Volný vstup do lesů je pro české turisty a houbaře naprostou samozřejmostí. Nikdo z nich si ale neuvědomuje, že svou přítomností narušuje území zvěře. Druhy žijící v českých lesích začínají být aktivní v noci, protože ve dne se jim nedostává klidu. Díky tomu mají potíže s příjmem potravy i trávením. Informovaly o tom Lidové noviny.
Problém řeší myslivci již dlouhodobě. Začal se jím zabývat i ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (ANO). „Když vidíte obrovský ruch v přírodě, v horách, pro zvířata už toho moc nezbývá. Klid je základní podmínka pro existenci jakéhokoliv druhu a myslím, že se to trochu opomíjelo," řekl Lidovým novinám Milek.
V Rakousku vymezují takzvané klidové zóny, které zakazují vstup člověka na určitá místa v určitou dobu. Zvířata se tak mohou v krajině volně pohybovat. Podobně fungují zóny i ve Švýcarsku a Německu. Ministr zmínil příklad, že v Rakousku slezou jeleni do údolí a omezí se tam vstup. Člověk tam může třeba do čtyř hodin, poté musí odejít. Zvěř si dojde na krmeliště a zůstane tam.
Omezit vstup do přírody chtěl už exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jednak kvůli přemnožené zvěři, která se schovává v kukuřičných polích, ale i kvůli klidu pro zvířata ke kladení mláďat. Záměru měla pomoci třicetitisícová pokuta. Proti novele se zdvihl odpor a pod petice se podepsaly tisíce lidí, tudíž vše padlo.
Nedostatek klidu může mít pro zvířata zásadní následky. „Již veškerá zvěř se stala zvěří noční. S tím souvisí zejména největší problém a tím je narušení frekvence přijímání potravy a s tím spojená kvalita trávení," vysvětluje Miloš Ježek z Myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty. Kvalitní potravu potřebují zejména přežvýkavci, mezi které patří zejména jeleni, mufloni, srnci a daňci. Vyžadují také kontinuální příjem a pokud se jim nedostává, odráží se to na jejich zdraví a kondici.
Nedostatek potravy vede zvířata k poškozování lesů
„Když je zvěř rušena, hledá potravu na místech, kde nachází klid, což ale obvykle nejsou místa, kde by potrava měla dostatečnou kvalitu, případně je limitující i její množství. To se může následně odrazit ve škodách, které zvěř na lesích působí," dodal Ježek. Podle ministra Milka je zvěř zaháněna do houštin, kde má hlad a začne kvůli tomu okusovat stromy.
Podle Českomoravské myslivecké jednoty by bylo zavedení klidových zón vhodné, ale muselo by se to důsledně dodržovat, což je v české krajině obtížné. „V případě Rakouska se jedná o snazší aplikaci opatření, protože do takových míst je obvykle přístup pouze jedním údolím a poměrně snadno dokážete návštěvníky odklonit," myslí si Ježek.
Ředitel Biskupských lesů Ostravsko-opavské diecéze Libor Konvičný tvrdí, že klidové zóny by byly vhodné tam, kde se vyskytují zbytky populace, například tetřeva hlušce. „Ale záměr naráží na to, že našinec není zrovna ochoten to respektovat. Je to taková typická česká vlastnost, jít se tam podívat, když je něco zakázané," podotknul Konvičný.
Klub českých turistů by klidové zóny přijal. „Vedení trasy je vždycky nějaký kompromis mezi tím, co lze v přírodě poznávat, a mezi ochranou zvěře a rostlin. My se snažíme turisty stáhnout na značené trasy a nikdy se nebráníme jednání, kudy mají vést," sdělil Lidovým novinám generální sekretář KČT Mojmír Nováček.
Podle Martiny Nentvichtové z myslivecké jednoty bychom si měli uvědomit, že les je domovem zvířat a lidé jsou zde pouze na návštěvě, proto by se každý měl chovat ohleduplně – chodit po vyznačených stezkách, mít svého psa pod dohledem a pod kontrolou a také na kole jezdit jen po cyklistických trasách.
