JANA ZVETTLEROVÁ MICHAL VALENTA
Správa NP a CHKO Šumava – Nelze nereagovat na stále se opakující „argumenty” senátora Tomáše Jirsy, týkající se Šumavy, které zveřejnil tentokrát v rozhovoru v Deníku ze dne 21. 8. 2010.
Abychom vše uvedli na pravou míru, musíme však některé odhady, či spíše dohady, senátora Jirsy upřesnit. Ředitel Správy NP a CHKO Šumava František Krejčí jmenoval po odsouhlasení MŽP Kalamitní štáb (KŠ), jehož snahou a cílem je zastavení gradace lýkožrouta smrkového v NP Šumava. V současné době – aktuálně k 22. 8. 2010 bylo zpracováno cca 204 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů a zhruba 43 tis. metrů krychlových je ke zpracování evidováno. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je to letos o cca 1/3 větší množství. Pesimistické scénáře předpokládající několikanásobné napadení než bylo v roce předchozím, se tedy i díky práci kalamitního štábu NPŠ naštěstí nenaplňují.
Senátor Jirsa se obává vylidnění Šumavy, za příklad dává obec Novou Pec a v rozhovoru hovoří o tamní 25% nezaměstnanosti. Úřad práce v Prachaticích zveřejnil dle zpravodaje čísla zcela jiná. K 31. 7. má tato obec 323 ekonomicky aktivních obyvatel a 26 z nich jsou uchazeči o práci -míra nezaměstnanosti je celkem 7,4 %. Hluboká nad Vltavou je na tom také trochu jinak – z 2389 ekonomicky aktivních obyvatel je 113 uchazečů o práci - míra nezaměstnanosti činí 4,7%. V souvislosti s podporou programu regionálního rozvoje vytvořila Správa NP ve spolupráci s Regionální sekcí Rady NP v březnu letošního roku 50 nových sezonních pracovních míst na zajištění prací v lesních školkách a ostatních pěstebních pracích. Tato nabídka volných pracovních míst byla poskytnuta osmnácti šumavským obcím a bohužel nikdo z místních obyvatel neprojevil o tato volná pracovní místa zájem.
Pan senátor velmi zevšeobecňuje. . . Ani na rakouské, ani na bavorské straně rozhodně nenajdete všude lanovky – ty nejbližší na bavorské straně jsou na Javoru (a mají svůj protipól na Špičáku u Železné Rudy). Jinak mezi Javorem a Bučinou – podél společné přes 40 km dlouhé hranice obou národních parků – není ani jediná. I dále k JV podél hranice s Bavorskem lze kromě skiareálu Mitterfirminsreut najít už jen poměrně ekonomicky skomírající lyžařský vlek na Třístoličník ve Frauenbergu u Haidmuhle. Pan senátor má pravdu v jediném, když říká, že Bavorský národní park je ukázková záležitost (i proto se mj. v průzkumu Yahoo v r. 2010 zařadil mezi 10 nejoblíbenějších národních parků na světě). Rozhodně to však není z důvodu, že by na jeho území byly lanovky - není tam ani jediná. Hotelů, tedy spíše penzionů, jež jsou pro Bavorský les typičtější a vyhledávanější, je dostatek v obcích v jeho okolí, nikoli však na jeho území. Národní park je dnes známý především díky své již 40-leté ochraně přírody v původní části NP, kde princip „přírodu nechat přírodou” je základem od 80. let a „lesní divočina bez hranic” je dnes mezinárodně používaným logem NP Bavorský les.
Také Bavorský les „přežil” fázi plánů zřizování lanovek a skicirkusu v oblasti Roklanu a Luzného – v 60. letech 20. století, včetně plánů lanovky na Roklan. V tehdejším tvrdém sporu mezi turismem a ochranou přírody o další směřování území Bavorského lesa (slovy tehdejšího předsedy vlády správního kraje Dolní Bavorsko Riederera: „Nechcete-li na Roklanu a Luzném lyžařské areály, musíte nabídnout něco jiného, co přitáhne ročně 200 000 návštěvníků”) byl jako alternativa navržen – a realizován – Národní park Bavorský les.
Dnes je ukázkovou záležitostí i v nadnárodním měřítku – i podle senátora Jirsy tam všechno funguje (tedy i národní park) a je tam krásná příroda, i díky deklaraci a realizaci myšlenky „přírodu nechat přírodou”, zastávané v původním NP nepřetržitě od 80. let.
