Mezilečí/Náchodsko - Zájem podnikatelů i soukromníků o pěstování rychle rostoucích dřevin pro topení a výrobu energií jde nahoru. Zájem o štěpku jako obnovitelný zdroj energie mají teplárny. Lidé při samovýrobě dřeva mohou na topení oproti plynu či elektřině ušetřit až desetitisíce korun.

Loni se v Česku podle odhadů plocha rychle rostoucích dřevin asi zdvojnásobila na přibližně 1500 hektarů. ČTK to řekl majitel společnosti Bečkov Jan Saglena, který se v Podkrkonoší pěstováním dřevin a obchodem se štěpkou zabývá.

Nejčastěji pěstovanou dřevinou je japonský topol. Nyní běží jeho sklizeň. Zhruba tříhektarovou plantáž japonských topolů u Mezilečí na Náchodsku dnes sklízela řezačka kukuřice osazená speciálním řezacím nástavcem. Z posekaného pole mladých topolů vyrobila štěpku, která zamířila do elektrárny v Poříčí u Trutnova.

Vypěstujte si vlastní palivo

"Nyní se na Trutnovsku staráme asi o 35 hektarů japonských topolů a dalších přes 50 hektarů bychom měli letos vysázet. V celé ČR jsme loni pro klienty vysázeli 130 hektarů, letos by to mohlo být až 200 hektarů," řekl Saglena. Většina jeho klientů tvoří lidé, kteří si chtějí topoly vysadit pro samozásobení dřevem v polenech na topení.

První sklizeň topolů na štěpku se obvykle dělá po třech letech. Pro výrobu palivového dřeva s kácením se musí počkat pět let, kdy průměr kmene dosahuje asi 15 až 20 centimetrů a strom má výšku 12 až 18 metrů. Roční přírůstek se podle klimatických podmínek pohybuje od 2,5 do 4 metrů. Po uříznutí pařez znovu obrůstá a výtěžnost si udržuje až 25 let. Roční přírůstek na hektaru činí 10 až 20 tun. Při tříletém cyklu sklizně tak výnos činí kolem 50 tun čerstvé štěpky z hektaru.

Na vytopení domku stačí hektar plantáže

Pro vytápění rodinného domku by měl stačit asi jeden hektar topolové plantáže. Její založení přijde asi na 10.000 korun, na stejnou částku by mělo vyjít oplocení. Založení hektaru plantáže pro štěpku je nákladnější a odhaduje se na 30.000 korun. Na pěstování rychle rostoucích dřevin lze při výměře nad jeden hektar získat dotaci na ornou půdu, jakou dostávají zemědělci při pěstování klasických plodin.

Pro podnikání je hlavním produktem štěpka pro teplárny a elektrárny, jejichž poptávka po biomase roste. S růstem poptávky se postupně zvyšuje i cena za štěpky, která se nyní pohybuje přibližně kolem 1200 korun za tunu, uvedl Saglena.

Například elektrárna Poříčí, která patří firmě ČEZ, plánuje postupně více než zdvojnásobení výroby elektřiny z biomasy. "Letos v Poříčí na režim čistého spalování biomasy najel fluidní kotel číslo sedm. Počítáme, že výsledkem bude významné zvýšení produkce ekologické elektřiny z loňských 107 milionů kilowatthodin na 159 milionů kWh a výhledově až 225 milionů kWh," uvedla regionální mluvčí ČEZ Šárka Beránková.

Dosud ČEZ biomasu bez spalování s uhlím používal jen v provozech Hodonín, Jindřichův Hradec a Dvůr Králové nad Labem. Výkupní cena elektřiny z biomasy je zvýhodněná a je přibližně na úrovni ceny proudu z malých vodních elektráren či bioplynových stanic.