Přihlásit

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Souhra mnoha nepříznivých faktorů, zejména pak dlouhodobého sucha a vysokých teplot ve vegetačním období, přispěla k dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity na našem území. Rok 2018 změnil naše lesní hospodářství a ukázal nutnost se tomuto dění ve velmi krátké době přizpůsobit. Na „výjimečnosti" roku 2018 se shodují i respondenti novoroční ankety Lesnické práce a jejich odpovědi často dokreslují vážnost současné situace, ale i potřebu komunikace v lesnickém sektoru nebo směrem k široké veřejnosti.

Doporučený Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Ing. Josef Vojáček
generální ředitel Lesů ČR

- S jakými výsledky (HV, výše kůrovcových těžeb, objem kůrovcem napadeného dříví) podle posledních odhadů uzavřou Lesy ČR hospodaření za rok 2018?
Předběžný hospodářský výsledek za rok 2018 lze odhadnout asi na 800 milionů korun před zdaněním a tvorbou rezerv. Podnik se letos dostal do složité finanční situace, zejména kvůli dramatickému snížení cen dřeva a nutnosti těžit méně kvalitní kůrovcové nebo kalamitní dřevo, poškozené například větrem. Přestože podnik zvýšil objem těžby, tržby se v meziročním porovnání snížily. Lesy ČR tedy hledají formy provozního financování a významně snižují veškeré výdaje a investice. Obnovy a ochrany lesa se úspory nedotknou, to je jediná oblast, kde se šetřit nebude.

- V letošním roce jste do pomoci v lesích zapojili studenty lesnických škol i veřejnost. Jaké jsou výsledky těchto aktivit a plánujete jejich pokračování i v roce 2019?
V projektu Adjunktem na léto celkem 90 studentů lesnických škol krátkodobě i několik měsíců vypomáhalo na 30 lesních správách. Seznámili se s provozem a především vyhledávali a vyznačovali kůrovcem napadené stromy. Několik adjunktů se po skončení projektu stalo stálými zaměstnanci Lesů ČR. Projekt dobře hodnotí i lesní správci, takže v něm chceme pokračovat, stejně jako v akcích pro veřejnost. Podzimní lesní brigády na Bruntálsku a na Šternbersku lesu prospěly.

- Jaké největší změny čekají podnik v roce 2019?
Rok 2019 nebude jednoduchý pro žádného vlastníka nebo správce lesů. Přál bych si, aby přinesl změnu v podobě ochoty k dialogu, spolupráce a spojení všech sil na stejné straně pomyslného provazu. Lesy budou zase odolávat klimatické změně, suchu a různým kalamitám, lesníci budou opět terčem kritiky. V tomto ohledu bude rok 2019 beze změn. Ale pokusíme se postupně vytvořit nové prostředí, ať už úpravami zadávacích postupů, obchodního modelu i organizační struktury podniku, nebo implementací nových softwarových nástrojů a otevřenou komunikací. Přeji nám studený a deštivý rok 2019...

 


Ing. Petr Král
ředitel Vojenských lesů a statků ČR

- S jakými výsledky (HV, výše kůrovcových těžeb, objem kůrovcem napadeného dříví) podle posledních odhadů uzavře VLS ČR hospodaření za rok 2018?
VLS v posledních letech rok za rokem navyšovaly své hospodářské výsledky a lámaly jeden historický rekord za druhým, ještě v roce 2017, v době, kdy se trh začal propadat, jsme udrželi vzestupný trend. V letošním roce čelíme naplno důsledkům téměř celorepublikové kalamity, kdy došlo ve třetím a čtvrtém kvartálu k masivnímu propadu cen dříví v celoevropském měřítku. Je to vývoj, který se dotkne všech subjektů na trhu a bude mít razantní dopad také na výsledky VLS. Jestliže jsme v poslední době dosahovali zisku před zdaněním kolem 300 až 400 milionů korun, letos počítáme s objemem na třetině až čtvrtině těchto rekordních výsledků z minulých let – okolo 100 milionů korun.

V roce 2018 u VLS dominovaly nahodilé těžby. S ohledem na vývoj situace VLS již v roce 2016 zastavily jehličnaté úmyslné těžby s výjimkou výchovných zásahů do 40 let věku. Bohužel trend nahodilých těžeb pokračuje i v roce 2018, ale výrazně se nám letos změnila jejich struktura. Více než 40 % z nich tvořily škody bořivými větry a asi 35 % škody suchem. Jednou pětinou se na skoro 100procentním podílu nahodilých těžeb podílí podkorní hmyz.

Řešení kalamit tak v tomto roce dominovalo veškerým těžbám a lokálně se většina činností vztahovala k řešení situace na dvou moravských lesnických organizačních jednotkách VLS – na Libavé a Plumlově.

- Jaké hlavní úkoly čekají VLS ČR v roce 2019?
Mezi hlavními úkoly bude co nejrychlejší provedení obnovy postižených porostů nejen na moravských divizích a zajištění maximální prevence suchem oslabených porostů před kůrovcem u českých divizí. K tomu budou využity kapacity v rámci uzavřených smluv na provádění prací, ale stejně jako v roce 2017 přistoupíme také k výpomoci mezi organizačními jednotkami v rámci podniku.

Za významný úkol považujeme zajištění maximálního množství osiva lesních dřevin z vlastních zdrojů, s cílem výchovy odolných porostů pro budoucnost.
Zaměříme se také na zefektivnění všech procesů v rámci výrobních činností. I kdyby se situace na trhu začala obracet, neuškodí zkontrolovat, kde a jaké máme v rámci podniku rezervy.

 


Ing. Jan Kozel, Ph.D.
náměstek ředitele a vedoucí odboru odboru péče o lesní ekosystémy správy NP Šumava

- Co považujete z hlediska péče o lesní ekosystémy v NP za nejpodstatnější momenty roku 2018 (s uvedením procentuálního nárůstu kůrovcových těžeb)?
Nejpodstatnějším momentem pro lesy v NP Šumava v roce 2018 byl srpen a říjen roku 2017. Jihozápadní Šumavu v těchto termínech zasáhly větrné polomy, které si v lokální podobě nijak nezadaly s orkánem Kyrill. Vítr tak vyznačil na celý rok práci lesníkům spravujícím les v okolí Trojmezenské hornatiny na české, bavorské i rakouské straně masivu. Mírnou výhodou podzimních měsíců roku 2017, kdy Správa NPŠ poptávala kapacity na zpracování polomů, bylo, že LČR, s.p., se dohadovaly se smluvními partnery na ukončení spolupráce. To pravděpodobně vedlo k tomu, že se podařilo i přes eskalující kůrovcovou gradaci v ČR včas zajistit kapacity na zpracování polomového dříví v objemu stovek tisíc metrů krychlových. Největším problémům roku 2018 čelila Správa NPŠ na přelomu jara a léta. Zpracování polomů vrcholilo, odvozní místa plná smrku a odběratelé zahlcení polomovou i kůrovcovou hmotou nebyli schopni umístit na své sklady všechno nabízené a z pohledu ochrany lesa problematické dříví. Správa NPŠ s předstihem zřídila náhradní sklady s kapacitou cca 50 000 m3, a protože v lesních porostech a na odvozních místech není možné aplikovat chemické přípravky, nařídila odkorňování dříví především u polomů na méně postižených organizačních jednotkách.

Velkou neznámou roku 2018 byl objem kůrovcového dříví. Od roku 2015 (21 000 m3) postupně stoupalo množství kůrovcem napadených stromů na 50 000 m3 v roce 2017. Odhady pro rok 2018 oscilovaly mezi 50–60 tis. m3. Výsledek byl nakonec relativně příznivý. Ke 30. 11. 2018 Správa NPŠ zpracovala 48 tis. m3 kůrovcem napadených stromů včetně lapáků. Objem zpracovaného polomového dříví se zastavil na hodnotě 203 tis. m3. K zajištění povinností v ochraně lesa navezla Správa NPŠ na vlastní náhradní sklady 31 tis. m3 smrkového dříví a odkornila dalších 24 tis. m3. Z celkového objemu 251 tis. m3 nahodilé těžby tak ve 22 % případů (55 tis. m3) Správa NPŠ musela z důvodu přesyceného trhu dřívím volit náhradní, ekonomicky nákladné a provozně komplikovanější řešení. Nemluvě o chemické asanaci dříví na náhradních skladech mimo území NPŠ.

- Jak se v kontextu klimatických výkyvů připravujete na rok 2019?
Pomineme-li potenciální podíl člověka na klimatických změnách, jsou pro lesníky spravující státní les v NPŠ očekávání roku 2019 spojena s veskrze lidskou činností. Člověk vůbec sám sobě způsobuje mnohem více komplikací než samotná přírodní podstata jeho bytí. V prvé řadě se očekává projednávání základních koncepčních dokumentů všech národních parků v ČR – zonace, klidová území a zásady péče. Tyto dokumenty na dlouhou dobu určí směr a způsob péče o ekosystémy v NP včetně lesních. Než vzrušení okolo těchto záležitostí pomine, budeme konfrontováni s chronickou kůrovcovou gradací v ČR, jejíž dopady pociťuje každý vlastník lesa stejně. Budeme potřebovat zpracovat a prodat kůrovcové dříví a nevíme, kolik ho bude. Budeme potřebovat dodavatele lesnických služeb a nevíme v jaké míře. Veřejnému zadavateli tyto neznámé významně komplikují práci. Největší veřejní zadavatelé by mohli vyprávět... Připravujeme se na tuto situaci a bojujeme s úředním šimlem v podobě vyhlášek, nařízení, usnesení a jejich „knížecí" interpretací. Za zmínku stojí neustálé změny v elektronických nástrojích pro administraci veřejných zakázek, které jsou v některých resortech povinné. Lesníci tak místo toho, aby komunikovali se svými dodavateli prací a konstruktivně řešili nastalé nahodilosti, komunikují s úředníky a přesvědčují je, že situace v lesnickém sektoru je opravdu vážná a že les a přírodu opravdu žádné počítačové programy, vyhlášky a usnesení nezajímají. Na rozdíl od nás lidí...



Doc. Ing. Petr Kupec, Ph.D.
vedoucí Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny LDF MENDELU v Brně

- Můžete shrnout, jak zásadní jsou dopady dlouhodobého sucha na vodní režim v lesích?
Jednoduše řečeno, dopady jsou zcela zásadní, v některých částech území ČR až fatální. Pro lesy jde především o to, že dlouhodobě chybí disponibilní voda v rhizosféře, v zásadě je narušen kontakt kapilární vzlínající vody s vodou gravitační v půdním profilu. To společně s dlouhodobými periodami beze srážek způsobuje, že pěstování smrku ve 3. LVS se stává prakticky neřešitelným problémem, ve 4. LVS je třeba smrku věnovat mimořádnou pozornost. Ačkoliv lesnická, a nejen lesnická, veřejnost je v ohrožení suchem zaměřena primárně na smrk, nedostatkem vody jsou ohroženy samozřejmě i další dřeviny. Snížené přírůsty např. u buku už byly popsány, obtížná zalesnitelnost holin, či dokonce nelesních půd na jižní Moravě dubem je myslím také veřejnosti známá. Pokud bychom se zaměřili na vliv lesa na hydrický režim krajiny, pak je zde za zcela zásadní vliv sucha třeba označit celkovou změnu v parametrech vodní bilance, resp. srážko-odtokového procesu. Zde je, z mého pohledu, nejvýraznějším dopadem především výrazné snížení odtokového množství povrchových odtoků z lesních povodí. Lesní recipienty výrazně ztrácí na průtocích, v oblastech nízkých pahorkatin sezónně vysychají.

- Jaký objem srážek by byl během zimy potřeba, aby se vláhový deficit začal vracet k normálu?
Tato jednoduchá otázka nemá jednoduchou odpověď. Je třeba si uvědomit, že vláhový deficit, kterým trpí v současné době středoevropské lesy, nebude jednoduše vyřešen pomocí nějakého definovaného srážkového objemu v určitém čase. Jak je uvedeno v předchozí odpovědi, v současné době můžeme pozorovat narušení procesů v hydrickém režimu půd v hlubších profilech. Pro zajištění návratu k normálu (a je třeba si dále uvědomit, že i definice normálu je poměrně problematická) je třeba, aby se právě tyto procesy vrátily k normálu. Čili nejde o stavy, ale o procesy. Ačkoliv je lesnická věda v současnosti na poměrně vysoké úrovni, stále neumíme popsat, jakým způsobem, v jakém množství a jestli vůbec (pravděpodobně ano) les ovlivňuje převod srážkové vody právě do nižších vrstev půd. Osobně pozoruji markantnější úbytek disponibilní vody v rhizosféře lesů přibližně od jara roku 2015 (oblast ŠLP ML Křtiny), ale předpokládám, že na jiných lokalitách tento proces nastal markantně už dříve (viz např. práce prof. Čermáka). Tedy, z mého pohledu, srážkový objem jednoho zimního období, ať už bude jakýkoliv, nemůže vláhový deficit lesních půd vrátit do normálu. Je spíše otázkou, jakým provozním způsobem zareagovat na narušený hydrický režim lesních půd v kontextu středně a dlouhodobých předpovědí klimatologů, které výraznou změnu v trendu vývoje klimatu nepředpokládají.

Slovo ministra 

Vážení čtenáři Lesnické práce,

před několika dny jsme se rozloučili s rokem 2018. Z pohledu lesnického sektoru to byl především rok ve znamení kalamity takového rozsahu, jaký lesníci v České republice historicky nepamatují. Nejde přitom jen o kalamitu způsobenou extrémními klimatickými jevy, ale, bohužel, v převážné míře o kalamitu způsobenou hmyzími škůdci lesních porostů, kteří v plné míře využili oslabení lesních porostů opakovaným suchem.

Dnes jsme na prahu roku 2019 s vědomím, že kalamita bude na velké části území České republiky zřejmě v neztenčené míře pokračovat a že vlastníci lesů, lesníci a všichni, kterým není osud lesů lhostejný, mají před sebou další obtížný rok. Právě období ledna, kdy jsme uprostřed vegetačního klidu, musíme využít k tomu, abychom se co nejlépe a co nejefektivněji připravili na boj s kůrovcem, který nás čeká již s prvním jarním oteplením.

V závěru právě uplynulého roku jsem zaznamenal názory, že v ochraně lesů Ministerstvo zemědělství selhalo. Chtěl bych využít této příležitosti a ohradit se proti takovým tvrzením. Je třeba zdůraznit, že Ministerstvo zemědělství nemůže vyřešit ze dne na den naléhavý nedostatek potřebných pracovních sil v lesním hospodářství nebo plynulý odbyt těženého dřeva, když je trh se dřevem nejen u nás, ale i v sousedních zemích přesycen. Musíme si uvědomit, že uvedené problémy jsou řešitelné, ale v delším časovém horizontu. Co je však možné i v kontextu probíhající kalamity udělat pružně, je zmírnění dopadů této situace na vlastníky lesů. A to se stalo – Ministerstvo zemědělství provedlo v minulém roce významnou aktualizaci pravidel pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích. Nově je finančně podporována asanace kůrovcového dříví a dosavadní podpory poskytované na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů byly výrazně navýšeny. To vše s jasným cílem – pomoci vlastníkům lesů v situaci, kdy se jim kvůli nízkým cenám dříví a velmi omezeným možnostem odbytu vytěženého dříví nedostává finančních prostředků, tolik potřebných pro obnovu lesů.

Také v nadcházejícím roce chystá Ministerstvo zemědělství realizaci několika zásadních opatření, která mají podstatně zintenzivnit ochranu lesů a zmírnit dopady přetrvávající kalamity. Nezbytným předpokladem pro řadu budoucích opatření je ovšem změna právních předpisů, zejména lesního zákona. Naším záměrem je rozčlenění území České republiky do zón, a to podle stupně napadení lesních porostů a reálných možností na jejich záchranu. Na části území v zóně, kde jsou lesní porosty nejvíce zasaženy kalamitou a ochranná opatření již nejsou efektivní, bude po změně lesního zákona v lesních porostech dočasně tolerováno ponechání kůrovcových souší, ve kterých se již kůrovci ani jejich vývojová stadia nevyskytují. Tento postup umožní uvolnit kapacity na provádění intenzívní ochrany lesních porostů a zpracování kalamity v nárazníkových zónách, tedy v těch oblastech, kde je ještě možné, a proto naprosto nezbytné zabránit všemi dostupnými prostředky dalšímu nekontrolovatelnému šíření škůdců. Současně se také zmenší objem dřeva přicházejícího na již zmíněný přeplněný trh.

V ekonomické oblasti bude i nadále Ministerstvo zemědělství pokračovat v rozšiřování podpor vlastníkům lesů. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích vzrostou v roce 2019 téměř dvojnásobně, přibližně na částku 1,15 miliardy korun. Mimoto je připravován nový dotační titul, kterým bude především nestátním vlastníkům lesů kompenzována ztráta výnosu z hospodaření v lesích, způsobená propadem cen surového dříví. Naší snahou je současně prosadit snížení sazby daně z přidané hodnoty u palivového dřeva a tím snížení jeho ceny jako předpoklad pro zvýšení poptávky po palivovém dříví.

Jak jsem již uvedl, kalamita, která lesy na velké části území České republiky postihla, je svým rozsahem zcela mimořádná. Jsem však přesvědčen o tom, že máme dostatek sil a nepochybně i odhodlání k tomu, abychom tuto kalamitu a její důsledky překonali. Výměra lesů v České republice se nezmenší, nicméně nejen odborná lesnická, ale i laická veřejnost musí přijmout fakt, že bude trvat mnoho let, než se na všech kalamitních holinách podaří obnovit lesní porosty, stejně jako fakt, že jejich druhová skladba se bude měnit ve prospěch listnáčů.

Jde nám společně o to, aby naše lesy byly do budoucna stabilnější a odolnější nejen proti kalamitním škůdcům, ale – a to především – proti již probíhajícím klimatickým změnám.

Vážení čtenáři, vstupujeme do roku, který bude v boji s kůrovcem nepochybně obtížný. Bude třeba vynaložit nezměrné úsilí k tomu, aby i přes naznačené a dosud přetrvávající problémy bylo další šíření kalamity v lesích co nejdříve zastaveno. Je třeba si uvědomit, že cesta to bude dlouhá a nelehká. Rád bych proto využil této příležitosti a požádal všechny, kterým není osud českých lesů lhostejný, o podporu našeho úsilí. Onu nelehkou cestu totiž úspěšně zvládneme jedině společnými silami, semknutím celého lesnického sektoru a každodenní poctivou prací.

Závěrem mi dovolte, abych vám všem poděkoval za dosavadní práci a popřál vám do nadcházejícího roku 2019 pevné zdraví a mnoho úspěchů jak v osobním, tak v pracovním životě.

Ing. Miroslav Toman, ministr zemědělství

Ing. Petr Jelínek
výkonný ředitel společnosti Uniles, a.s.

- Jak hodnotíte rok 2018 z pohledu lesnické firmy?
Rok 2018 byl pro lesnické firmy velmi náročný. Celou Českou republiku zasáhla jak velká větrná kalamita, tak hlavně gradující kůrovcová kalamita. To významně poznamenalo chod všech lesnických firem. Projevilo se to ohromnou poptávkou po lesnických službách, kdy v ČR bude zpracován rekordní objem dřeva. Bohužel jsme se potýkali s velkým nedostatkem kapacit jak dělnických profesí, tak i THP. Přetlak dříví na trhu měl i velký negativní dopad na ceny dříví, kdy ceny všech smrkových sortimentů v průběhu roku výrazně klesly. Lesnické firmy se potýkaly se špatnou odbytovou situací smrkových sortimentů, což se projevilo i v podaných nabídkách ve výběrových řízení u LČR. Státní podnik LČR v průběhu roku 2018 několikrát vyměnil své vrcholové vedení, což se výrazně negativně projevilo v obchodních vztazích se smluvními partnery. Po ekonomické stránce si myslím, že rok 2018 pro lesnické firmy dopadl lépe než rok předchozí.

- Co by podle vašeho názoru mohlo pomoci v boji s kalamitou v roce 2019?
Zástupci lesnických firem se v roce 2018 pravidelně účastnili všech kulatých stolů na úrovni všech dotčených ministerstev a aktivně navrhovali opatření pro boj s kůrovcovou kalamitou. Bohužel ne všechny návrhy byly akceptovány. Pro rok 2019 očekáváme větší pomoc od státu, zvláště vlastníkům lesa, kdy bez finanční pomoci může dojít ke kolapsu při zpracování kůrovcové kalamity. Dále je potřeba vyřešit nedostatek zvláště dělnických kapacit. Bez zrychlení vydávání pracovních povolení osobám mimo EU (Ukrajina, Moldávie...) se bohužel neobejdeme. Dále je potřeba navýšit počet železničních vozů pro přepravu dřeva z kůrovcových oblastí a zrychlit jejich expedici. Největší problém bude s umístěním dřeva na trhu. V roce 2019 očekáváme největší kůrovcovou kalamitu, kdy objem vytěženého dřeva bude nad reálnými zpracovatelskými kapacitami našich tradičních odběratelů. Bez aktivního přístupu MZe k řešení této otázky se neobejdeme (rajonizace lesů, možnost zpracování dřeva pro energetické účely, dlouhodobé skládkování...).

 

František Vomočil
jednatel společnosti Stora Enso Wood Product Ždírec s. r. o.

- Můžete zhodnotit rok 2019 z pohledu velkého zpracovatele dříví?
Celý L-D sektor se v roce 2018 musel vypořádat s nestandardním prostředím kvůli kůrovcové kalamitě a přetrvávajícímu suchému období. Vstupní suroviny, zejména kůrovcové jehličnaté kulatiny, byl po celý rok nadbytek a dalším průvodním znakem dodávek byla nižší kvalita, způsobená kůrovcovou kalamitou. Velkým štěstím pro celý sektor je, že se stále daří ekonomice a dřevozpracující podniky neměly problém s umístěním svých výrobků na trhu. Viditelnou snahou všech zpracovatelů je pomoci lesnickým firmám vyšší kapacitou výroby či zvýšenými dodávkami, které umístí na svých skladech.

- Na jaký vývoj na trhu s dřívím se připravujete v roce 2019?
Čeká nás opět další těžký rok a zkouška adaptability v celém L-D sektoru. Dřeva bude více a těžby vzrostou na rekordní úrovně. Několik důležitých faktorů rozhodne o dalším směřování sektoru: jak se zachová stát k největšímu správci jeho majetku – LČR a ostatním nestátním vlastníkům lesů, zda využijeme nahromaděných zkušeností a provedeme takové zásahy v lesnických činnostech, které budou směřovat k ozdravení lesa, zda budeme naslouchat a řídit se odbornými názory, reagovat na inovace a nové technologie v kontextu s přírodními a společenskými změnami a nezabředneme do politických a mnohdy nic neřešících debat. A v neposlední řadě – nehledejme viníky za každou cenu a používejme zdravý selský rozum.

 

Ing. Roman Pospíšil
LESPROJEKT BRNO, a.s.

- Jak se kůrovcová kalamita promítla do taxace?
Celkově zvýšenými náklady. Jedná se o větší pracnost v terénu z důvodů zakreslování nových kalamitních holin. Pokud se jedná o rychlý postup kalamity, vrací se projektant na stejné místo i vícekrát. Tyto terénní činnosti se následně odráží i do kancelářských prací. Je kladen celkově větší důraz na zjišťování údajů o stavu lesa a návrh hospodářských opatření, zejména na návrh dřevin k zalesnění. S tím je spojeno častější projednávání těchto změn se zástupcem vlastníka lesa. Velké potíže způsobuje neaktuálnost ortofoto map – v některých případech to může vést až k potřebě nového snímkování dotčeného území.

- Co lze v souvislosti s taxací očekávat v roce 2019?
Očekávání v roce 2019 a následných letech nejsou moc růžová, bohužel to nejhorší nás pravděpodobně v lesnictví teprve čeká... V návaznosti na postup kalamity platí v taxaci pro následná léta to, co bylo zmíněno v předešlém textu. Větší důraz bude určitě kladen na návrh dřevin k zalesnění, mimo jiné i ve vztahu k problémům s dostupností sazenic (tato otázka se bude muset zohlednit při plánování).

Vlastníci lesa budou častěji žádat o změnu závazných ustanovení LHP, případně se budou muset předčasně obnovovat celé plány.
Kalamita urychlila i změny v legislativě – taxace se nejvíce dotkne novela vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Jak vstoupí nová vyhláška v platnost, změny nastanou v typologii, základních hospodářských doporučeních, výši procenta MZD, rámcovém vymezení druhové skladby porostů (dřeviny základní cílové – dřeviny základní přípravné – dřeviny meliorační a zpevňující) a v neposlední řadě i v pojetí tvorby hospodářských souborů. V návaznosti na tyto změny musí dojít k úpravě Informačního standardu lesního hospodářství a následné úpravě softwaru na zpracování LHP a LHO.

V neposlední řadě je třeba zmínit i fakt, že tato rozsáhlá kůrovcová kalamita má velký vliv na šíření „špatné nálady" v celém lesnictví, což považuji z personálního hlediska za vážný problém.

 

Mgr. Ondřej Kopecký
vedoucí oddělení marketingu a komunikace Lesů ČR

- Jak hodnotíte komunikaci dopadů sucha a kůrovcové kalamity lesnickým sektorem v roce 2018?
V předtuše přicházejícího roku jako zahřívací kolo. I když v roce 2018 téma velmi rezonovalo v médiích, neznamená to, že mělo dopad na všechny občany této republiky. V dnešním kvantu informací je zpráva v médiích účinná až v momentě, pokud má osobní rozměr a nějak se nás dotkne. Tato živelná katastrofa je jiná než povodně. Ačkoliv působí větší škody, přichází z pohledu obyčejných lidí pomalu, daleko od jejich domovů a bez dojemných příběhů lidí, kterým voda vzala dům. Teprve až uschnout první stromy ve Stromovce, nabere situace větší dynamiku.

- Jak by podle Vašeho názoru měla v souvislosti s kalamitním postižením velké části území vypadat komunikace lesníků s veřejností v roce 2019?
Vše, co je spojené s touto kalamitou je velkou výzvou. Nejenom jak se se situací vypořádat, ale jak ji vysvětlit lidem. Jestli jsme včera řešili problém, že si lidé pletou myslivce s lesákem, dnes hrajeme o pověst celé profese. Měli bychom být především otevření, nebát se jiných názorů a trpělivě vysvětlovat. Ať už v hospodě u piva, mezi svými známými, v místních novinách, v televizi nebo v rozhlase.

Obávám se, že nemáme dost prostředků, abychom dokázali během krátké doby oslovit všechny občany této republiky. Není to nemožné, je to jen velmi, velmi drahé. Není to ani náš styl. Komunikace lesníků by tak měla být aktivní, otevřená a s nadhledem.

 

Konrad Prielmeier
tiskový mluvčí, Bavorské státní lesy (Bayerischen Staatsforsten – BaySf)

- Jak hodnotíte rok 2018 z hlediska ochrany lesa ve vámi spravovaných lesích (dopady sucha, výše kůrovcových těžeb, atd.)?
Velký problém představovalo extrémně teplé jaro a velké sucho, které trvalo v podstatě až do pozdního podzimu. Rojení kůrovce bylo pozorováno regionálně již v polovině dubna 2018 a začalo tak dříve než v minulých letech. Hlavní vlna rojení probíhala od konce dubna do začátku května 2018, byla masívní a přetrvávala dlouho. Díky systematickým kůrovcovým kontrolám v předem vymezených oblastech se dařilo pokud možno co nejdříve lokalizovat čerstvé napadení kůrovcem, následně dříví zpracovat a odvézt z porostu. Dalo se očekávat, že dříví uložené v lese bude na jaře intenzívně napadeno. Z tohoto důvodu bylo nutné zajistit co nejrychlejší transport dříví k odběratelům, případně již dříve zmíněné uložení na mokrých a suchých skládkách, a podle situace provést odkornění dříví.

- Jak se tento stav podepsal na ekonomickém fungování podniku?
Bavorské státní lesy zaznamenaly v uplynulém roce velmi dobré zásobování kulatinou, místy až převis nabídky, a to jak kalamitního dříví z polomů, tak i kůrovcového dříví. V období obchodního roku 2018 dosáhl objem kalamitního dříví v celém Německu kolem 13 milionů m3 a v Evropě až 30 milionů m3. Kalamitní i kůrovcové dříví Bavorských státních lesů se obchodovalo v případě stávajících smluv i nadále za dohodnuté ceny. Aby se odlehčil trh s kulatinou a stabilizovala cena dříví, kterého bylo nadbytek, využívaly BaySf mokré i suché skládky pro uložení smrkové kulatiny v případech, kdy nebylo možné dříví ihned dodat odběratelům.

- Jaká nová opatření v ochraně lesa jste zavedli v roce 2018 a připravujete pro rok 2019?
BaySf využívají v celé řadě obchodních oblastí stále více možnosti digitalizace. Pro prevenci boje s kůrovcem podnik vytvořil mobilní aplikaci, jejíž geodata umožňují označit v terénu napadené stromy. Zjištěná data jsou synchronizována pomocí GIS-datové banky a jsou k dispozici všem uživatelům v rámci lesních podniků a také lesním dělníkům. Aplikace bude nadále rozvíjena i v roce 2019 a rozšířena o další funkce a možnosti uplatnění. Její další vývoj probíhá za neustálé spolupráce uživatelů z praxe a programátorů.

Aplikaci je možné přizpůsobit potřebám jejích uživatelů podle regionálních požadavků. Je možné například upřesnit napadení konkrétním druhem kůrovce, rozlišit kalamitní dříví po vichřicích nebo sněhových zlomech od kůrovcového dříví nebo vyznačit dříví, které není poškozené. Přesné místo je automaticky zaznamenáno pomocí GPS a přeneseno do centrálního serveru. Další údaje, které jsou takto zjišťovány, jsou data o množství dříví (např. počet napadených stromů, objem dříví v m3 atd.). Je možné také zaznamenat vývojové stadium kůrovce, a pokud je třeba, tak i další požadované informace pro monitoring situace v terénu. Lokalizace napadených stromů je pomocí geokordinačních dat extrémně zjednodušena a urychlena, pomocí barevného vyznačení stromů je zajištěna možnost rychlého vyhledání stromu pro jeho další ošetření a zpracování.

Použití aplikace pod názvem ZE-Insekt představuje pro BaySf velký pokrok, bez ní si boj s kůrovcem již téměř nedovedeme představit. Navzdory evidentně obtížným rámcovým podmínkám v roce 2018 mají BaySf mimo jiné i díky využívání této aplikace kůrovcovou situaci i nadále pod kontrolou.

Celé znění ankety najdete v Lesnické práci 1/2019.

Informace o předplatném Lesnické práce najdete zde.

Děkujeme za odpovědi, Tereza Malčánková, Jan Příhoda

Překlad z německého jazyka: Hana Nováková

 

Naposledy změněno: pátek, 11 leden 2019 14:38

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Cisterciáci musí vrátit lesy, o práci mohou přijít desítky lidí

Cisterciáci musí vrátit lesy, o práci mohou přijít desítky lidí

Lesnictví

Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě musí Lesům ČR vrátit přes 2 000 hektarů lesa získaných v restituci. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, řád...

Technologie MERCATA  je zapsána jako užitný vzor

Technologie MERCATA je zapsána jako užitný vzor

Lesnictví

Technologie MERCATA je reakcí na rozvoj kůrovcové kalamity a slouží k asanaci skládek výřezů o různých délkách. Od 28. 5. 2019 je tato metoda chráněna...

Pro Silva Bohemica žádá ministra zemědělství o řešení škod zvěří

Pro Silva Bohemica žádá ministra zemědělství o řešení škod zvěří

Lesnictví

Nová anketa! Aktualizováno 19. 6. Předseda sdružení Pro Silva Bohemica Milan Hron zaslal 11. 6. 2019 otevřený dopis ministru zemědělství, ve kterém jej žádá jménem Pro...

Vláda brzy projedná dotace na boj s kůrovcovou kalamitou

Vláda brzy projedná dotace na boj s kůrovcovou kalamitou

Lesnictví

Aktualizováno. Vláda zřejmě brzy projedná návrh na vyčlenění tří miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou. V dalších letech by mohl být objem dotací vlastníkům...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby