V jihočeské MF DNES (6.8.) zpochybnil aktivista Jaromír Bláha legitimitu občanského sdružení Zachraňme Šumavu. Jako zakládající člen tohoto občanského sdružení musím na Bláhova nepravdivá slova reagovat.

"Zachraňme Šumavu, o.s." sdružuje několik desítek lidí, přírodovědců, lesníků a milovníků Šumavy, kteří mají aktivní a opravdový zájem o záchranu šumavských lesů.

Mezi členy jsou také současní i bývalí vrcholní politici Jihočeského a Plzeňského kraje, bez ohledu na jejich politickou příslušnost (např. senátor Tomáš Jirsa a jihočeský krajský radní Karel Vlasák z ODS, senátorka Jiřina Rippelová či radní Plzeňského kraje Petr Smutný z ČSSD, emeritní senátor KDU ČSL Josef Kalbáč a další).

Základní cíle sdružení uvedené v registraci u ministerstva vnitra mimo jiné jsou: 1) chránit přírodu a krajinu, kulturní a historické památky Šumavy, 2) usilovat o rozvoj území v souladu s přáním jeho obyvatel a obcí, 3) udržovat dobré vztahy s okolními regiony a udržovat přeshraniční spolupráci, 4) vést otevřenou, veřejnou debatu o směřování regionu, ochraně přírody a krajiny, 5) vyhledávat, aktivizovat a podporovat v České republice a okolních státech síly k naplňování těchto cílů (www.zachranmesumavu.cz).

Jaromír Bláha nám mimo jiné vytýká, že jsme pomáhali Svazu obcí Národního parku Šumava, který je organizátorem stejnojmenné petice, sbírat pod tuto petici podpisy. Vždyť ale podpora obcí a spolupráce s nimi je deklarovaný cíl našeho sdružení! J. Bláha také podsouvá našemu sdružení záměr těžit na Šumavě dřevo. Hnutí DUHA již deset let upozorňuje na jakousi nebezpečnou lobby, která se chystá ze Šumavy udělat obrovskou holinu a prodejem dřeva dosáhnout pohádkových zisků. Je to však naopak. Je prokazatelné, že jsem ve funkci krajského hejtmana mnohokrát veřejně varoval, že ponecháním nezpracovaných polomů po orkánu Kyrill dojde na Šumavě ke kůrovcové kalamitě a extrémnímu nárůstu těžby kůrovcových stromů. Hnutí DUHA i J. Bláha, ale bohužel i Správa NPŠ tehdy tvrdili, že nic takového nehrozí. Při slyšení v Senátu Parlamentu ČR na jaře 2007 dokonce tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík jeho účastníky uklidňoval a prohlásil, že za vývoj na Šumavě přebírá osobní odpovědnost. Kde je však nyní ministr Bursík a kde je jeho odpovědnost? Faktem je, že již dva roky po Kyrillu, v letech 2009 a 2010, tehdejší "ekologický" ředitel Krejčí vytěžil rekordních 700 tisíc m3 a ve snaze zabránit šíření kalamity kácel i v prvních zónách.

Proč Hnutí DUHA i Jaromír Bláha k těmto masivním těžbám tehdy mlčeli?

J. Bláha také kritizuje, že jedním z našich členů je JUDr. František Talián, a závistivě popisuje jeho majetek. Ano, dr. Talián je bohatý člověk. Je však potřeba dodat, že ze svých soukromých peněz nejen zrekonstruoval několik šumavských hotelů, ale věnoval také miliony korun na opravy šumavských kostelů, kapliček a křížků. Proč J. Bláha dehonestuje člověka, který investuje do šumavské infrastruktury? Kolik staveb či kostelů na Šumavě opravil on a jeho Hnutí DUHA?

A zde se dostáváme k největšímu rozdílu mezi o.s. Zachraňme Šumavu a o.s. Hnutí DUHA. Sdružení Zachraňme Šumavu nikdy nečerpalo žádné státní dotace na svoji činnost a veškeré aktivity související s osvětovou a publikační činností na Šumavě hradí z příspěvků svých členů. Zato Hnutí DUHA získalo na svoji propagační činnost na Šumavě za poslední čtyři roky od ministerstva životního prostředí 3,2 milionu korun. Málo se ví, že i jeho letošní činnost na Šumavě je placena z (ještě zeleným ministrem podepsaného) grantu MŽP. Nelze rozklíčovat, jak jsou placeni jednotliví aktéři šumavské kauzy, a tak pouze celkové číslo z výroční zprávy 2009: na mzdy svých členů a provoz své kanceláře vyplatilo Hnutí DUHA 4,3 milionu korun. Veřejnost musí zvážit, zda jsou dotační miliony věnované na přivazovaní se ke stromům dobře, či špatně investované státní peníze.

RNDr. Jan Zahradník, ,

člen o.s. Zachraňme Šumavu, bývalý hejtman Jihočeského kraje