Přihlásit

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

Aktualizováno 14. 11. Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku, ministerstvo životního prostředí (MŽP) parku poskytne mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun, řekla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.

Doporučený NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

NP Šumava je v hospodaření z největší části závislý na výnosu z prodeje dřeva. Jeho cena však v následku kůrovcové kalamity klesla až o 50 procent. 

Podle Pospíšilové ministerstvo poskytuje příspěvkovým organizacím částku na pokrytí rozdílu mezi náklady a výnosy. "Letos jsme Správě (šumavského parku) vyplatili 169 milionů korun, do konce roku jí dle odhadů poskytneme ještě extra příspěvek cca 30 až 40 milionů korun," uvedla Pospíšilová.

S ohledem na nastalou situaci park nemá zajištěný rozpočet na příští rok. Chybí mu na provoz částka v řádu desítek milionů korun. Pospíšilová uvedla, že MŽP v posledních letech poskytovala ročně příspěvek NP Šumava ve výši 110 až 170 milionů korun.

Čtěte také: Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

NP Šumava ke konci roku 2018 zaměstnával 287 lidí. Loni na mzdy vynaložil 103 milionů korun. Průměrný plat zaměstnance v parku činil 30 110 korun. Všechny údaje vyplývají z výroční zprávy zveřejněné na webu organizace. Z těžby dřeva park loni získal 313 milionů korun, když v průměru prodal metr krychlový za 1219 Kč.

NP Šumava letos získal z prodeje dřeva meziročně o 50 % méně

Šumavský národní park letos prodal vytěžené dřevo za přibližně 150 milionů korun. Je to zhruba o 160 milionů korun méně než loni. Za výrazným propadem stojí meziroční pokles cen dřeva o přibližně 35 procent a menší zájem na trhu, což způsobila republiková kůrovcová kalamita. Situace tak komplikuje financování šumavského národního parku, jehož rozpočet je na prodeji vytěžených stromů závislý. Řekl to mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Park letos zatím pokácel přibližně 230 000 krychlových metrů dřeva. Z toho se mu však zatím 50 000 krychlových metrů nepovedlo prodat, jelikož na trhu je přetlak nabídky. Zatímco loni prodával park krychlový metr v průměru za 1243 Kč, letos je to 820 Kč, což představuje propad 35 procent.

"Vývoj cen dříví je opravdu překotný. Během dvou let se zpeněžení snížilo na polovinu a naše předpoklady pro rok 2020 počítají s ještě nižšími výnosy než nyní," uvedl Dvořák.

Původně park odhadoval, že letos vytěží zhruba 150 000 krychlových metrů stromů. Ale nakonec kácí výrazně více, což ovlivnilo šíření kůrovce. Podle odhadů nakonec lesníci na Šumavě letos vytěží 177 000 krychlových metrů napadaného dřeva. "Meziroční nárůst kůrovcové těžby je tedy čtyřnásobný," uvedl Dvořák. Dodal, že například loni prodal park z celkového objemu pouze pětinu napadeného dřeva. Napadaného dřeva je na trhu vzhledem ke kůrovcové kalamitě přebytek a jeho cena proto výrazně spadla a opadá o něj zájem.

Rozpočet šumavského parku se v posledních letech pohyboval kolem půl miliardy ročně. Pravidelně více než polovinu pak tvořil zisk z prodaného dřeva. Vzhledem k současné situaci ale bude letos příjem z této činnosti výrazně nižší. "Vývoj cen dříví na trhu nám pochopitelně způsobuje problémy s financováním. Tento výpadek příjmů však řešíme s naším zřizovatelem, tedy ministerstvem životního prostředí," řekl Dvořák. Vzhledem k současnému propadu cen ministerstvo životního prostředí letos poskytne šumavskému parku nad rámec běžných výdajů mimořádný příspěvek až 40 milionů korun.

Podle ČTK, red.

Naposledy změněno: čtvrtek, 14 listopad 2019 14:32

(0 hlasů)

Komentáře   

+4 # Starý 2019-11-21 08:17
"majitel (stát) dovolil například sběr lesních plodů, bez ohledu na majitele pozemku."

To zní divně ...... a zavání to ...či doslova smrdí....

Pane Pelíšku, co mi to tu říkáte?
+10 # Pegos 2019-11-18 20:56
O víkendu jsem se byl podívat u nás v NP České švýcarsko vlezl jsem i do první zóny. No děs kůrovec to tam z 70% sežral. Ochranáři vědomně šířeji kůrovce dál i do porostů co jim nepatři. Co mě ale zarazilo že nařezávají zdravé modříny. Jsou to stromy přes kubík zdravé krásně rostlé. Nějak to turecké hospodářství přestávam chápat.
-12 # Vladimír Pelíšek 2019-11-19 09:28
Mám před sebou webové stránky "vašeho" národního parku. Říkají, že přirozené zastoupení modřínu v něm je 0%, čemuž věřím, protože jak je známo, modřín je v ČR s výjimkou menší oblasti v Nízkém Jeseníku nepůvodní.
Tytéž stránky udávají přirozené zastoupení smrku na území parku 5,29%, zatímco zastoupení reálné (předkalamitní) bylo v NP 59,57%. Je přitom vysoce pravděpodobné, že vzhledem k nadmořské výšce bylo oněch 5,29% v nějakých hlubokých, temných inverzních roklích a šlo tedy o smrk přirozeně dále ustupující ve prospěch listnáčů v souladu s pokračující dobou meziledovou.
Posláním národních parků na celém světě je chránit jejich přirozené přírodní hodnoty, nikoliv hospodářský význam. Pokud by NP Českosaské Švýcarsko chránil umělé hospodářské lesy skládající se z nepůvodních dřevin, nemusel by vůbec existovat. Pokud by navíc tyto dřeviny "chránil" tím, že by jejich plošně se rozpadající porosty (smrk) čistil tvorbou holin, zaniklo by navíc lesní prostředí úplně.
Nesouhlasím s nařezáváním modřínů ani jiných dřevin, protože je to vůči nim kruté. Modřín ani smrk ale v podstatě nemají v parku co pohledávat a pokud jde o genetickou informaci původního smrku u vás, tak ta už byla dávno vymazaná plantážním smrkem z Tyrol, podobně jako z velké části např. v NP Šumava.
Park má plné právo nechat na svém území veškerý nepůvodní smrk uschnout a stejně tak z něho odstranit všechny nepůvodní modříny. Je na vlastnících okolních pozemků, mimo park, aby své pozemky před škůdcem na svých nepůvodních smrcích jakožto na jakékoliv jiné zemědělské plodině ochránili. Když si soused nehlídá v deštivém srpnu na svých rajčatech plíseň bramborou a ta se pak přenese i na rajčata má, také nemám právo uplatňovat na něm škodu.
Můžete mě mínusovat jak chcete, ale pravdu a přírodní zákony stejně neumlčíte. Ani Vy, ani nikdo jiný.
+14 # Rensa 2019-11-19 10:47
č. 114/1992 Sb. v platném znění, § 15 odst. 1:
"Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, lze vyhlásit za národní parky."
60% oproti 5%, lze hovořit o přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémech? Nebo se jednalo o jedinečné a významné území z hlediska ekologického, vědeckého vzdělávacího či osvětového, že bylo důvodem k vyhlášení parku? Pokud to nebylo to první (původnost), což asi nebylo vzhledem k zastoupení smrku (jak uvádá sama Správa), pak to byla jedinečnost, významnost. Potom ale nemůže být stav na počátku, který byl důvodem vyhlášení, tak radikálně měněn, zejména když důvodem k vyhlášení byla "ochrana planě rostoucích rostlin" (z.č. 161/1999 Sb., § 1). Chrání Správa planě rostoucí rostlinu smrk, nebo se o planě rostoucí rostlinu nejedná?
+9 # Starý 2019-11-20 07:03
Ptám se jako absolutní laik:
Kde-že, celoročně min. po dobu 80 let pěstujete ta rajčata a kde si pod ně mohu jakkkoli chodit zdarma sbírat a trhat.... kde v pohodě a bez čehokoli, mohu vstupovat na vaše oplocené pozemky. Bez problémů je kácet a odstraňovat.

Hned tam posílám spřátelené hojně se množící spoluobčany a přátelské běžence....
-15 # Vladimír Pelíšek 2019-11-20 16:59
Ptám se také jako id..t, tak abychom si byli rovni: - která rajčata s životností 80 let jste měl na mysli?
Sklízet si je samozřejmě nemůžete, já k vám taky nejezdím s motorkou nakácet si před zimou pár uschlých tyrolských výnosových dřevin na topení.
Ale když se slušně zeptáte, můžete si nějaké rajče někdy utrhnout. Podobně se "slušně zeptali" občané této země, takže jim majitel (stát) dovolil například sběr lesních plodů, bez ohledu na majitele pozemku.
Jinak nerozumím, na co se Vy konkrétně ptáte. Vám přece na Vašich pozemcích nic neroste! Všechno udupali hubaři a sběrači různých plodin, a zbytek rozryli divočáci a sežrali jeleni a srnci, kterých máte jako v oboře. Tak co bych u Vás dělal?
Navíc tam brzo budete mít měsíční krajinu, která se k vám spolu se třemi druhy lýkožroutů šíří od severovýchodu. Opravdu bych si nepomohl.
+6 # Starý 2019-11-20 23:30
No pokud je to rajče s životností cca 1/2 ruku, jde o lesní plod a mohu si jej sbírat jak je libo, množství se bere za rozumné-tedy pro vlastní potřebu, i na plnou traktorovou vlečku. Tedy pokud sledujete média?
Stát ať si dovoluje na svém majetku, ale u druhého ať za to platí!!!
No co se týká lýkožroutů, věřte, že i vítr se obrací ….
Sázím smrk a věřím, že za pár let na tom budu lépe jak vy, ale i zároveň v rozumné míře měním na jistých částech lesa druhovou skladbu...už jsem o ní psal také dost.
Mé lesy mají několik částí a někde to dík myslivcům vypadá i po letech dost tragicky a věřte, že nemohu být jen tam a dotovat to do nekonečna ze svého, i to je pravda a tam bych vám ani neradil chodit, to by vás asi kleplo rovnou.. a to vám přátelsky, či nepřátelsky z těchto debat nepřeji.
Ale věřte, nejsem škodolibý a ze všeho co je tu řečeno se poučuji a to je účel...
-12 # Vladimír Pelíšek 2019-11-21 11:12
Vysazujte třeba eukalyptus, pokud se domníváte, že je do budoucna perspektivní, já nejsem Váš potomek, tudíž Vás za x dekád proklínat za Vaše rozhodnutí nebudu.
Rajče na mém či Vašem pozemku je ZEMĚDĚLSKÁ PLODINA, jejíž sběr bez souhlasu majitele je klasifikován českým právem jako krádež. Houby nebo maliny na pozemku určeném k plnění fcí lesa zemědělské plodiny dle české legislativy nejsou a jejich sběr není nijak omezen, mj. proto, že účelem lesních pozemků není produkce hub nebo malin, ale dřeva + zajištění mimoprodukčních fcí lesa.
Rozumím tomu, že Vám to všechno splývá - toto myšlení je pro lidi Vašeho typu ostatně typické. Buk a smrk si pletete s obilím a řepkou, prostě střídání plodin jako střídání plodin. Naštěstí pro tento stát a především pro jeho přírodu lidí s tímto typem myšlení ubývá.
+3 # Starý 2019-11-21 12:26
Vy zde stále mluvíte o rajčatech a proto vás vcelku ujistím že na lesním pozemku pěstovaná rajčata lze dle § 19 odst. 1 LZ klasifikovat jako lesní plod, více lesní zákon nerozlišuje.
No řekl bych, že je právem vlastníka si v lese produkovat i lesní plody a jejich sběr činit ve svůj prospěch a veřejnosti jej zakázat - § 20 lZ.
Uvědomte si prosím, že naše lesy nepěstuje veřejnost, ale vlastníci lesů a lesníci, takže veřejnost přínos moc nemá....
Ano neplatí to vždy, tak třeba jsem nedávno na tomto serveru četl jak ČEZ vysadil cca několik set stromků (mohu se v počtu mýlit), ale nikdo již neříká kolik druhů hmyzu, zvířat a kolik stromů zničí při drcení ploch pod elektrovody a to na to nemá žádné zákonné právo. A věřte jsou to miliony stromů, druhů hmyzu měně a myslím, že se ani nezabývají co je co.
a vše tu i vy a vaše hnutí duha již léta notně přehlížíte...že by to byl jeden z vašich chlebodárců !!!?
+10 # Pegos 2019-11-20 16:00
Co je dnes původní dřevina?? Přeslička??? Vše co sázené za posledních X desítek možná i stovek let je výpěstek a budeme polemizovat zda původní či ne. To, že vykáceli vejmutovku bych možná ješte pochopil i když Kinský věděl proč ji tam sázel. Ale co tam dělají dnes je děs. Nařezane jsou i buky. Jedle sázejí do míst kde stojí voda a člověk se boři 10 cm. A na skaly sázejí borovici limbu. A ta původní asi také nebude.
-12 # Vladimír Pelíšek 2019-11-20 16:50
Ale blbost. Jedle a buky ve středních a vyšších polohách nejsou nutně výpěstky, třeba u beskydské jedle (i té z místních školek) je prokázané, že jde pořád o původní západokarpatskou jedli, totéž platí do značné míry o buku, nemluvě o tom, že ty stromy mají tendenci se samovolně zmlazovat a kolikrát je stačí pouze pár let natírat.
Jedle do určité míry snáší spodní vodu a pokud tam ta voda stojí měsíc dva v roce, není to problém. Žádná borovice limba se v žádném NP v ČR nevysazuje, to je čistý výmysl. Nevysazuje se už ani nikde v CHKO.
Jediné, co je tady kromě modřínu nepůvodní, jsou ty vaše tyrolské smrky, kterých vám teď desítky tisíc hektarů naráz odchází.
Když už lžete, dělejte to chytřeji.
+6 # Pegos 2019-11-20 19:14
Až tam vyrazím příště vyfotím a pošlu na email. Co se týká tě vody je tam celoročně jelikož je to v roklích. Nemám potřebu lhát a vymýšlet si.
+8 # cvonza 2019-11-20 19:33
Dobré je hlavně TO CO tam roste a daří se tomu , příroda nepůjde vždy podle NáS
-5 # Vladimír Pelíšek 2019-11-20 20:06
Tak zkuste kanadský topol. Ten dobre roste skoro všude a obmyti má 10-15 let. Zatím mi nikdo nevysvětlil, proč je pulhektarova plantaz kanadského topolu pole, ale pulhektarova plantaz smrku “les”. V čem je ten rozdíl? V obmyti? Vždyť už i rada plantáží smrku ho má dnes těch 15 let. Asi by se to mělo přehodnotit.
+11 # Starý 2019-11-20 07:05
U našeho státu to Turecko zvítězilo již před min desítkou let....no teď nás asi v lesích zachrání běženci, opět z turecka.
Nerad předvídám...ale...
+14 # Přemek 2019-11-18 10:16
Tzv.zelení napadají všechny za těžbu dřeva a hle,oni žijí z těžby dřeva v NP Šumava!Jinak ať propustí polovinu zaměstnanců(flákačů) ,kteří jen buzerují lidi,kteří jim vadí na kdejaké odvozní cestě,kde rajtují nákl.auta na odvoz dřeva a jiná těž.technika.Nechali rozvrátit velkoplošně smrk.porosty a nyní zjišťují,že se zmlazuje nejvíc smrk,to je objev v této nadm.výšce a klimatu.Stát nemá peníze na spoustu věcí,ale min.živ.prostředí tahá stamiliony na dotace pro tyto zelené příživníky jak z rukávu(KRNAP,NP Šumava,odškodnění za škody způsobené vlky,za hraboše aj.).Babiš jim jde na ruku přes svého koně Brabce!
+7 # cvonza 2019-11-18 09:56
Kdo chce aby stát přerozdělil NAŠE daně neschopným . To neni jen CHKO a NP ale i emisní povolenky to je prodej našeho zdraví.
-13 # Vladimír Pelíšek 2019-11-18 11:05
Jen by mě zajímalo, jestli jste / byste podobně tvrdě vyjížděl i proti jednomu z předchozích managementů NP Šumava řízenému I. Žlábkem, který hodlal v NP hospodařit v podstatě stejně, jako v jiném hospodářském lese. Kvůli tomu tehdy ta blokáda DUHy především byla.
+3 # cvonza 2019-11-20 19:38
Proti VŠEM - NP a CHKO v ČR jen skovávačka pro nic nedělající a dobře usazené bez zodpovědnosti.
+8 # Hroch 2019-11-17 20:22
...ale Hnití DUHA a další lháři, kteří to všechno zavinili, své zlaťáky dostanou!
Běda, kdyby je nedostali!!!
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-11-18 10:30
Tak o tom něco vím, protože jsem s HD celkem intenzivně komunikoval během akce Píšeme premiérovi. Díky tomuto jejich nápadu se např. ví, že KŘ LČR ve Zlíně schvalovalo a provádělo ještě v letech 2015-2017 pokračující přeměnu zbývajících listnatých, přírodě blízkých porostů v okolí Zlína na smrkoplantáže, k čemuž jsem doložil bohatou fotodokumentaci.
HD je na tom finančně asi tak, že i jeho čelní představitelé si musí pro uživení rodiny i nadále držet hlavní zaměstnání (např. Vámi favorizovaný "veterinář Bláha"). Vzhledem k tomu, že nejsou financováni Sorošem ani nikým podobným jakožto politická neziskovka, jsou z velké části závislí na příspěvcích svých sympatizantů. Takže ve finále tvoří gró jejich zaměstnanců mladí nadšenci, co to mají jako brigádu nebo startovní, špatně placené zaměstnání, nebo zkušenější zaměstnanci už většinou středního věku, kteří to ovšem mají pouze jako "vedlejšák".
Například i já dělám všechno úplně zdarma, a to se starám už o pěkných pár hektarů. To, co jsem dostal v posledních letech za kůrovčáky, se nedá definovat ani jako "kapesné". Chápu, že Vám to neštymuje, Váš svět je mnohem jednodušší, tak snad aspoň námět k zamyšlení.
+2 # Starý 2019-11-21 07:06
Nechci být chytřejší než hnutí duha a neznám stav.

Ale logicky bych předpokládal, že není špatné po buku vysadit SM a obráceně po SM vysadit buk, již vzhledem ke změně půdních podmínek.

Je to jen názor....
+12 # Máchal 2019-11-21 08:40
Není špatné se extrémům a čistým výsadbám vyhnout vůbec, a sázet je spolu. Změny půdních podmínek jsou pak citelně menší, neřkuli skoro žádné. Občas mám dojem, že jsme se vrátili o 200 let nazpátek, vůbec nereflektujeme ty stovky let vývoje lesnictví a zkušeností, a snažíme se pořád něco vymyslet, prosadit, vybojovat a zákonem povinně zavést. Úspěšnost, výhodnost a bezpečnost produkce modelu lesa pestré skladby a struktury - v různých variantách - snad někomu v dnešní situaci ještě stále není zřejmá? Po tom, co tu odzkoušely generace lesníků a vyzkoumaly generace výzkumníků a typologických mapovatelů. Vše úhledně zpracované a v terénu podrobně vymapované včetně detailních typů lesa podle zde rostoucích kytiček a půdních typů. To všechno je k ničemu, protože každý má svou vlastní pravdu nebo "ideologii"? Nebo snad natruc nějaké jiné, onálepkované "ideologii" - prznit si les, abych někomu nedal zapravdu, nebo se "nezpronevěřil tomu, jak to dělám přece celou svou profesní kariéru"? Skoro by se chtělo říct - každýho věc, sázej si na svém co chceš, ale pak nebreč a nechoď s napřaženou rukou o úhradu škod, které ti tvým rozhodnutím vzniknou. Děláš to jak to děláš pro své děti ;)
+4 # Starý 2019-11-21 08:57
Děkuji za opravu, jak jsem chybně výše uvedl, měnit čistě buk za SM je v dnešní době nevhodné, či se tak jeví.
Ale podal jste to za mně lépe.

Jen lesník skutečně znalý stanoviště (myslím tím zkušenosti min po pár pětiletek), může plánovat pestrou skladbu.
Kdo jiný by to zvládl? Typologie není všemocná...i když je dobrým vodítkem.

Ale při dnešní frekvenci změn v pracovních pozicích a úcty k lesníkům se mi jeví jako nemožné???
+6 # Starý 2019-11-21 09:06
Nevracel bych se o 200 let zpět.
Mám po svých předcích schovány pracovní knížky a další materiály, které prokazují, že do lesa nebyl vždy volný vstup a hajný který vybíral, tyto finance použil zpět do lesa, ale i soukromý vlastník.....
Dnes to je jinak a jen pro vyvolené, stanovené pravidly a zejména úředníkem, ne vlastníkem lesa a nebo v případě státu správcem.
Hajný na svých cca 300 ha lesa měl dokonalý přehled a celoživotně pečoval nejen o les a měl jistotu a ještě k tomu ke kladnému vztahu k lesu a přírodě vychoval své děti či nástupce.

Co tu máme dnes ???
+5 # Starý 2019-11-21 09:10
Uniklo mi pár posledních vět a tak si dovolím souhlasit ... ano také pravda, ale platí pouze ve vlastním lese, kde mohu ovlivnit i návštěvnost, zejména myslivost a stavy zvěře.
Nepokryl jsem vše, ale dle mého to nejpodstatnější....

Jistě neplatí všude ale v mnoha případech jistě .
+15 # Pegos 2019-11-15 16:48
Celá transformace na Lcr Park Krnap a podobně poslalo naše lesní hospodářství do kopru. A bude hůř.
+12 # cvonza 2019-11-13 14:53
Už se hlásí KRNAP o dotaci , vše budeme dotovat z našich daní a ty se zvednou , podívejte elektřina a ČEZ vše postavené z našich daní a zisk stoupá a elektřina zdražuje.
+15 # cvonza 2019-11-12 19:27
To je hnus , dotovat z NAŠICH daní neschopnost barbarů a likvidátorů lesa , ale i nezadržení vody na holinách . MŽP rozhazuje naše peníze pro neschopné .
-15 # Vladimír Pelíšek 2019-11-12 19:46
A jak dlouho tam ty holiny budou? A za jak dlouho tam zase vzniknou, když tam pustíte naše lesní odborníky, které nám závidí celý svět, aby tam opět prokázali svou odbornost vysázením další generace smrčků do řad?
Jihočeští krajští dinosauři se zaklínají "zeleným lesem", ale co to je ten zelený les? Něco, co tam bude růst hned teď, hlavně, aby to bylo zelené, bez ohledu na to, že to za x desetiletí znovu sežere kůrovec?
Když se tam nechají souše, odrůstat zmlazení, případně bude dosazovat, tak tam ten zelený les nevyroste?
Kde se udrží víc vody potřebné pro další generaci lesa? Na holé pláni, z níž se odvezou všechny dřevní zbytky, nebo na poli souší časem popadaných na sebe, nasávajících vodu jako houba?
A co živiny? Kolik jich zbude na pláni, z níž se už tři obmýtí veškerá hmota kromě pár větví někam odváží? Vezme si je nový les z matečné horniny? Z kyselé, jalové, traktorem uježděné?
Jakkoliv má nezasahování na obrovských plochách umrlých smrkoplantáží, které se během chvíle staly součástí parku a tudíž semeništěm kůrovce, i své stinné stránky, pořád je to lepší varianta, než cyklická holosečná obnova měsíční krajiny.
Nebo mají kujóni z JČ kraje používající jako mantru slůvka "zelený les", snad i nějaký jiný recept?
0 # cvonza 2019-11-18 09:43
Souše a polomy zůstanou , MOŽNÁ se to zmladí ,, a napadá do toho málo mizerně zmlazeného CO ,, souše a polomy a zničí to opět , ne vše ale větší část určitě. TA co
+24 # bergfreund 2019-11-08 11:17
Lesu zdar..proč se tak stalo..to není cenou dřeva..tj čerpáním financí pro vědce a jejich "pavýzkumy" kdy bude dotace ukončena a proplacena po dotačním termínu....a tím se pak park zaštituje a MŽP při různých represivních opatřeních...takže zase to zaplatí danový poplatník....je to děs...Parku zmar
+31 # Starý 2019-11-08 12:06
Park a šíření kůrovců z něj si daňový poplatník přes Mžp platí a dotuje pořádně již celou řadu let, nejenom letos a vadí to někomu???
Také chci ze svého lesa udělat park a ať mi Mžp garantuje zisk, náklady a práci. Vše budu řádně hájit, zakazovat vstupy a hlídat...nemám s tím problém, zejména jde o mé ohodnocení..a výplatu.

Proč někdo může a jiný ani náhodou....?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) opět rozšířilo počet území mimořádně zasažených kůrovcem v České republice. Pro takto vymezené zóny bude platit možnost odkladu zalesnění až na pět...

Lesnické instituce zaslaly otevřený dopis ministru Brabcovi kvůli douglasce

Lesnické instituce zaslaly otevřený dopis ministru Brabcovi kvůli douglasce

Lesnictví

V souvislosti s přestřelkou týkající se využití douglasky v našich lesích, která se v posledních dnech udála v českých médiích, zaslalo Sdružení vlastníků obecních a...

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

Lesnictví

Hlasujte v anketě! MZe připravilo vyhlášku, kterou prodlužuje doby lovu u vybraných druhů zvěře. Rozšíření doby lovu, které začne platit od 1. ledna 2020, by...

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

Lesnictví

Celkem 2,5 miliardy korun dostanou podle Ministerstva zemědělství letos a v příštím roce nestátní vlastníci lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Žádosti o podporu se...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby