Umělá obnova lesa zůstane i do budoucna v České republice převažujícím způsobem zakládání porostů. Na rozdíl od zemědělství se v lesním hospodářství pracuje většinou s původními druhy (a částečně i populacemi) lesních dřevin a jednou z hlavních podmínek úspěšné umělé obnovy lesa je použití sadebního materiálu vhodného původu.
Zajištění této podmínky je spojené s potřebou evidovat geografické (horizontální i vertikální) přenosy reprodukčního materiálu (RM) lesních dřevin, s cílem udržet vysokou a kvalitní hospodářskou produkci a zajistit ochranu přirozeného genofondu domácích populací. V lesním hospodářství ČR dochází každoročně k pohybu značného množství RM lesních dřevin a i z tohoto důvodu je nutné, aby oprávněné státní orgány měly k dispozici účinné metody, kterými lze podpořit či vyloučit deklarovaný původ RM.
Na genetický výzkum původu lesních dřevin se dlouhodobě specializují vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin. Jedním z jejich výsledků je certifikovaná Metodika využití DNA markerů pro systém kontroly deklarovaného původu reprodukčního materiálu smrku ztepilého.
Cílem jejich práce bylo zpracovat metodické postupy analýz DNA s využitím vybraných mikrosatelitových markerů pro možnost ověření genetické struktury a sledování identity oddílů reprodukčního materiálu (RM) smrku ztepilého v různých fázích zpracování, od sběru semenného materiálu až po dopěstování sazenic. Získané postupy lze využít v kontrolních systémech státní správy a pro zvýšení spotřebitelské ochrany vlastníků lesa a producentů sazenic.
Velká část sadebního materiálu pěstovaného v lesních školkách pochází z osiva sebraného z lesních porostů, což jsou zpravidla přirozené populace s vysokou genetickou diverzitou. Navíc genetická struktura konkrétního oddílu osiva je v každém roce sběru jiná.
A to je i důvodem, proč je současný evropský systém garance původu RM lesních dřevin postaven na principu pravidelných úředních kontrol v kombinaci s povinností vedení evidencí. Vývoj biochemických a molekulárních metod využívaných i u lesních dřevin otevřel v této složité problematice kontroly identity lesního RM nové možnosti.
Genetickou skladbu organismů a jejich variabilitu na úrovni populací a jedinců lze stanovit pomocí DNA markerů (např. mikrosatelitové markery), které jsou založeny na polymorfismu nukleotidových sekvencí a na rozdíl od izoenzymových markerů nereagují na environmentální změny.
Mikrosatelitové markery (SSR markery) jsou využívány pro ověřování deklarované klonové identity zdrojů reprodukčního materiálu smrku ztepilého například v semenných sadech, klonových archivech, a dále pro studium genetické struktury a diverzity smrkových porostů.
V ČR je stávající systém kontroly odkázán na přísný dohled zaměřený na evidenci a kontrolu pohybu RM. Pověřenou osobou pro provádění kontroly reprodukčního materiálu je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
Zpracované postupy analýz DNA pro ověřování deklarovaného původu reprodukčního materiálu smrku ztepilého v průběhu sledování identity semenného materiálu od sběru osiva až po dopěstování sazenic jsou vhodným doplňujícím nástrojem pro používaný systém kontroly procesu nakládání s RM.
Respektování ustanovení o získávání a pěstování reprodukčního materiálu lesních dřevin a nakládání s ním, tak jak je uvedeno v platných právních předpisech České republiky, je jednou z podmínek a předpokladů řádného hospodaření v lesích. Volba vhodného reprodukčního materiálu, evidence a jeho používání v souladu s platnými předpisy je základem hodnoty budoucích lesů.
K případům porušování ustanovení legislativních pravidel může docházet prakticky ve všech fázích procesu, počínajícího volbou zdroje pro sklizeň plodů nebo osiva, jeho využíváním pro sběr, od sklizně až po výsev nebo výsadbu semenáčků či sazenic. K porušování předpisů může docházet i ve vedení povinné evidence. Evidence nemusí být buď vedena vůbec, nebo je neúplná či dokonce nesprávná, a to buď z neznalosti předpisů, z nedbalosti, nebo v extrémním případě může dojít i k úmyslné falzifikaci.
Při kontrolách nakládání s RM lesních dřevin byly pověřenou osobou ÚHÚL zjištěny nedostatky typu: nestandardně vystavená potvrzení o původu, chyby v předkládaných hlášení dodavatelů o reprodukčním materiálu v držení a uvádění do oběhu, nestandardní množství reprodukčního materiálu získaná z uznaných jednotek, nepředložená hlášení dodavatelů, existence reprodukčního materiálu bez původu, množství vypěstovaných sazenic neodpovídající množství reprodukčního materiálu na potvrzení o původu apod.
Nedostatkem používaného kontrolního systému je nemožnost dokázat případné porušení právních předpisů objektivní metodou, která by umožnila ověření skutečného původu vybraného vzorku RM lesních dřevin. Metody DNA analýz pro ověřování deklarovaného původu reprodukčního materiálu smrku ztepilého v průběhu sledování identity semenného materiálu od sběru osiva až po dopěstování sazenic jsou tedy vhodným doplňujícím nástrojem pro již zavedený systém kontroly a dozoru nakládaní s RM.
Zpracované metodické postupy zajišťují objektivní kontrolu procesu nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin a mají významný celospolečenský přínos. Možnost důsledné kontroly má zabezpečit, aby výsledkem obnovy a zalesňování byly hospodářsky hodnotné lesní porosty, stabilní, zdravotně vyhovující z hlediska produkce kvalitního dříví i se zřetelem na žádoucí ekologické a sociální funkce lesů.
Smrk ztepilý je v našich podmínkách z hlediska jeho hospodářského uplatnění nejvíce rozšířený druh dřeviny, který zásadním způsobem ovlivňuje ekonomiku většiny lesních majetků všech forem vlastnictví, a tedy i celého lesního hospodářství a navazujícího dřevozpracujícího průmyslu.
Při reprodukci porostů z kvalitních genetických zdrojů je vyšší záruka, že bude v době mýtní zralosti lesních porostů dosaženo současně i vyšší objemové produkce. Vyšší celková objemová produkce porostů z kvalitních genetických zdrojů se však neprojeví v ekonomice vlastníků lesa pouze v době obmýtí, ale již také v rámci výchovných opatření v podobě zvýšených příjmů z provedených probírek (z předmýtních těžeb), což rovněž pozitivně ovlivní ekonomickou situaci vlastníků lesa a přispěje k podpoře ekonomického pilíře trvale udržitelného hospodaření v lese.
Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu NAZV č. QK1810129.
Metodiku využití DNA markerů pro systém kontroly deklarovaného původu reprodukčního materiálu smrku ztepilého lze stáhnout zde
TZ VÚLHM
