Zdroj: Právo
Datum: 10.09.2007
Rubrika: Titulní strana
V Česku ani dnes nelze vstoupit do každého koutu republiky. Zakázaná místa měří tisíce hektarů. Nejde přitom jen o vojenské základny, jako jsou Brdy či Libavá. Největší část zakázaného území představují národní parky.
Mezi nepřístupná místa na Šumavě patří například oblast zvaná Modravské slatě, která má rozlohu 3615 hektarů a je vymezena v území mezi prameny Vltavy a úpatím Polední hory. Lidé se také nemohou vydávat do Chráněné krajinné oblasti mezi Rozvodím nad Čertovým jezerem a horou Ostrý.
"Už dlouhou dobu voláme po tom, aby byly Modravské slatě přístupné veřejnosti za účelem poznání. Měla by být rozšířena nabídka volného vstupu a do zakázaných oblastí s odborným průvodcem. Tato území v národním parku by totiž měla podle nás sloužit veřejnosti i jako cesta k poznání naší nedotčené přírody," řekl Právu starosta Modravy Antonín Schubert.
Hlavním důvodem uzavření této oblasti je výskyt tetřeva hlušce. Tento ohrožený druh v ČR má podle vedoucího Chráněné krajinné oblasti Šumava Pavla Hubeného plnou ochranu před rušením. "Posuzování, co vše populace tetřeva může snést, provádějí odborníci," dodal.
Kolem Hamerského potoka se už může
Nepřístupná je také oblast údolí Křemelné v lokalitě Vysoké Lávky. Důvodem je hnízdící tetřívek obecný. "Rezervací v šumavské CHKO je 57, z nich 25 má omezení vstupu," informoval vedoucí.
Letitý spor o Modrý sloup a jeho otevření tak přečkal i letošní prázdninovou sezónu na Šumavě. Dobrá zpráva ale je, že od září skončila uzavírka: z Antýglu na Horskou Kvildu kolem Hamerského potoka.
Nejmladší český národní park, Národní park České Švýcarsko, má rozlohu 8000 hektarů. Zhruba pětinu tvoří I. zóna, která není podle zákona přístupná jinak než po značených turistických cestách. Jde především o zákaz v lokalitách Růžovský vrch, Křídelní stěnu, oblast Mlýnů a Goliště či Dravčí skálu.
Tady o se neuvažuje ani o budoucím zpřístupnění, potvrdil Právu Jan Drozd, zástupce ředitel parku. Důvodem tohoto opatření podle něho je ochrana unikátních skalních měst a na ně vázaných živočichů a rostlin, jako výra velkého, krkavce, čápa černého, ale i rysa ostrovida.
V Krkonoších se turisté nedostanou zhruba do patnácti procent rozlohy Krkonošského národního parku. Území, kde zákon zakazuje pohyb mimo značené trasy, leží v 1. a 2. ochranné zóně. "Jde pro přírodovědce o natolik cenné území jako hrobky českých králů v chrámu svatého Víta," zdůvodňuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný, když popisuje čerstvou zkušenost s neukázněnými návštěvníky Krkonoš.
"Vrchol Vysoké kolo je lokalita spadající do unikátní arktoalpinské tundry. Nicméně sem občas pronikají davy návštěvníků, kteří jsou schopni totálně zničit zdejší vzácné lišejníky," dodává. Proto správa KRNAP neuvažuje o zpřístupnění 1. zóny turistům, a to ani s průvodcem. "Hustota oficiálních turistických cest v uzavřených lokalitách je natolik hustá, že pro to není důvod," tvrdí Drahný.
Závory spouštějí i borůvkáři
Ochranáři zároveň občas uzavírají turistům i území ležící v obvykle běžně přístupné 3. zóně národního parku. "Dočasně se uzavírají pouze cesty kvůli jejich opravě. Některé lokality ve 3. zóně, kde návštěvníci mohou jinak normálně chodit volným terénem, se uzavírají na dobu od 20. 7. do 15. 10. hlavně kvůli nežádoucí činnosti sběračů lesních plodů, především borůvek," podotkl Drahný.
Po vyznačených trasách budeme i v budoucnu chodit také v první zóně Národního parku Podyjí, tedy jádrovým územím národního parku, tvořeným údolním zářezem řeky Dyje a jejími přítoky. "Jedná se především o přirozené lesní porosty na svazích údolí, zahrnující skalní stepi, reliktní bory, suťové lesy a fragmenty podhorských pralesů," uvedl Jan Kos ze správy NP. Příroda v této zóně je ponechána samovolnému vývoji, v jehož zájmu jsou veškeré lidské činnosti vyloučeny.
