Příbram – Zoolog Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze je spoluautorem plánu péče v budoucí Chráněnou krajinnou oblast Brdy. Také se zasloužil se o vybudování a vyhlášení pěti motýlích rezervací v okolí Příbrami – Motýlí step Pichce a Ferdinandka, Luční lada pod Květnou, Mateřídoušková step Brod, lokalita Černé bláto a pátou jsou Plasy.
Kvůli výzkumu jezdí do afrického Kamerunu sledovat tamní opeřence. Ondřej Sedláček v následujícím rozhovoru odpovídal na otázky týkající se budoucnosti brdské přírody a krajiny.
* Jaké je vaše nejoblíbenější místo v regionu?
Všechny motýlí rezervace, pochopitelně. A Brdy. Ty mě naučily ekologickému chápání. Včetně zmíněného „ničení přírody". Odchod vojáků považuji za průšvih. Udělali pro ochranu přírody hodně. Kdo navštíví třeba dopadové plochy na Toku nebo Jordánu, pochopí, o čem mluvím.
* Může podle vás cenné lokality, např. Padrťsko, ovlivnit výstavba, byť regulovaná nebo dopravní infrastruktura? Jaký máte názor na výstavby lyžařských areálů v Brdech obecně?
Ohrozit je samozřejmě může. Všichni ovšem doufáme, že se tak nestane. Já osobně nejsem kategoricky proti veškeré zástavbě. Otázka je, kdo a jak přesně zajistí onu regulovanost. Konkrétně na Padrtě by se například hodil statek – klidně po nějakém fungování jako statku s podporou managementu na Padrtích i s rozumnou hospodou – pro cyklisty, pěší turisty. Ale pod podmínkou, že majitel se zde primárně bude starat o hospodářství. Na Padrtě se hodí pastva. Ale výstavba nějakých penzionů, atrakcí pro turisty? To určitě ne. Podporu turistů a zázemí pro ně by si měly pohlídat obce – vyspat se ve Skořicích nebo Bukové a odtud výlety do Brd.
* A ty sjezdovky?
Co se týká sjezdovek – sám velmi rád lyžuji, přijde mi ale, že stavět lyžařské areály v Brdech není dobrý nápad. Předně – poslední zimy bez sněhu ukazují, že by šlo spíše o nějakou investici, která by se někomu hodila. A provoz by mohl být problematický. Z hlediska ochrany přírody je důležité si říci, že pokud se vykácí kvůli sjezdovce smrková monokultura, žádná velká škoda to není. Čili opět záleží, kde by taková sjezdovka měla být. Je třeba si dále uvědomit, že sjezdovku často provází další výstavba a infrastruktura – a to vidím jako hlavní riziko.
* Co je v Brdech nejcennější z pohledu zoologa a také celkově z pohledu ochrany přírody?
Jednoznačně veškeré bezlesí a vodní toky. O bezlesí je třeba zásadním způsobem pečovat, tj. udržovat bezlesí – např. pastvou na plochách bývalých vesnic, na dopadových plochách se musíme naučit například cílené vypalování. Vodní toky naopak vyžadují spíše bezzásahovost.
* Jaký má smysl CHKO, které je neskutečně rozkouskované tím, že bude uvnitř několik nepřístupných ploch, mám na mysli dopadovky a třeba zmiňovaný polygon pro bezpilotní letouny, vojenský tajný objekt v Němých a pak třeba střelnice Kolvín. Má takové CHKO smysl?
Uvažujete velmi správně – smysl je minimálně dosti oslaben. Ale pořád musíme doufat, že CHKO něco dobrého přinese. Je třeba přemýšlet v širším časovém období. Co bude za deset let? Třeba bychom si pak drbali hlavu, že CHKO není... Přístup lidí bude možná někde omezen, ale přírodně důležité fenomény mohou být zachovány. Střelnice je pro mě například jistou nadějí, že nedojde k zalesnění nebo dalšímu zarůstání Kolvína. Hlavní motivy vyhlášení CHKO byly – krajina! – tj. bez zástavby a civilizačních vlivů. Kupodivu ani střelnice a možná ani polygon není v rozporu s předmětem ochrany – bezlesých ploch. Ale my jsme nic takového neplánovali. Je třeba zkrátka pracovat s variantami, které okolnosti přináší. Až čas ukáže, jestli CHKO má či nemá smysl.
* Jste příznivcem turistiky v tom smyslu, že se pro ně postaví různé pozorovatelny pro zvěř, jako je tomu na Šumavě a po chodníčcích je pošlou na rašeliniště apod. Plánuje se něco podobného v Brdech?
Ano, jsem. Ochrana přírody nesmí být pouze restriktivní, ale ukazovat lidem to, co my víme. Brdy nabízí určitě řadu sofistikovaných zážitků, které mohou běžnému návštěvníkovi unikat. Krása může být poměrně skrytá pro ty, kdo neví, na co se dívat. Brdy mají fenomény, které jsme v okolní kulturní krajině zničili. Ochrana přírody je musí umět využít, ukázat je a lidi tím vlastně i učit tomu, co jinak nevidí.
