír Řepka, Martina Hájíčková, Samuel Lvončík, Petr Maděra

Podle TZ VÚLHM, red.

 

Naposledy změněno: středa, 20 prosinec 2017 10:07
(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Zdeněk Musil končí v pozici ředitele ALDP

Zdeněk Musil končí v pozici ředitele ALDP

Dřevařství

Největší lesnicko-dřevařská profesní organizace - Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) sdružuje v lesnické sekci firmy, jejichž roční obrat přesahuje 12 miliard korun. Obrat firem...

Čti dál
Na Zlínsku zvýší zástřelné za ulovené divočáky

Na Zlínsku zvýší zástřelné za ulovené divočáky

Myslivost

Ministerstvo zemědělství upravilo ve spolupráci se Státní veterinární správou opatření zavedená v reakci na výskyt afrického moru prasat. S účinností od 19. ledna dostanou lovci...

Čti dál
LČR chtějí přitáhnout lidi do oboru, učňům dají stipendia

LČR chtějí přitáhnout lidi do oboru, učňům dají stipendia

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky chce pomoci řešit nedostatek pracovníků v lesnictví poskytnutím prospěchových stipendií žákům lesnických učilišť. Stipendium 1500 korun měsíčně by mělo žáky...

Čti dál
Novoroční anketa Lesnické práce

Novoroční anketa Lesnické práce

Lesnictví

Rok 2017 oproti předešlým rokům přinesl problémy hned v několika zásadních oblastech lesního hospodářství. Kritická situace v ochraně lesa, propady cen na trhu s dřívím...

Čti dál

0°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 94%

Vítr: 6.44 km/h

  • 23 Led 2018 1°C -2°C
  • 24 Led 2018 5°C 1°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby