ČESKÉ BUDĚJOVICE / Dýchejte zhluboka, inhalujte mezi stromy, léčíte si plíce zdarma. Pod takovou ideou prosazují někteří odborníci prospěšnost lesního klimatu. A první podobné projekty se objevují i v Českých Budějovicích. Kromě oázy dřevin a bylin uprostřed českobudějovické nemocnice se rodí záměr vybudování ozdravné stezky v lese Bor za sídlištěm Máj. „S ozdravnými účinky silic a terpenů už pracovali staří Egypťané. Bohužel, dnešní člověk si raději vezme na potíže prášek, i když má tady pomoc nadosah," míní primářka plicní léčebny českobudějovické nemocnice Zuzana Liptáková.
Záměr projektu, s nadsázkou označeného za lesní lázně, prosazuje sociální komise města v čele s farmakologem, lékařem a pedagogem Petrem Petrem. Podle něj se o vytipování míst u Českých Budějovic zajímá město Linec, které má s inhalačními parky zkušenosti. Aktivní je v tom i Jihočeská univerzita.
O co přesně jde? Informační tabule na zpevněných cestách v rekreačním lese Bor by mohly doplnit naměřené hodnoty prospěšných látek a pokyny, jak jich dostat do plic co nejvíce. Třeba běháním nebo chůzí s holemi. Pokud komise přesvědčí radní, mohou se České Budějovice spojit na projektu s Lincem do konce září.
„Nejdříve nás oslovil Linec. Les Bor jsme si vytipovali sami, protože patří městu. Sociální komise teď osloví se záměrem radní," říká radní Lucie Kozlová, která má na starost sociální oblast.
Levandule v nemocnici
Pokud radní města záměr přijmou, přijde na řadu podle Kozlové zpracování projektu, který má spolu s Lincem šanci dosáhnout na evropské dotace. Základem ozdravné trasy bude dostatek zpevněných stezek a laviček, případně vybudování zázemí. Uvažuje se i o výsadbě léčivých bylin.
„V nemocnici chceme vysadit záhony levandule. Místo relaxačního parku už je schválené. Bude za novou porodnicí. Představujeme si, že se do něho dostanou s pomocí i pacienti oddělení následné péče," uvažuje zahradní architektka Lenka Marcínová, která se podobnými záměry zabývá.
Podle primářky Liptákové, která dříve vedla bývalou plicní léčebnu na Hrudkově, je léčba inhalacemi silic ve světě na vzestupu. Ozdravné látky se už měří přístroji, dříve hodnotili lékaři účinky jen podle dlouholetých zkušeností.
„Některé kliniky, třeba v Chorvatsku, jsou obklopené parky a stromy. Látky, které stromy a keře vyzařují, mají protialergické a protizánětlivé účinky," zdůraznila Liptáková.
Ačkoliv argumenty odborníků jsou pro všechny jasné, střetávají se podle architektky Marcínové s komerčními zájmy developerů. Příkladem je samotné sídliště Máj, které mělo podle původních plánů přirozeně splynout s lesem Bor na způsob zahradních měst ve Finsku. Výsledkem je však vykácení pětiny lesa.
Místo trpí feťáky
„Chodíme tam denně. Neznáme jiné město, kde bychom byli za pár minut od bytu v paneláku v lese. Projekt chválíme, jenom máme obavy, aby to neskončilo nakonec zpoplatněním vycházek," říkají například manželé Dotlačilovi ze sídliště Máj.
Další místní obyvatelé, kteří inhalují lesní vzduch i bez doporučení a projektu, poukazují na to, že rekreační les trápí vandalové a feťáci a městská policie tu nezasahuje. Kolem stezek se tu a tam povalují plastové láhve.
Takové vady na kráse jsou podle jednatele společnosti Lesy a rybníky města České Budějovice Daniela Hovorky věcí návštěvníků a obyvatel. Podobně jako nelegální psí hřbitov na druhém konci lesa.
I tak je Bor, řečeno s dvojicí protagonistů filmu Ecce homo Homolka, rájem na zemi. „Kdyby bylo na mně, já bych to sem zahnal, ty lidi. Všechny a povinně," uvažuje na podobném místě ve filmu Homolka senior.
