Nejlidnatější africká země Nigérie s 206 miliony obyvateli plánuje do roku 2030 zalesnit až čtvrtinu svého území, oznámil prezident Muhammadu Buhari. Promluvil v úterý v Abidžanuna 15. světové konferenci Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci. Pobřeží slonoviny na ní představilo plán obnovy zemědělství a zničených lesů, na nějž shání soukromé investice v objemu až 35 miliard korun, napsala agentura Bloomberg.
Desertifikace podle OSN není jen šíření pouští, ale celkové znehodnocení půdy vlivem klimatické změny, odlesňování, sucha, nebo nevhodného zemědělství.
Pobřeží slonoviny mezi roky 1990 a 2021 podle agentury Reuters přišlo o 80 procent lesů a riskuje, že je do roku 2050 ztratí zcela, pokud bude trend pokračovat.
„Je klíčové, abychom obnovili naši zemi,“ řekl ve svém projevu Patrick Achi, premiér Pobřeží slonoviny. „Pokud neuspějeme, dalších dvě až šest procent domácností upadne do roku 2030 do extrémní chudoby.“
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara v úvodním projevu na konferenci řekl, že „desertifikace a sucho postihuje 60 procent země, v severních částech až 90 procent. (...) Tato pohroma ohrožuje naše zemědělství, zdraví, bezpečnost a z dlouhodobého hlediska i mír.“
Pobřeží slonoviny společně se sousední Ghanou produkují dvě třetiny veškerého světového kakaa. Zemědělský sektor podle dat Světové banky z roku 2020 tvoří asi pětinu ekonomiky země a pracují v něm miliony lidí. Lesů na Pobřeží slonoviny ubývá i na úkor kakaových plantáží. Degradací půdy, nedostatkem stínu a vody naopak trpí drobní farmáři.
K odlesňování v extrémní míře docházelo i v Nigérii, která mezi lety 2000 a 2005 přišla o 55 procent svých původních lesů.
Obnovu krajiny podle prezidenta Buhariho hodlá Nigérie financovat vydáním zelených dluhopisů o objemu v přepočtu 1,6 miliardy korun. Její zalesňování je současí širšího afrického programu AFR100, k němuž se přihlásilo už 30 afrických zemí. Ty se kolektivně zavázaly obnovit celkem 126 milionů hektarů půdy do konce desetiletí, což je plocha o velikosti zhruba šestnáctinásobku České republiky.
V Nigérii se od roku 2017, kdy se k AFR100 připojila, podařilo vysázet 15 milionů stromů a obnovit přes půl milionu hektarů půdy. Pobřeží slonoviny součástí programu není, do roku 2030 chce nicméně lesy pokrýt pětinu svého území.
Subsaharská Afrika je světově jedním z regionů nejvíce zasažených klimatickou změnou. Proměny v životním prostředí vedly k násilným střetům mezi kočovnými pastevci dobytka a usedlými farmáři na severu Nigérie. Na druhé straně kontinentu, v Africkém rohu, státy zažívají největší sucha za posledních 40 let.
Konference v Abidžanu potrvá do 20. května. V prvních dvou dnech na ní vystupovali vysocí politici a představitelé OSN.
ČTK
