Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předpokládá projednání zamýšleného národního parku Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim. Místním podle něj chybí informace o skutečných dopadech národního parku. Starostům opakovaně nabídl, že je s nimi schopen podepsat dohody týkající se zón, péče o park a podobně, aby měli jistotu, že co dnes ministerstvo říká, to naplní. Tyto podmínky podle Hladíka nemohou být obsaženy v chystané novele zákona o ochraně přírody. Hladík to ČTK řekl po dnešní návštěvě Křivoklátska.
Součástí cesty byla návštěva dvou obcí, schůzka s včelaři a procházka na území zamýšleného národního parku, které se zúčastnilo zhruba 20 lidí z Nižboru i dalších míst Křivoklátska. Starostové z Křivoklátska trvají na tom, aby zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO).
Ministr dnes místním zopakoval, že změna se má týkat lesního hospodaření, nikoliv lidí. Zachytil i některé obavy, které jsou formulované též v připomínkách a námitkách, které nyní ministerstvo vypořádává. „Část z nich můžeme vyřešit už v té novele, část z nich vyřešíme v dalších dokumentech, které bude schvalovat rada národního parku,“ vysvětlil Hladík. Procházky se účastnili místní obyvatelé, ale také lesníci a ochránci přírody. Poukazovali například na to, že se nyní vzájemná spolupráce daří, stav přírody je dobrý a nemají jistoty, že po vyhlášení národního parku bude vše fungovat.
Nižborský rodák Jan Kravec míní, že aktuální ochrana Křivoklátska postačuje a národní park je čistě politickým rozhodnutím. Podle něj stoupá počet lidí v Nižboru během letní turistické sezony jedenapůlkrát až dvakrát. Jde o turisticky velmi vyhledávanou lokalitu, a to lidmi z Kladenska, z Prahy i okolí. Proto se místní obávají dalšího nárůstu turismu spojeného s NP. „Myslím si, že z 90 procent tady jsou lidi proti,“ uvedl Kravec. Také starostka Nižboru Kateřina Zusková (ODS) uvedla, že většina místních lidí NP nechce. Podle ní se na postoji některých starostů a místních projevilo i to, že vláda nejprve určila vyhlášení NP jako svou prioritu a pak teprve spustila jednání s obcemi. „Kdyby byl na všechno čas a vědělo se, že se to dotáhne do konce, tak věřím, že se to dá možná skloubit,“ dodala Zusková.
Novela zákona podle Hladíka přináší i dvoukomorovou radu národního parku, která už nyní funguje v Krkonošském národním parku. V jedné komoře budou jen zástupci samospráv, jeden za každou obec. Druhá komora bude složená z odborníků, místních spolků a podnikatelů, a tu si bude určovat ředitel národního parku. „Aby byl schválen nějaký návrh, tak musí hlasovat většina z obou těchto komor,“ vysvětlil Hladík. Dosud byla v zákoně rada definována jako jednokomorová.
Ministr dnes také uklidnil včelaře, že včelstva jsou žádaná i v lese národního parku a nebudou považována například za nepůvodní entitu. V návštěvách Křivoklátska chce pokračovat.
Starostové se shodují, že jim chybí některé podrobnosti, například podrobný přehled o zónách národního parku. Řada starostů upozorňuje, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15 000 obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí, poukazují na dosavadní dostatečnou ochranu místní přírody, která je zároveň výsledkem dlouhodobé činnosti lesníků, nikoliv pouze přírody.
Podle návrhu MŽP má zamýšlený národní park Křivoklátsko zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
ČTK
