Zdálky vypadá údolí nad zlínskou obcí Střítež nad Bečvou jako docela obyčejný les. Až při pohledu zblízka si všimnete, že stromy tu rostou přehledně rozdělené podle jednotlivých druhů a stáří. Jsme na plantáži vánočních stromků, kde roste 50 tisíc převážně jedlí a smrčků. „A to patříme k těm menším,” přiznává majitel plantáže Ivan Stejskal. Na poptávku si nestěžuje, naopak. Čeští „plantážníci” zájem trhu uspokojit nezvládají, přestože celkem zabírají plochu až několik set hektarů: „Ze tří milionů domácností zvládneme zásobit asi třetinu. Další třetina nakonec koupí stromek dovezený většinou z Dánska a ti zbylí mají stromek umělý,” odhaduje Stejskal.

Celoroční starost Střítežská plantáž je skoro tak rozlehlá jako vesnice samotná. Přes léto sem spousta místních chodí na brigády, o stromky se totiž musí starat celý rok. „Je to hlavně nekonečný boj s plevelem, hmyzími škůdci a houbovými chorobami. Jednou z nejdůležitějších činností je tvarování, které probíhá od poloviny června do poloviny července. V srpnu jsou vždy vyznačeny stromečky určené k těžbě,” vysvětluje majitel. Nejvíce se to ale na plantáži hemží v polovině listopadu, kdy přichází čas stromkobraní. Tisíce zhruba osmiletých stromků padá po uříznutí k zemi, brigádníci je balí do sítí na speciálním traktorovém přívěsu. Takto se na plantážích připravují zásoby určené pro velkoobchod. Část úrody se zpravidla ponechává na maloobchodní prodej. „Před lety jsme začali nabízet, aby si lidé přišli stromek uříznout sami. Ujalo se to,” říká Stejskal.

Kradený stromek smrdí Do prodeje se zapojují i Lesy ČR, ale pouze okrajově. „Prodáme ročně kolem 20 tisíc stromků, které jsou převážně získávány v rámci prořezávek v mlazinách. Část jich je i z plantáží, ale těch mají LČR jenom několik. Obecně je možné říci, že stromky od LČR jsou lacinější, ale ty z plantáží jsou lépe rostlé, souměrnější,” uvádí státní podnik ve svém časopise.

A už tradičně upozorňuje případné zloděje, kteří chodí krást do lesů: kromě vysoké pokuty hrozí i pořádná vánoční ostuda. Lesníci totiž používají speciální postřik, který při přenesení do místnosti s pokojovou teplotou začne silně zapáchat.

Nenechte je na suchu Podle Sdružení pěstitelů vánočních stromků by letos stromky měly stát zhruba stejně jako minulý rok. Nejvíce se v Česku prodá jedlí kavkazských, tvoří dokonce polovinu veškerého prodeje. Oblíbený je i smrk pichlavý. „Samostatnou kapitolou je vánoční stromek v kontejneru. Mnoho lidí je nakupuje s myšlenkou, že si je později vysadí na zahradě. Udržet ho v kontejneru do jara je ale velmi náročné a pouze malé procento na jaře zakoření a ujme se,” varuje mluvčí sdružení František Valdman. Dodává, že stromky se v kontejnerech prodávají zejména proto, aby vydržely dlouho v perfektním stavu, ale musí se pravidelně zalévat.

Péči bychom měli věnovat i těm klasickým řezaným. Než vůbec na stromek pár dní před Vánocemi přijde řada, je dobré jej skladovat v chladu a postavený v nádobě s vodou. „Ale předtím je třeba odříznout malý špalíček na kmínku, zalepeném smolou, aby voda mohla ke stromku proniknout. Máte-li stojan s vodou, musí kůra dosahovat až do vody, tedy nesmí se ořezávat, stromek saje vodu pletivy pod kůrou,” radí Valdman.

Ekologická hrozba? Zřejmě ne A pokud řešíte morální dilema, zda koupit stromek umělý, nebo živý, mohou vám při rozhodování pomoci propočty nizozemského časopisu Consumentengids. Jeho redaktoři spočítali, že výroba umělého stromu spotřebuje zhruba tolik vody jako vypěstování toho živého. Zato je při výrobě stromové náhražky potřeba pětkrát více energie. Na druhou stranu při pěstování na plantážích se používají chemická hnojiva a postřiky proti škůdcům. Přesto vás svědomí při nákupu živého stromku hryzat nemusí. A pokud se chcete přesvědčit, že si o Vánocích dárky rozbalíte pod stromem, který k tomu byl také od začátku určený, stačí si udělat výlet na plantáž. Pilku a ochranné rukavice s sebou.