Rozhovor Haló novin s poslankyní Kateřinou Konečnou (KSČM), stínovou ministryní životního prostředí

* Ve sněmovně leží návrh zákona z pera Zastupitelstva Plzeňského kraje o Národním parku Šumava. Nejde o první návrh, ale žádný nedošel do zdárného konce. Proč?

Návrh zákona o Národním parku Šumava byl předložen skutečně již několikrát. Naposledy to byl náš poslanecký klub KSČM, který tento legislativní předpis předkládal. Je také pravda, že žádný z předcházejících pokusů nebyl úspěšný. Vládnoucí koalice vždy dokázala návrh zákona odmítnout již v prvním čtení. Jsem přitom přesvědčena, že důvodem odmítnutí nebyla kvalita předloženého návrhu zákona, ale ideologický a hloupě »principiální« postoj vládní koalice k opozičním návrhům zákonů. Protože se současná vládní koalice chová vůči opozici daleko více arogantně než vlády předcházející, je možné očekávat, že návrh zákona o Národním parku Šumava předložený Zastupitelstvem Plzeňského kraje bude odmítnut již v prvním čtení hlasy koaličních poslanců.

* Je náhoda, že předloha přichází právě nyní, kdy jsme svědky blokády ekologů proti kácení stromů v NP Šumava?

Spojovat blokádu tzv. ekologů se vznikem zákona o Národním parku Šumava není zcela správné. Tedy pokud nepřijmeme skutečnost, že Hnutí Duha a někteří bývalí členové Rady Národního parku Šumava neprotestují proti kácení, které jim v uplynulých letech nevadilo, ale protestují proti osobě současného ředitele Jana Stráského, který je společně s novým vedením ministerstva životního prostředí odstavil od významných ekonomických zdrojů. A je skutečně pravdou, že nové vedení Národního parku Šumava v čele s Janem Stráským je prvním vedením parku od roku 2002, které podporuje vznik samostatného zákona.

* Proč takový návrh potřebujeme, vždyť NP Šumava už existuje? Jak jsou vlastně zřízeny ostatní národní parky v ČR – také samostatnými zákony?

Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje platné ustanovení, které říká, že národní parky jsou vyhlašovány zákonem. V České republice je zákonem vyhlášen pouze Národní park České Švýcarsko. Národní parky Šumava, Krkonoše a Podyjí byly vyhlášeny před rokem 1992, kdy vstoupil v platnost zákon o ochraně přírody a krajiny, a byly vyhlášeny »pouze« nařízením vlády, což před rokem 1992 bylo možné. Vzhledem k míře ochrany území národních parků a z toho plynoucí míře ovlivnění života obyvatel těchto území se domníváme, že by platné ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny mělo být naplněno a že by všechny národní parky v České republice měly být vyhlášeny v souladu s platnou legislativou, tedy přijetím samostatných zákonů o těchto parcích. Mnoho let na tuto chybu upozorňujeme. Bohužel jsme doposud naráželi pouze na nezájem ze strany vedení ministerstva životního prostředí.

* Co má zákon přinést Šumavě, co obyvatelům tamních obcí (ale i lesníkům, zemědělcům) a co turistům, případně podnikatelům?

Zákon by měl přesněji definovat tzv. předmět a cíle ochrany. Měl by lépe stanovit pravidla tzv. zonace národního parku a současně by měl stanovit rámcová pravidla a základní parametry pro hospodaření v krajině, tedy pro hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích. Pro obce, obyvatele i hospodařící či podnikající subjekty by měl zákon přinést větší stabilitu a předvídatelnost chování orgánů ochrany přírody. Zákon by měl na jedné straně eliminovat extrémní požadavky orgánů ochrany přírody, na druhé straně by měl ale přinést také zlepšení podmínek pro skutečně smysluplnou ochranu nejcennějších částí přírody v parku.

* Změní se hranice parku?

Hranice Národního parku Šumava se podle předloženého návrhu zákona měnit nebudou. Pokud však budou sílit hlasy po rozšíření tzv. I. zóny Národního parku Šumava na 50 a více procent, měla by být vážně posouzena varianta zmenšení současného národního parku na polovinu až třetinu současné rozlohy s tím, že se zbývající část současného národního parku stane součástí chráněné krajinné oblasti Šumava. Pak bude možné splnit opakovaně se vyskytující požadavky mít na většině území národního parku tzv. bezzásahové oblasti.

* Jak na návrhu spolupracovali zákonodárci? Byli zapojeni i zástupci zelených, ekologických iniciativ, místní občané? Má předloha šanci na přijetí?

Pokud jde o náš poslanecký klub, tak jsme o přípravě zákona informováni byli a měli jsme i možnost uplatnit naše připomínky. Není mi známo, zda byli stejně osloveni i zástupci ekologických iniciativ, obcí nebo dalších zájmových skupin. Předpokládám, že lidé připravující návrh zákona vedli konzultace se všemi, od nichž se dala očekávat spolupráce a smysluplné podněty. Odpověď na otázku, zda má, či nemá předloha šanci na přijetí, je potřeba vzhledem k rozložení sil hledat především u poslanců vládní koalice. Poslanecký klub KSČM bude při projednávání v prvním čtení předložený návrh zákona o NP Šumava podporovat.