Jako hrob mlčí úřady i církve o státním majetku, který se už stává předmětem restitucí.

Církve podle informací Práva podaly již prvních 32 žádostí na Státní pozemkový úřad a na Lesy ČR. Zatím jde o stovky hektarů.

O jaké pozemky jde, má ale být před veřejností utajováno až do chvíle, než budou církvím definitivně přiklepnuty. A to potrvá dlouhé měsíce, možná i rok, a to podle složitosti případu.

Předpokládá se, že církve požádají až o 200 tisíc hektarů půdy a lesů.

Právo podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádalo o seznam prvních žádostí, ale odpověď pozemkového úřadu byla odmítavá. A mlčí i církve, které žádosti o informace přehazují na stát.

„Informace o oprávněných osobách, které podaly či podají výzvy k vydání zemědělské nemovitosti, Státní pozemkový úřad zveřejní v okamžiku, kdy bude nemovitost pravomocně vydána a zapsána na listu vlastnictví,” řekla Právu Monika Machtová, mluvčí pozemkového úřadu, který má vydávání plně pod křídlem.

Také premiér Petr Nečas při podpisu smluv se šestnácti církvemi uvedl, že se budou zveřejňovat pouze už definitivně vydané majetky.

O prvních vydaných majetcích se tedy veřejnost dozví možná až za rok. Protože jak pozemkový úřad, tak lesy mají půl roku na posouzení žádosti a dalšího půl roku má pozemkový úřad – jako zaštiťující instituce – na schválení.

Podle Machtové nejsou k vydání informací oprávněni. „Ve výzvách k vydání majetku oprávněné osoby poskytly údaje pouze za účelem posouzení jejich důvodnosti a nikoli k jejich předání třetím osobám,” uvedla.

Podle právníků úřadu mají oporu v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Odkazují na paragraf tohoto znění: „Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.”

Katolická církev si myje ruce

Katolické církvi, která žádá o naprostou většinu polí, lesů a budov z balíku oceněného na 75 miliard, by podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba zveřejňování žádostí nedělalo žádný problém a dává státním úřadům volnou ruku.

Sami biskupové ale nic zveřejňovat nechtějí.

„My nemáme centrální místo, které by mělo nad vším kontrolu, pro nás by to znamenalo další administrativu, a to je věc, která by nás neúměrně zatěžovala. My jsme proto o to požádali státní orgány,” řekl Právu Holub.

Úřad ale i tak drží informace pod pokličkou. Informace prý nemůže sdělit nikomu, kdo nebude účastníkem správního řízení.

Dále podle úřadu nelze vyloučit, že údaje, které jsou součástí konkrétní výzvy, budou předmětem soudního řízení. A i to je prý důvod data nezveřejňovat.

Podle bývalého poslance Oldřicha Kužílka, který je spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím, se pozemkový úřad mýlí a jeho argumentace je „pseudoprávní fantazie”.

Podle něj je největším nesmyslem odůvodnění, že by se někdy v budoucnu žádost o vydání majetku mohla dostat před soud, a proto by již nyní měla být utajována jako informace o rozhodovací činnosti soudu.

„Celkově lze postup pozemkového úřadu hodnotit jako protiprávní a jako obstrukci. Nejde o nějakou jemnou nuanci v právním názoru, ale o příkrý rozpor s právním předpisem, judikaturou a výkladovou literaturou. Vysmívá se právu žadatele na informace,” řekl Kuží