Praha 3. prosince (ČTK) - Snížit poplatky za výstavbu na orné půdě zejména v chráněných krajinných oblastech a dalších místech navrhuje novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a Státního fondu životního prostředí ČR, která jde ve středu na vládu. Chráněné oblasti by se tak mohly otevřít zájmům developerských společností. Návrh zákona naopak přesněji vymezuje například povinnosti vlastníků zemědělské půdy i zajištění protierozní ochrany půdy.

Kvalita půdy se v Česku zhoršuje. Ovlivňují to kupříkladu zrychlené eroze, kontaminace z průmyslové výroby nebo dopravy. K narušování vodního režimu v krajině přispívají zastavěné plochy. Rozsah trvalého odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v ČR v poslední době je alarmující. V posledních letech je to 12 až 15 hektaru denně. V roce 2012 byl denní úbytek 13 hektaru zemědělské půdy, uvádí se v závěrečné zprávě k hodnocení dopadů regulace, která je součástí návrhu zákona.

Pozemky vyjímané ze zemědělského půdního fondu, které se nacházejí na území národních parků, přírodních rezervací, přírodních památek, chráněných krajinných oblastí a dalších stanovených územích, řeší příloha zákona. Podle uvedených hodnot má dojít ke snížení odvodů o zhruba 50 procent. Vyšší odvody se budou uplatňovat v případě, když bude výstavba více ovlivňovat životní prostředí.

"Bude levnější v takových zónách budovat nové haly, průmyslové areály a podobně," řekl ČTK ekolog Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Zároveň si ale nemyslí, že by v národních parcích došlo k masové výstavbě. Nicméně snížení poplatků považuje za zbytečné.

Zdůraznil, že poplatky mají sloužit hlavně k tomu, aby stát motivoval developery, aby stavěli v opuštěných průmyslových areálech, než aby zabírali ornou půdu, navíc jim zlevňuje výstavbu na volné půdě. Ve většině republiky zůstanou přitom poplatky stejně vysoké. "Měla by se přijmout ještě další opatření, možná poplatky zvýšit, ale rozhodně ne snížit," reagoval ekolog Daniel Vondrouš z Asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Dokončený návrh z dílny MŽP naopak přesněji vymezuje povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy, zejména stanovuje povinnosti kvůli zajištění protierozní ochrany půdy. Upravuje systém hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami a chce zdokonalit hodnocení a uchování dat o kvalitě půdy. A navrhuje i milionové pokuty za porušení zákona.

V současnosti se ochrana zemědělského půdního fondu řeší zákonem z roku 1992, který doplňují dvě vyhlášky. Novelu projednával letos v srpnu také Senát, avšak rozpuštěná Sněmovna ji nestihla posoudit. Senát navrhl, aby se snížily poplatky za zábor půdy pro zvětšování průmyslových zón na úroveň platnou před třemi lety. Sněmovna ale novelu značně rozšířila o návrhy ministerstva životního prostředí, což senátoři nesli nelibě.