Před začátkem letošní topné sezony opět roste už tak velký zájem o palivové dříví, které si lidé za poplatek sami vytěží v lese. Takzvaná samovýroba totiž dokáže srazit náklady za topení až o tisíce korun. Především pro lidi z venkova tak představuje nákup palivového dříví přímo v lese vítanou příležitost, jak ušetřit.

"Zájem lidí o takzvanou samovýrobu dříví je velmi vysoký. Poptávka v řadě oblastí Olomouckého kraje už převyšuje možnou nabídku. To ale neznamená, že tyto žadatele neuspokojíme. Nabídneme jim možnost získat takto dřevo v jiném revíru," uvedl mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík.

Tento způsob prodeje dříví je častý, zejména v okolí obcí, ve městech je o toto dříví zájem nižší.

"Celkově se v Olomouckém kraji prodej palivového dříví formou samovýroby v posledních letech pohybuje ve výši přibližně kolem 20 tisíc kubíků ročně," doplnil Boublík. Stačí pila a vozík, na topení se ale ušetří tisíce

Ke klasické samovýrobě dřeva v lese je potřeba vedle motorové pily už jen auto s přívěsným vozíkem, který dřevo odveze. Výsledkem jsou výrazně nižší náklady na vytápění, než když palivové dřevo zákazník klasicky nakoupí. Lesníci zájemcům umožní vyřezat nálety, použít zbytky po těžbě nebo méně kvalitní dřevo, které se nedá využít jinak než jako palivo.

Na základě uzavřené smlouvy si podle Boublíka může zájemce koupit vyznačené stojící dříví, které odpovídá sortimentu palivového dříví a sám si ho může pokácet a následně zpracovat. Cena za kubík v Lesích České republiky se odvíjí od druhu dřeviny a kvality dřeva. Pohybuje se v řádech stovek korun za kubík.

Naopak poměrně vysoké ceny nasadily zájemcům o samovýrobu dřeva v obecním lese v Uhelné na Jesenicku, kde platí zájemci od 300 do 500 korun za kubík.

"Důvod je jasný. Jde o bukový les, takže i z prořezávek získají lidé kvalitní dřevo na topení. Les je navíc blízko a je velmi dobře přístupný, takže i dopravní náklady jsou minimální," zdůvodnil starosta Uhelné Ludvík Juřík. I přes vyšší cenu je i zde zájem vysoký a na dřevo do lesů u Uhelné jezdí desítky lidí. Nelze brát všechno. Klestí je zdarma, hroubí už ne

Někteří zájemci se snaží ušetřit ještě víc a sbírají jen takzvané klestí, za které nemusí platit nic. Jsou to hlavně lidé, kteří bydlí blízko bukových lesů, kam mohou dojet třeba s příručním vozíkem. Lesníci však upozorňují, že není možné sbírat vše, co leží na zemi.

"Lidé se často domnívají, že mohou brát vše, a potom vznikají nedorozumění. Suchou klestí se rozumí větve do 7 cm v průměru. Silnější větve jsou již považovány za takzvané hroubí, tedy obchodované dříví," popsal Boublík.

I přes stoupající poptávku však někteří majitelé lesů či jejich správci naopak nabídku samovýrobcům výrazně omezují. Snaží se totiž zpracovat i dřevo, které dříve nevyužili a zůstávalo v lese právě pro zájemce o samovýrobu.

"Ještě využitelný odpad z manipulace při těžbě dřeva nařežeme na dvoumetrové kusy a prodáváme z našeho skladu, kde nabízíme i polena. V současnosti je čekací doba na palivové dříví z našeho skladu přibližně tři až čtyři měsíce," popsal jednatel Lesního statku Třemešek Marek Řoutil, který spravuje například městské lesy Šumperka.

Podobný postup volí také Lesy města Olomouce. "Využijeme skoro všechno a palivové dříví poté prodáváme už ze skladu. Prostor pro klasickou samovýrobu se tak zmenšuje," potvrdil Jan Galvani z Lesů města Olomouce.