Přihlásit

Les, lesníci a myslivci v díle Boženy Němcové

Božena Němcová (* 4. 2. 1820, Vídeň, † 21. 1. 1862, Praha), narozená před 200 lety, reprezentuje pokrokovou osobnost, imponující svou univerzálností a všestranností zájmů. Vždyť v jedné osobě slučuje českou básnířku, pohádkářku, národopiskyni, povídkářku, překladatelku i cestovatelku. V jejích dílech odborníci obdivují pozoruhodné motivy z mnoha oblastí – od archeologie, historie, botaniky, zoologie, až po sadařství a ovocnictví, včelařství, rybářství, myslivosti i lesnictví. Němcové Její zájem o přírodu i její vztahy k přírodním vědám je možno sledovat jak v jejím životě, tak i v jejím literárním díle. Zejména měla solidní vědomosti v botanice, menší v zoologii, ale zajímala se též o mineralogii a geologii.

Barunka Panklová. Kresba: Jiří Škopek, akademický malíř

První školou znalostí o přírodě bylo pro zvídavou Barunku Panklovou (rodné jméno B. Němcové) Ratibořické údolí, babiččino poučování, výklady zámeckého zahradníka Bindra a vzdělaného obročího Hocha. Odtud snad pramení její zaujatost botanikou. Své znalosti z přírodních věd si pak jako autodidakt prohlubuje jednak četbou a studiem přírodovědeckých knih, jednak při debatách se svými přáteli, významnými lékaři a intelektuály (J. Čejka, J. Helcelet, H. Jurenka, V. D. Lambl, V. Staněk) a přírodovědci (prof. J. Ev. Purkyně, botanik F. M. Opiz, F. M. Klácel i geolog prof. J. Krejčí). Vědomosti z botaniky zužitkovala v četných cestopisných záznamech, črtách, obrazech i reportážích ze čtyř cest do Uher (1851, 1852, 1853 a 1855) a též v beletrii. Zájem o zoologii byl menší, stejně jako i vědomosti. O něco více znala z oboru geologie a mineralogie, k čemuž jistě přispělo dlouholeté přátelství Němcových s proslulým geologem Janem Krejčím, pro něhož sbírali mnohé minerály a zasílali mu je z cest. Zájem o přírodní vědy dokázala B. Němcová přenést i na svou rodinu. I její manžel Josef sbíral rostliny a minerály a po návratu z vyhnanství ze Slovenska vezli celou bednu těchto přírodnin. Vyvinutý smysl pro přírodní vědy měl její nejstarší a nejnadanější syn Hynek, předčasně zesnulý v 15 letech (1853). Druhý její syn Karel se vyučil zahradníkem a posléze působil jako ředitel pomologické zahrady v Troji u Prahy. Také syn Jaroslav, profesor kreslení a ředitel reálky v carském Rusku, vynikl jako znamenitý sadař.

Lesnictví v dílech B. Němcové

Vedle sadařství a ovocnictví, rybářství, myslivosti a včelařství zaujalo B. Němcovou také lesnictví. Příroda a lesy u ní nejsou jen dekorací a pozadím dějů. Měla k nim vroucí vztah a bylo jí v nich dobře. Ve strastiplném životě se jí nejednou les a strom staly utěšiteli (Babička, kap. XV). Nezůstávala však jen u estetického zájmu o les. Pro svou důležitou etnograficko-sociologickou studii „Kraje a lesy na Zvolensku“, otištěnou v Purkyňově časopisu Živa (ročník 7, 1859), využila zápisků kněze Š. Petruše ve farní kronice Čierného Balogu na Horehroní. Prozrazuje v ní solidní lesnické vědomosti. Zasvěceně popisuje lesní stanoviště, ekologii i symbiózu rostlin a dřevin i živočichů, dopravu dřeva (plavení) i myslivost (lov medvěda, popisy zvěře, ptactva, ryb, hadů). Hojně využívá nejen dialektu v názvosloví rostlin, ale i latinské nomenklatury, přihlíží i k lidovému léčitelství. Svět dřevorubců Handělčanů, trávících přes polovinu života v lese, zkoumá téměř moderně sociologicky a etnologicky. S nepředstíranou účastí popisuje především jejich těžkou práci v lese. Nespokojuje se s tradicionálním popisem kroje, starých zvyků, domácích mravů a pranostik horalů. Pozornost věnuje jejich společenskému, úřednímu rozdělení do osmi tříd, jejich stravě, výdělkům apod. Cenný je také detailní záznam technologií kácení, přibližování plavačkou (voroplavbou) a manipulování kmenů. Český čtenář se tak ve studii v atraktivním zpracování dozví o způsobu života slovenských dřevařů. B. Němcová učila lásce k slovenskému lidu i lesnímu dělníkovi. Ve stejně demokratickém duchu jsou modelovány další skupiny lidí profesně spjatých s lesem – myslivci a lesnící.

Postavu lesníka zná už předněmcovská literatura (Klicpera, Zlý jelen; Mácha ad.). V souladu s rousseauvským pojetím, tzn. příroda člověka osvobozuje a činí šťastným, ztvárnila B. Němcová hned dva lesníky ve své nejznámější povídce Babička (1855). Není těžké rozhodnout, komu z nich patřilo srdce autorčino více, panskému riesenburskému, či onomu lesníkovi, který měl těžkou službu v horách krkonošských. Pan Beyer, lesník z hor krkonošských, je jedna z nejkrásnějších postav B. Němcové vůbec. Záměrně zde při srovnání dvou lesníků straní panu Beyerovi. Tak jako jeho zjev byl střízlivý, prostý, byla i jeho povaha čistá, ničím nezkažená. Horské prostředí a tvrdá, náročná služba formovaly i jeho povahu. Celou svou bytostí přilnul k svému povolání, zamiloval si čistotu přírody, její krásu a účelnost. Příroda - učitelka v něm dovede vypěstovat hluboký cit lidskosti. Není však přecitlivělý a umí být přísný tam, kde by přílišná citlivost byla na škodu toho, co životní nutnost od člověka vyžaduje. Proto doporučuje dát Jeníka Proškova na praxi k sobě do hor, ne k panskému riesenburskému myslivci, kde „by měl domov u huby, a za druhé bývá líp, když se naučí mladý člověk znát i obtížnosti stavu svého.“

Pohorská vesnice (1856), dílo, které B. Němcová považovala za své nejlepší, je vlastně příběh mladého chlapce Pavla Srny, jehož životní touhou je stát se myslivcem-lesníkem. Přes podivné pytláctví se mu to konečně splní. Další ušlechtilý myslivec je postavou z Divé Báry (1855). Není přítelem dlouhých řečí a pomáhá, kde může, a bez rozmyšlení. Proto se žení s divokou, samorostlou Bárou, dcerou pastuchovou. A tak se uzavírá galerie sympatických, šlechetných myslivců z lidu a s lidem srostlých. Jsou však i zlí, zpanštělí myslivci, buď za myslivce přestrojení (Dvě sestry), nebo pyšní, kteří jsou u panstva v milosti (Chudí lidé). Takoví způsobují jen neštěstí (smrt, zločin, požár). Panského původu byl i ten „černý myslivec - vlastně voják“, který měl nebohou Viktorku na svědomí. K těmto záporným postavám zlých myslivců přistupují u B. Němcové také čerti za myslivce přestrojeni (Čert a Káča). Ale nad těmi to náš prostý člověk vyhrává.

Závěrem

Boženu Němcovou zajímá především člověk v lese. A musí to být vždy člověk vzdělaný. Mladí lesníci jsou u ní vždy posíláni do odborných škol. Jak Orlík v Babičce, tak Pavel Srna v Pohorské vesnici. Myslím si, že tento názor vyplývá jednak z důrazu spisovatelky na vzdělání vůbec, jednak ze skutečnosti, že v době, kdy B. Němcová tvořila Babičku (1854–55) a Pohorskou vesnici, se hodně psalo a mluvilo o založení lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, otevřené v roce 1855. Spolupracovala též s českým lesnickým a mysliveckým spisovatelem Františkem Špatným, do jehož Zábav mysliveckých přispěla črtou „Poslední medvěd na Čerchově u Chodova nedaleko Domažlic a honba na medvěda na Polhoře v Gajdošově potoku na Slovensku“ (Zábavy myslivecké 1, 1858. Jindy popsala způsoby honů na Chlumecku, typy lečí, lovení ryb, chytání vran a kavek (vrchky) ad.

B. Němcová přispěla k tomu, že miliony čtenářů poznaly nejen krásy, ale i obtíže lesnického a mysliveckého povolání i hloubku citu a pravdivosti v životě lesníka a dřevorubce.

Autor:
PhDr. Jiří Uhlíř
Řádný člen Obce spisovatelů v Praze a Klubu autorů literatury faktu v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Naposledy změněno: pondělí, 28 prosinec 2020 15:42

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Rok 2020: Kůrovcová kalamita v době covidové (Anketa Lesnické práce)

Rok 2020: Kůrovcová kalamita v době covidové (Anketa Lesnické práce)

Lesnictví

V anketě lednového čísla Lesnické práce významní představitelé lesnicko-dřevařského oboru komentovali uplynulý rok 2020. Přinášíme čtenářům Silvaria anketní odpovědi zástupců státních lesů – Josefa Vojáčka...

Lesnické práci popřáli: P. Zahradník, P. Češka, PEFC ČR, J. Pohan a M. Třeštík

Lesnické práci popřáli: P. Zahradník, P. Češka, PEFC ČR, J. Pohan a…

Lesnictví

Video uvnitř článku! Podívejte se, co kolegyně a kolegové lesníci popřáli ve třetím ze série videopřání Lesnické práci, která letos slaví jubilejní 100. vydání!

Chladné počasí loni pomohlo ALSOL snížit objem kůrovcových těžeb

Chladné počasí loni pomohlo ALSOL snížit objem kůrovcových těžeb

Lesnictví

Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni díky chladnějšímu a deštivému počasí vytěžili o téměř 90 000 metrů krychlových kůrovcového dříví méně, než původně...

Trubači Markazíni popřáli k výročí Lesnické práce

Trubači Markazíni popřáli k výročí Lesnické práce

Lesnictví

Video uvnitř článku! Ke 100. výročí časopisu Lesnická práce ve druhém ze série videí tentokrát svou zdravicí přispěli trubači Markazíni, kteří všem pro radost a zamyšlení nad...

Populární zprávy

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Lesnictví

Zobrazeno:6124

Letová aktivita kůrovců skončila, kalamita ale pokračuje. Podle vyjádření Lesů ČR je zvládnutí kalamity pro podnik prioritou. Postupně se to daří na Moravě, situace se...

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Lesnictví

Zobrazeno:4521

V posledních několika letech se v důsledku kůrovcové kalamity lesníci potýkají s bezprecedentním nárůstem holin a klimatická změna s sebou nese nutnost přechodu k pestřejším...

Podzimní Kůrovcová mapa byla aktualizována

Podzimní Kůrovcová mapa byla aktualizována

Lesnictví

Zobrazeno:4309

Na základě rozdílové analýzy satelitních snímků bylo detekováno cca 8 100 ha těžeb převážně jehličnatých porostů v období od července 2020 do září 2020, dále...

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesnictví

Zobrazeno:3614

Aktualizováno Lesy ČR uzavřely podpisem posledních čtyř smluv miliardový lesnický tendr. Vítězem pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby