Ministr zemědělství uvažuje o omezení pohybu lidí v přírodě v určitém čase a na vytipovaných místech
Český turista nebo houbař považuje volný vstup do lesa za samozřejmé právo. V posledních letech člověk okupuje přírodu tak intenzivně, že se kvůli tomu mění chování zvěře. Druhy žijící v českých lesích začínají být aktivní v noci, ve dne se jim nedostává klidu, a proto mají obtíže s přijímáním potravy i trávením. Nejčastěji se to týká jelenů, srnců, daňků nebo muflonů.
Podle myslivců je to dlouhodobý problém. Začal se jím ovšem zabývat i ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).
„Když vidíte obrovský ruch v přírodě, v horách, pro zvířata už toho moc nezbývá. Klid je základní podmínka pro existenci jakéhokoliv druhu a myslím, že se to trochu opomíjelo," řekl LN Milek.
Inspiraci spatřuje například v Rakousku, kde vymezují takzvané klidové zóny. Na určitá místa, v určitou dobu, je člověku vstup zakázán, aby se v krajině mohla výlučně pohybovat zvířata. Podobně zóny fungují i ve Švýcarsku nebo v Německu. „V Rakousku slezou jeleni do údolí a omezí se tam vstup. Člověk tam může třeba do čtyř hodin, potom musí odejít. Zvěř si dojde na krmeliště a zůstane tam," říká ministr.
Vstup člověka do přírody chtěl omezit už exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jednak kvůli přemnožené zvěři, která se schovává v kukuřičných polích, ale i kvůli klidu pro zvířata ke kladení mláďat. Záměru měla pomoci třicetitisícová pokuta. Proti opatření se ale zdvihl odpor, pod petice se podepisovaly tisíce lidí a novela nakonec padla.
Milek chce jít s mírnější cestou. „Je třeba s lesáky, turisty a různými spolky vytipovat nějaké zóny. Malé, není to tak, že by se zavřely velké plochy pro turisty," dodal ministr. Detaily plánu se ovšem teprve rodí.
Zákaz vstupu do lesa. Zvěř chce mít klid
Nedostatek klidu může mít pro zvířata zásadní následky. „Již veškerá zvěř se stala zvěří noční. S tím souvisí zejména největší problém a tím je narušení frekvence přijímání potravy a s tím spojená kvalita trávení," vysvětluje Miloš Ježek z Myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty. Zejména přežvýkavci, tedy jeleni, srnci, daňci a mufloni, potřebují kvalitní potravu a především vyžadují její kontinuální příjem. Pokud se jí jim nedostává, odráží se to na jejich zdraví a kondici.
„Když je zvěř rušena, hledá potravu na místech, kde nachází klid, což ale obvykle nejsou místa, kde by potrava měla dostatečnou kvalitu, případně je limitující i její množství. To semůže následně odrazit ve škodách, které zvěř na lesích působí," dodává Ježek. Podle ministra Milka je zvěř zaháněna do houštin, kde má hlad a začne kvůli tomu okusovat stromy.
Proto by zavedení klidových zón bylo podle Českomoravské myslivecké jednoty vhodné. „Nicméně by bylo nutné tyto zóny důsledně dodržovat, což by v české krajině nebylo jednoduché. V případě Rakouska se jedná o snazší aplikaci opatření, protože do takových míst je obvykle přístup pouze jedním údolím a poměrně snadno dokážete návštěvníky odklonit," myslí si Ježek. V Česku se nedostatek klidu už nyní snaží myslivci nahradit přezimovacími obůrkami. Do nich zvěř nalákají obvykle s prvním sněhem, intenzivně ji krmí a na jaře opět vypouští ven.
Našinci je to jedno
Klidové zóny jsou dobrá věc i podle ředitele Biskupských lesů Ostravskoopavské diecéze Libora Konvičného. „Už dnes je možné zakázat na určitou dobu vstup třeba při kladení mláďat. Klidové zóny by byly vhodné tam, kde se vyskytují zbytky populace, třeba tetřeva hlušce. Ale záměr naráží na to, že našinec není zrovna ochoten to respektovat. Je to taková typická česká vlastnost, jít se tam podívat, když je něco zakázané," podotýká Konvičný.
Jako příklad uvádí Beskydy, kde část lesů spadá do vlastnictví zmíněné diecéze. „Z větší části jsou ptačí oblastí, která má svá kritéria. Přísně hlídáme, abychomnetěžili ve vybraných porostech v určitém období kvůli narušení možnosti hnízdění tetřeva, puštíka, datlíka a podobných vzácných druhů. Lidé by to měli respektovat, ale moje 41letá zkušenost je taková, že k tomu nejsou ochotní," dodává Konvičný.
Klidové zóny by nevadily ani Klubu českých turistů (KČT). „Vedení trasy je vždycky nějaký kompromis mezi tím, co lze v přírodě poznávat, a mezi ochranou zvěře i rostlin. My se snažíme turisty stáhnout na značené trasy a nikdy se nebráníme jednání, kudy mají vést," sdělil generální sekretář KČT Mojmír Nováček.
Podle ministra souvisí s nedostatkem klidu i likvidace některých druhů. „Druhy jako třeba tetřevi, tetřívci nebo jeřábci kvůli tomu vymírají. O šelmách nemluvě. Snažíme se zvednout populaci šelem, ale ty jsou první, kdo potřebuje klid k životu. Všude pustíme lidi a zároveň tady chceme mít šelmy. To nejde," míní Milek.
Na příkladu Beskyd nebo Bílých Karpat je vidět, že když se lidé nedostanou všude, vrací se do členitého horského terénu šelmy, konkrétně rys, vlk a medvěd.
Ministr by potřebu klidu pro zvěř chtěl řešit v novele mysliveckého zákona. Zatím není jasné, kdy to bude. Situaci komplikuje fakt, že vláda je v demisi.
V lese bydlí zvěř
Myslivecká jednota dodává, že úbytek druhů je vědecky dokázán v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině. Zvířata se nemají na velkých lánech kde schovat, po sklizni nemají potravu a kvůli nadužívání pesticidů mají zdravotní potíže. V přírodě proto ubývají někteří ptáci, ale i zajíci.
„V zemědělsky využívané krajině je řešením rozčlenění velkých lánů biopásy, mokřady nebo alejemi a využívání pesticidů jen v nutných případech. Velmi také pomáhá, pokud zemědělci spolupracují s myslivci a oznámí předem sečení. Myslivci mohou louky projít a vynést mláďata, která by jinak neměla šanci strojům uniknout," vypočítává Martina Nentvichtová z myslivecké jednoty.
„Musíme si uvědomit, že les je domovem zvířat a my jsme zde pouze na návštěvě. Každý se musí chovat ohleduplně – chodit pouze po vyznačených stezkách, mít svého psa pod dohledem a pod kontrolou nebo na kole jezdit jen po cyklistických trasách," uzavírá Nentvichtová.
