Přihlásit

Bříza není vhodnou přípravnou dřevinou pro smrk, lepší je osika

Lesníci v mnoha oblastech řeší problém jak a jaké lesy pěstovat v lokalitách ohrožených suchem a s převahou nepůvodních smrkových porostů. Stále větší část našich lesů je totiž sužována zhoršováním zdravotního stavu a velkoplošným rozpadem porostů smrku a borovice, který většinou nastává v důsledku působení kalamitních hmyzích škůdců. Vysoké teploty ve vegetačním období, období sucha a změna rozložení srážek v průběhu roku k tomuto stavu významně přispívají.

Za jednu z možností adaptace současných smrkových porostů na sucho je jejich konverze na smíšené porosty s dřevinami, které jsou odolnější k suchu a zároveň nezvyšují stres smrku způsobený suchem. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin se očekává zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn. Mezidruhové interakce ve smíšených porostech však mají za následek změny ve fyziologii a morfologii jednotlivých dřevin a vedou ke změnám v zásobení a využívání živin, což následně také ovlivňuje produkci lesních porostů.

Na výzkum takové adaptivní strategie se zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, ve svém projektu „Lesnické hospodaření v oblastech postižených dlouhodobým suchem“. Jedním z jeho výstupů je certifikovaná metodika „Pěstební postupy v lesích ohrožených suchem na stanovištích s převahou nepůvodních smrkových porostů“, která právě vyšla v edici Lesnický průvodce.

Cílem autorů je vytvoření a formulace postupů obnovy a výchovy lesních porostů ohrožených suchem. Pozornost věnují zejména umělé obnově porostů, včetně kalamitních holin a také výchově porostů, ve kterých dominuje aktuálně nejvíc zastoupený (a potenciálním suchem nejvíc ohrožený) stanovištně nepůvodní smrk.

Ing. David Dušek, jeden z členů autorského týmu vysvětluje: „Vliv smíšení lesních dřevin na jejich odolnost vůči suchu je značně variabilní v rámci proměnlivých přírodních podmínek. K suchu odolnější směsi dřevin jsou takové, které využívají vodu z různých horizontů půdy. V našich podmínkách představuje takovou typickou směs smrk, buk a jedle, v nižších polohách dub a borovice, či buk a modřín. Pro zakládání takové směsi může být výhodné i rozložení obnovy do delšího časového období. Z geograficky nepůvodních dřevin se jako perspektivní jeví douglaska tisolistá. Ta by měla být vysazována a pěstována pouze ve směsích s domácími dřevinami, nikoli v monokulturách."

Vědci mimo jiné zdůrazňují, že snaha o dosažení bohatě strukturovaných či dokonce víceetážových porostů je na stanovištích ohrožených suchem spíše iluzorní. Bohatě strukturované porosty mají vysoké nároky na vodu, a proto je třeba počítat s jednodušší porostní strukturou a smíšením maximálně tří hlavních dřevin (mimo dřeviny vtroušené). Snaha o založení bohatě strukturovaných porostů na suchem ohrožených stanovištích pravděpodobně povede k samovolnému zjednodušení porostní struktury prostřednictvím přirozené mortality převážně podúrovňové složky porostu.


Ilustrační foto: VÚLHM

Také využití některých přípravných dřevin může být vhodným způsobem obnovy porostů na suchem ohrožených stanovištích. Pro využití přípravných dřevin doporučují vědci stejné zásady jako pro výsadbu „cílových dřevin“, tj. používat dřeviny, které spotřebovávají vodu a živiny z různých horizontů půdy. Proto není vhodné využívat břízu jako přípravnou dřevinu pro smrk, protože si tyto dvě dřeviny výrazně konkurují v kořenovém prostoru. Potvrdila se také větší citlivost břízy k suchu ve srovnání s topolem osikou, který je tak pro směs se smrkem vhodnější.

Vhodně zvolenou výchovou mladých porostů lze do značné míry ovlivnit budoucí stabilitu, zdravotní stav a odolnost lesů. Porostní výchova hraje nezastupitelnou roli při úpravě druhového složení lesních porostů a má vliv na změnu porostního prostředí úpravou radiačního, tepelného a vodního režimu porostů a vliv na zrychlení koloběhu živin změnou množství opadu a rychlosti dekompozice organických půdních horizontů.

Výchovné zásahy v jehličnatých porostech většinou vedou k rychlejší obnově růstu (zvýšené resilienci) po suchých epizodách. V porostech listnatých dřevin dochází vlivem výchovy ke zvýšení rezistence stromů v období sucha. Výchovné zásahy mohou až na několik let zvyšovat množství podkorunových srážek. Výchovné zásahy v rozsahu a intenzitě současných modelů výchovy nevedou ke snížení půdní vlhkosti pod proředěnými porosty. Efekty porostní výchovy jsou významné zejména v mladých porostech.

Inovativnost publikované metodiky spočívá v modifikaci stávajících postupů zakládání a výchovy lesních porostů na stanovištích s dominancí smrkových porostů na základě zkušeností s reakcí dřevin a lesních porostů na suché epizody v posledních dvou dekádách (roky 2003, 2015, 2016, 2018). Autoři v ní kladou zvýšený důraz na zakládání a výchovu vhodných porostních směsí, u nichž je vyšší předpoklad odolnosti vůči suchu a menší riziko kalamitního rozpadu rozsáhlých porostních celků.

Přímý ekonomický přínos spočívá v zefektivnění postupů zakládání lesa v oblastech postižených suchem, a tím ke snížení hospodářských ztrát vzniklých z potřeby opakovaného zalesnění či nutnosti rekonstrukce nevhodně založených porostů. Při aplikaci doporučených metod lze v dlouhodobém horizontu předpokládat ca 5% zlepšení dřevoprodukční a ca 20% mimoprodukční sociálně-ekonomické ceny lesů ohrožených suchem.

Certifikovaná metodika Pěstební postupy v lesích ohrožených suchem na stanovištích s převahou nepůvodních smrkových porostů je ke stažení zde

TZ VÚLHM

Naposledy změněno: čtvrtek, 18 únor 2021 11:33

(0 hlasů)

Komentáře   

+8 # cvonza 2021-02-26 21:36
Zalesnilo se po katastrofě za CK ( cca 1880 )bez aut traktorů , jsme naschopní nebo lenoši
+15 # Lakatoš 2021-02-24 13:42
V otázce smrku si dovoluji souhlasit s panem Košuličem. Ideologické brýle při jeho preferování jsou zmiňovány již nejméně 70 let a je lhostejno, zda jde o hlediska ochrany přírody a stanovišť, aspekty klimatické či pěstební neudržitelnosti, či široce diskutované změny klimatu. Máme nejen jedli bělokorou, která při omezení holosečí smrk od středních poloh výše dobře nahradí, ale nejméně od první světové války i dobře odzkoušenou grandisku a douglasku. Vývoj posledních dekád ukazuje i na perspektivu některých cedrů v nížinách a pahorkatinách, ovšem zde je třeba dlouhodobějšího lesnického výzkumu. Směs těchto dřevin může smrk na většině stanovišť produkčně uspokojivě nahradit.
K bříze mám osobně tento vztah. Dlouho jsem byl jejím zarytým nepřítelem a ničil ji, jak to jenom šlo. Pozitivní vliv na úrodnost půdy záměrně pominu, ale do stádia mlazin prokazatelně vyčesává větve jehličnanů a neprospívá ani buku a zejména dubu, který předrůstá a silně potlačuje. Avšak: na obtížně zalesnitelných holinách se vždy jedná o lepší variantu než neúmyslně vzniklý "trvalý travní porost". Zázrak březového účinku přichází mnohem později, ve věku kolem 40-50 let, ještě před nástupem stádia rozpadu. Březiny v tomto věku jsou vždy rozvolněné, na zemi je řídká tráva, což tvoří ideální podmínky pro téměř zázračnou obnovu jedle či buku. Srovnáme-li totiž stejné zakmenění buku na dané ploše, dostaneme podstatně stinnější porost, jehož půda bude navíc kryta vrstvou listí znesnadňujícího obnovu. V březině však máme řídkou trávu, dostatečně řídkou pro buk či jedli, avšak dostatečně hustou, aby zabránila expanzi paseční buřeně. Mám v péči březinu, která má v podúrovni pouze přirozeně nalétlý buk s jedlí, přestože matečný porost je stovky a stovky metrů vzdálen. Považuji to za zázrak. Jen je třeba ctít princip, na nějž jsme již zapomněli - trpělivost. Kdo to neumí, ten musí mít po mýtní těžbě, třeba i nahodilé, do pěti sedmi let zajištěnou kulturu. Z toho pak udělá etalon a vše mimo něj považuje za nezdar. Přírodní prostředí však s těmito ryze lidskými měřítky není a nebude v souladu.
+17 # milan.kosulic 2021-02-18 19:28
Vhodně zvolený titulek, podpořený seznamem autorů z renomovaného vědeckého pracoviště a máme tu krásný důvod k setrvávání v odporu vůči bříze. To se Vám tedy, milí kolegové, opravdu povedlo.
0 # aless 2021-02-18 23:35
Vždyť o to jde,ne?
+10 # Rensa 2021-02-19 14:04
Suchá vědecká práce. To by se jako nemělo zveřejňovat, protože závěry nazapadají do ideologického rámce?
+2 # milan.kosulic 2021-02-19 17:08
Já vím, Vy mě máte zařazeného, ale přesto, mohl byste tu napsat, co jste myslel tím "ideologickým rámcem"?
0 # Rensa 2021-02-21 09:43
Odmítání smrku jako hlavní ekonomické dřeviny.

P.S.: zařazeného Vás nemám
+22 # milan.kosulic 2021-02-21 13:00
Beru na vědomí, že mě nemáte zařazeného. Ovšem postavení smrku jako hlavní ekonomické dřeviny nebo naopak popírání tohoto tvrzení není ideologie. Jde o zcela suchý ekonomický problém, který se často zjednodušuje. Smrk může být trvale hlavní ekonomickou dřevinou tam kde se vyskytuje jako hlavní dřevina přirozeně a dlouhodobě. To není případ střední Evropy, kde je smrk horskou dřevinou na rozdíl od nížinného smrku východní a severní Evropy a Sibiře. Ve střední Evropě mohl být smrk hlavní ekonomickou dřevinou jen dočasně, a ta dočasnost končí právě teď. Ekonomická výhodnost smrku se ale zhoršuje už desítky let s tím, jak byly smrčiny postihovány stále častěji a na stále větších plochách různými kalamitami. A nemusím snad připomínat negativní vliv smrčin na půdní vlastnosti v oblastech mimo jeho ekologické optimum. O tom všem vědí lesníci už déle jak 100 let a nemohou se neustále vymlouvat na průmysl, který pochopitelně smrk preferuje pro univerzálně výhodné vlastnosti jeho dřeva. Následky tohoto našeho přehlížení negativních vlivů masového pěstování smrku ponese několik dalších generací lesníků a vlastníků. To samé platí pro buk a dub a vlastně pro jakoukoliv dřevinu (nebo plodinu obecně), žádná nemůže být "hlavní", jednoduše pro výškovou členitost území.
+8 # Rensa 2021-03-05 15:02
Tak otázkou je, co je to přirozený dlouhodobý výskyt a hlavně, čím je způsoben. Co je příčinou, že ve středních polohách se, před ovlivňování dřevinné skladby lesů člověkem, smrk přirozeně nevyskytoval? Byly to nevhodné podmínky klimatické a půdní, nebo jeho existenci bránilo něco jiného?
Jestliže smrk byl od 17. století ve středních polohách pěstován, a to celkem úspěšně, tak to asi přírodní podmínky úplně nebyly. Tak proč zde nedokázal buku a jedli konkurovat, že byl jimi vytlačen do horských poloh? A vytlačen byl, protože střední polohy opanoval před příchodem buku a jedle.
Smrk nedokáže konkurovat buku a jedli, protože se rozmnožuje jiným způsobem. Na podzim se nejprve rozpadnou šišky jedle, poté opadají bukvice, na semena jedle a bukvice napadá listí z buku, to přikryje sníh a svojí vahou umáčkne a až teprve na tuto vrstvu vypadávají semena smrku (modřínu, borovice). Takže na jaře velká semena jedle a buku, navíc klíčící pod vrstvou bukového opadu, mají větší šanci zakořenit a vzejít, než drobnější semena smrku (modřínu, borovice), nucená prorážet bukový opad. Dosáhne-li zastoupení buku v porostu určité hranice, nemá smrk šanci vedle buku vyrůst. Buk se chová, z dnešního pohledu, téměř jako invazivní rostlina (a profituje z toho jedle). Smrk má šanci jenom v polohách, kde se buk nemůže reprodukovat, kde mu umrzají květy – tedy převážně na horách.
Že se smrku v současné době daří hůře než kdysi, že je stále častěji postihován kalamitami? Ano, je. Avšak to, že smrkové monokultury jsou nestabilní, se ví dlouho, od jejich zakládání. Proto byly vynalezeny (odpozorovány) postupy ochrany lesa proti škodám kůrovcem, větrem a sněhem, i proti degradaci půdy. Jsou to hlavní a nejobsáhlejší kapitoly učebnic pěstování lesa, ochrany lesa i lesní těžby. Naši lesniční předci je nejen znali, ale i používali. Klást lapáky je dnes přežitek, postřik insekticidem pomalu zločin, termíny odluka, rozluka či závora nebo postup proti bořivému větru pomalu neznámý pojem. V poslední době jsou hitem pěstební opatření proti suchu (rozvolněné porosty) – ale to je pořád stejné jako výchova k odolnosti proti větru a sněhu z doby minulé, výchova mladých porostů k odolnosti proti imisím z let sedmdesátých, nebo racionalizace pěstebních postupů z let devadesátých.
Naše lesy jsou nemocné. Jsou nemocné, protože nemocná je lesní půda. Nejen proto, že na ní roste převážně smrk, ale hlavně proto, že více než 150 let zachytávají průmyslové emise v míře několikanásobně vyšší, než zemědělská půda, a bohužel smrkový porost jich v zimě svým jehličím zachytí víc, než holý bukový porost, přičemž potřebná neutralizace vápněním a hnojením se na rozdíl od zemědělství v lese až na výjimky v minulosti imisních oblastech neprovádí. Obrovský, až sto násobný spad oxidů dusíku zabíjí půdní mikroorganismy včetně podhoubí, bez něhož stromy nemohou existovat, což odnáší nejdříve mělce kořenící dřeviny.
Smrkové porosty chřadnou také proto, že byly původně zakládány a pěstovány s předpokladem převážně osmdesátiletého obmýtí. Jsou-li předržovány v průměru o téměř čtyřicet let, roste jejich labilita, podíl shnilého dřeva. Navíc je daleko překračováno ekonomické obmýtí, takže klesá výnos z lesa.
+9 # Rensa 2021-03-05 15:03
Dodatek :

Ano, smrk půdu degraduje. Na horách to nikomu nevadí, ve středních polohách je to zločin. Jenže on půdu bohatou na minerály vlastně ani tak nepotřebuje. V porovnání s bukem na vyprodukování stejného množství člověkem žádané biomasy – dřeva – spotřebuje několikrát méně minerálů než buk. Jako každý organismus přizpůsobuje prostředí své existenci a znevýhodnění pro jiné (jako buk svým opadem).
Ne, nejsem zastáncem čistých smrčin. Ale když nám je naši předchůdci založili a vypěstovali jako plantáže na dřevo, považuji za nezodpovědné se k nim jako k plantážím a monokulturám přestat chovat. Bylo by to asi stejné, jako bránit hašení požáru dřevěné stodoly z předminulého století, protože její majitel měl dost času vyměnit došky za tašky, roubené nahradit zdivem a namontovat hromosvod.
+15 # milan.kosulic 2021-03-07 10:47
Všechno to, co popisujete v předchozích dvou příspěvcích, je samozřejmě součást toho "smrkového problému". Včetně toho, že dnes neděláme ochranu lesa tak, jak by se dělat měla. Ale když se zdržíme u té OL, myslíte, že je reálné dnes dělat OL tak, jak je popisovaná v učebnicích? Většina těch zásad vznikla v době, kdy lidská pracovní síla byla skoro bezcenná. Ještě v 50. letech po velké jesenické kalamitě mohl můj otec platit korunu za každý odkorněný nebo spálený vršek a těch několik set tisíc m3 pomáhalo zpracovávat tisíce dělníků a stovky koní. I to je součást toho, že smrk přestal být hlavní ekonomickou dřevinou.
Pokud jde o nároky smrku na živiny, resp. minerály, že by potřeboval několikrát méně minerálů než buk, to tak úplná pravda asi není, nemyslíte?
+7 # Rensa 2021-03-08 20:36
Cituji milan.kosulic:
Včetně toho, že dnes neděláme ochranu lesa tak, jak by se dělat měla.

Tím vlastně říkáte vše. Jasně, když se ochrana lesa nedělá, jak by se dělat měla, tak jej holt neochráníme.
Vidíte, já si taky myslím, že kůrovcovou za kalamitu můžou lesáci. V jakém podílu, je už svědomím každého toho soudruha.
A k těm minerálům: spalte stejné váhové množství dřeva smrkového a bukového (bez kůry) a uvidíte sám.
+4 # milan.kosulic 2021-03-08 21:38
Já obě dřeva pálím. A taky jsem si našel údaje o spotřebě různých minerálů různými dřevinami. Rozdíl je v desítkách %, což je daleko od několikanásobků.
+8 # Lakatoš 2021-03-08 11:49
Pane Renso, dovolím si doporučit vidět i tu změnu klimatu. Můj dědek Josef od Třebíče (a tam je to do 500 metrů a určitě sušeji a tepleji než na opačný straně z jižních Čech) vždycky říkával, že když na jeho svátek nebylo ještě sněhu k sáňkování, staří se křižovali, že to není v pořádku a jistě se to teplo vrátí studeným létem! Když nepřišla první peřina na Martina, přišla na Kateřinu a když ani to ne, tak pak od Mikuláše mrzlo skoro v kuse až do Hromnic. Byla kolikrát bída a hlad, tak se šlo pracovat do lesa, třeba celé rodiny, hodnota lidské pracovní síly byla tehdy nízká. A uhlí drahé, to nešlo nechat někde na zimu suchou soušku, hned byli tři zájemci u hajného, kdo ji složí a odveze domů.A jak se to kontrolovalo! Tak jsme měli vyčištěné lesy, deště v létě a mrazy v zimě. A sucha? Rok 1947 byl suchý moc, ale byl jediný takový za spoustu let a ne víc, než teď hned tři v řadě, 2016, 2017, 2018.
Tak co byste chtěl? Píšete to dobře. Buk s jedlí smrk u nás přirozeně vytlačí, jsou na to adaptovány. Lidi na práci dnes do lesa nedostanete, za ty peníze nikdo dřít nebude, brzy už ani ti Ukrajinci ne. Suchého dřeva i drobného chrouští je nadbytek a kdo by se s tím dnes tahal? Jen se podívejte, co ubylo různých lesních cest a pěšin, nikdo je léta nepoužívá. Smrk potřebuje chladné a deštivé léto a půdu, co nikdy úplně nevyschne. Kde je dnes máte? Jak chcete zachránit smrk jako hlavní naši lesní dřevinu? Snad by to i šlo, ale za cenu obrovských nákladů, kdo je zaplatí a z čeho? A i kdyby zaplatil, bude nám to ještě pořád finančně štymovat, nebo už nám víc vydělá ta jedle nebo dokonce buk? Pan Košulič má pravdu, doba smrku už skončila. A nikdo z nás, ani všichni lesníci či vlastníci lesa v republice, nejsou s to to změnit.
+10 # Rensa 2021-03-08 20:48
Tak na Třebíčsku jsem taxoval v roce 2019. Na jaře ještě zelené porosty smrku, někde kůrovcové souše, sem tam nezdělaná nahodilka, téměř žádné lapače, žádné lapáky. Na podzim pláně kalamitních holin, hráně neošetřeného dřeva, hektary suchých porostů. A svalování viny, komu z kterého lesa z tisíců kubíků neošetřených skládek to vyletělo. Přesně ve smyslu slov kolegy Košuliče výše: "dnes neděláme ochranu lesa tak, jak by se dělat měla".
A že smrk potřebuje chladné a deštivé léto? Doporučuji (už po několikáté zde) závěry výzkumu, publikované doc. Pokorným v Lesnické práci, ročník 2012 (tuším, nedohledávám,nechává m na jiných). Při vzrůstajícím obsahu CO2 se asimilační optimum i pro smrk posouvá k vyšším teplotám.
+8 # milan.kosulic 2021-03-08 21:56
Ten článek Radka Pokorného stojí za pečlivé přečtení, je v LP 9 a 10/2012. Rozhodně z něj nevyplývá přílišný optimismus pro smrk, ale taky jej neháže přes palubu. Autor si plně uvědomuje také to, že "Komplex vlivu vnějších podmínek lze velmi obtížné identifikovat, natož simulovat." Rovněž potvrzuje, že SM má dobré předpoklady vytvářet bohatě strukturované porosty: "Z hlediska světelného režimu bude smrk v podmínkách EC(=zvýšené koncentrace CO2-moje pozn.) schopen vytvářet více etážové a strukturně bohatší porosty." K tomu bych snad dodal, že toho je SM schopen i dnes, jen to úspěšně potlačujeme.
A to se velkou oklikou vracíme k těm přípravným dřevinám. Právě při jejich použití ve fázi obnovy holin lze dosáhnout mnohem pestřejší prostorové struktury následného porostu s velkým zastoupením přirozeně obnoveného smrku i ve středních polohách, v porovnání s umělou jednorázovou výsadbou. Tím velkým zastoupením ale nemyslím 90-100 % v porostu, ale možná 50, možná 20 nebo cokoliv podobného.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Soud uložil šéfovi Lesní správy Lány Balákovi tříletý trest za ovlivnění zakázky

Soud uložil šéfovi Lesní správy Lány Balákovi tříletý trest za ovlivnění zakázky

Lesnictví

Kladenský soud uložil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi nepodmíněný tříletý trest ve věznici s ostrahou, čtyřletý zákaz činnosti a peněžitý trest. Podle rozsudku ovlivnil...

Javor klen je perspektivní dřevinou pro obnovu rozsáhlých holin

Javor klen je perspektivní dřevinou pro obnovu rozsáhlých holin

Lesnictví

V současné době vědci i lesníci intenzivně hledají a testují možnosti, jak co nejefektivněji opět zalesnit rozsáhlé holiny, a to nejen po kůrovcové kalamitě. Kromě...

Město Havlíčkův Brod dostalo pokutu za pozdní zpracování a asanaci kůrovcových stromů

Město Havlíčkův Brod dostalo pokutu za pozdní zpracování a asanaci kůrovcových stromů

Lesnictví

Město musí zaplatit pokutu 720 tisíc korun za to, že v průběhu měsíců srpna a září roku 2018 nezajistilo včasné zpracování a asanaci hmyzími škůdci...

Zvyšování lesní těžby v Evropě není tak dramatické.  Tým vědců vyvrátil studii Evropského výzkumného centra (TZ FLD)

Zvyšování lesní těžby v Evropě není tak dramatické. Tým vědců vyvrátil…

Lesnictví

Autoři ze Spojeného výzkumného centra Evropské komise tvrdí, že po roce 2016 došlo v Evropě k 69 % nárůstu lesních těžeb. Toto zjištění vyvolalo v...

Populární zprávy

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se škodou 1,8 miliardy korun

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se…

Lesnictví

Zobrazeno:8574

(Aktualizováno 19. 2. o vyjádření Daniela Szóráda) Policie ČR obvinila bývalého generálního ředitele Lesů České republiky Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku...

Finové staví největší továrnu na zpracování dřeva na severní polokouli

Finové staví největší továrnu na zpracování dřeva na severní polokouli

Lesnictví

Zobrazeno:3608

Společnost Metsä Fibre, součást skupiny Metsä Group, postaví ve finském městě Kemi obří továrnu na bioprodukty. Hodnota investice dosahuje 1,6 mld. eur a jde o...

Bříza není vhodnou přípravnou dřevinou pro smrk, lepší je osika

Bříza není vhodnou přípravnou dřevinou pro smrk, lepší je osika

Lesnictví

Zobrazeno:2945

Lesníci v mnoha oblastech řeší problém jak a jaké lesy pěstovat v lokalitách ohrožených suchem a s převahou nepůvodních smrkových porostů. Stále větší část našich...

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Lesnictví

Zobrazeno:2741

Exotických býložravců jako jelen sika u nás žije nejméně 8krát víc, než umožňuje zákon o myslivosti. V České republice evidujeme druhou největší evropskou populaci tohoto...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby