Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) začala revitalizovat více než tříhektarový lesopark v kampusu na Borech. Zplanělý náletový prostor přemění do roku 2027 v atraktivní místo pro studium i volný čas. Kromě studentů a zaměstnanců školy bude také pro veřejnost. Půjde o příklad dobře fungujícího a šetrného ekosystému, v němž se například maximum srážek zachytí v krajině a neodteče do kanalizace, řekla včera ČTK mluvčí ZČU Šárka Stará. Náklady budou jasné po dokončení projektu.
„Teď začaly pěstební probírky a komplexní analýza prostoru včetně dendrologického průzkumu i analýza stávajících kapacit pro zadržování vody,“ řekl vedoucí investic ZČU Aleš Jílek. Na veškerou činnost dohlížejí dendrologové a krajinná ekoložka.
Kolem lesoparku u tramvajové trati, obytného komplexu a univerzitní knihovny vede jedna z hlavních přístupových cest do areálu ZČU. „Projekt je v souladu s naším záměrem budovat v kampusu zelenou a modrou infrastrukturu, zmírňovat dopady změn klimatu a zadržovat vodu v krajině, což souzní i se strategickým plánem města,“ řekla mluvčí. Modro-zelená infrastruktura je síť prvků budovaných v harmonii s přírodou pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání deště, zvyšuje biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody a zmírní riziko přívalových povodní.
„Prostor lesoparku (v severovýchodní části kampusu směrem do města) teď tvoří náletový lesík, lokální mokřiny a po deštích se v něm tvoří jezírka. Lokalitu zkultivujeme a zpřístupníme, zlepší se i bezpečnost tohoto veřejného prostoru,“ řekl Jílek.
Územní studii úprav zpracoval loni na jaře Zdeněk Fránek, šéf ateliéru environmentálního designu fakulty designu a umění, která se dotazovala i studentů a zaměstnanců. Na podzim vypsala ZČU zakázku na projekt. Vybraný dodavatel teď podle studie připravuje architektonické, krajinářské a vodohospodářské řešení. Ze tří krajinářských variant bude jedna rozpracována do projektu.
„K financování využije ZČU dotační titul evropského programu IROP, konkrétně výzvy Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury v městských oblastech. Celkové náklady budeme znát až po zpracování rozpočtu v projektové dokumentaci,“ dodal Jílek.
ČTK
