Zůstane Šumava zelená?

Ještě před Vánoci měli poslanci projednat návrh Plzeňského kraje o změně několika klíčových pravidel provozu Národního parku Šumava. Zatím tak ale neučinili a jednání odložili na příští rok. Mají na tom nějakou zásluhu angažovaní občané? A můžou se příznivci ochrany přírody začít poplácávat po zádech?

Návrh měl především umožnit kácení stromů napadených kůrovcem tam, kde to kvůli ochraně přírody není možné ( iDnes.cz ). Zahrnuje však také řadu ustanovení, která propůjčují místním samosprávám, ale i vlastníkům pozemků nebývalé pravomoci.

Podle jednoho z nejkontroverznějších bodů návrhu by například pozemky fyzických a právnických osob mohly být zařazeny do zón nejvyšší ochrany jen s písemným souhlasem jejich vlastníka.

Návrh dále zavádí IV. zóny, kde by byla umožněna výstavba podle územně plánovací dokumentace a prvek ochrany přírody by v nich vymizel. Celkem vzato plzeňský kraj prosazuje omezení bezzásahových zón v parku, přestože zahraniční tendence jsou přesně opačné.

Cílem správy Národního parku Bavorský les (na německé straně Šumavy) je dosažení 75 procent bezzásahového území. Podle Rainera Pöhlmanna, tiskového mluvčího Bavorského lesa, jak „výsledky výzkumu, tak i pouhý pohled na zdejší porosty dokazuje, že se jedná o úspěšnou cestu k rozmanitému zmlazení dřevin i k návratu vzácných druhů rostlin a živočichů.” (Přečtěte si celé Pöhlmannovo vyjádření pro iniciativu ŠumavaPro.)

Němci přitom mají v parku 350 km turistických stezek a intravilány obcí jsou z území parku vyňaty, což pro jejich české protějšky neplatí.

Vedení tedy v rozumné míře nerezignuje ani na „park pro člověka,” pro nějž horuje ředitel NP Šumava Jan Stráský. Celkem vzato německý přístup vychází z jasně určených priorit a jeho systematičnost může česká strana parku té německé jenom závidět.

Proti kůrovci Němci zasahují pouze v úzké okrajové zóně, čímž chrání před napadením sousední hospodářské lesy. Napadený strom se co nejrychleji pokácí a většinou odveze. Zásadně se nepoužívá chemie.

Pro porovnání s českou stranou stačí vzpomenout, jak v květnu Stráský začal bez povolení instalovat do parku lapáky s agresivními biocidy. Některé z nich stály v zamokřených oblastech, takže jed mohl uniknout do vody a některé se našly i v zónách ponechaných volné přírodě ( Novinky.cz ).

Iniciativa Šumava žije spolu s Hnutím Duha vedla proti plzeňskému návrhu kampaň, v níž se obracela na sympatizující občany, aby napsali svým zastupitelům, případně ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi a vyjádřili jasný nesouhlas s návrhem zákona. Sněmovna jej měla projednávat 13. 12. 2011, ale nakonec byl z jednání vyškrtnut.

Aktivita občanů k tomu přinejmenším přispěla. Někteří vysoce postavení činitelé, jako třeba Petr Nečas, už dříve kritizovali zejména převedení státního majetku na obecně prospěšnou společnost, jíž by se stala správa parku. Nicméně návrh byl stále na pořadu jednání.

Tomáš Chalupa má nyní připravit vlastní návrh. Uvidíme, jestli se bude nést v duchu prosazování krátkodobých a soukromých zájmů nebo jestli v něm převáží vědomí povinnosti uchovat přírodní bohatství Šumavy pro budoucnost.

Pojďme se připojit k lidem, kteří již Tomáše Chalupu v souvislosti s Národním parkem Šumava oslovili. Přes server NapisteJim.cz tak můžete lehce učinit. Já jsem se ministra zeptala, jakému z názorových proudů ve svém návrhu hodlá dát přednost a jak konkrétně se bude snažit skloubit zájmy šumavských obcí s cílem ochrany přírody. Můj dotaz si můžete přečíst zde .