Hnutí Duha klame veřejnost a poslance tím, že novela zákona o ochraně přírody "otevírá cestu masivní zástavbě i těžbě dřeva". Skutečností je, že Správa NP Šumava úmyslně těží dřevo z důvodu svého financování a podporuje developery.
Správa Národního parku Šumava požádala Ministerstvo životního prostředí o výjimku ze zákona o lesích, která má umožnit snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostů pod 7 desetin plného zakmenění (tj. les hustý pod 70 %). Tímto způsobem chtějí přeměňovat kulturní lesy na lesy přírodě blízké. Takové velkoplošné prořeďování porostů je lesnickou veřejností odmítáno a považováno za neekologické. Tímto se doposud kompaktní lesy otevírají bořivým větrům.
Správní řízení k povolení prořeďování lesů bylo koncem března pozastaveno na MŽP z důvodu prošetření odbornosti. Skutečností je, že lesy parku se úmyslně prořeďují pod zákonnou hranici již dávno, jen nyní chtěli ochranáři zpětně své brutální zásahy do lesů zlegalizovat. Měřením od našeho odborného zpravodaje bylo např. zjištěno na Územním pracovišti Borová Lada, že se tam provedla probírka a zůstalo zakmenění 5,7 a to platný zákon nedovoluje.
Důvod - proč MŽP žádost parku pozastavilo - je prohlédnutelný: uklidnit odbornou opozici (Hnutí Život, Šumava 21, Komunita pro duchovní rozvoj a další) a politickou opozici (SPO, ODS, Senát) před závěrečným hlasováním ve Sněmovně na schůzi 4. dubna 2017 k novele zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny; novelu vrátil Senát a vetoval prezident republiky Miloš Zeman.
Správa parku a MŽP však čekají na uvedený zákon, který by jim umožňoval provádět těžby v takovém množství kubíků, které potřebují na financování správy parku. Nepřijetí novely by tedy znamenalo - zamezení brutálních těžebních zásahů do zbytků nenarušených smrkových lesů.
Developery podporuje MŽP a Správa NP Šumava
Z poslední doby je zpráva o prodeji bývalé roty PS v centu Kvildy. Prodala ji Správa NP jakému si developerovi, který z ní postaví apartmánové byty pro rekreanty a ne pro usedlíky. O dům měla zájem Obec Kvilda pro vznik muzea, ale nebyl jí prodán. Obec dlouhodobě vystupuje proti novele zákona č. 114 a neprodání domu je tedy jistou sankcí ze strany parku.
Dvacet let je ze strany NP a MŽP podporováno Hnutí Duha a jeho vůdce Jaromír Bláha. Ten, dle posledních zpráv z tisku, vlastní nemovitosti (v ceně přes deset miliónů korun), mezi které patří byt v Praze Troji, který dříve patřil Insolvenční agentuře spojené s Ministerstvem životního prostředí, dále mnoho hektarů pozemků, dva další byty, novostavbu kanadského srubu a hájovnu v NP Šumava. Vše lze dohledat na katastru nemovitostí (Klewar, 2017). Vlastnictví několika bytových jednotek a rušení klidu obýváním samoty Najmanka uprostřed lesů v přírodní rezervaci na Šumavě; to nesvědčí o Bláhově "dobrovolné skromnosti", jako základní vlastnosti "hlubinného ekologa". Svědčí však o zprofanovanosti Hnutí Duha a farizejství jeho představitele.
Petr Martan
Komentáře
V r. 1976 jsem v oblasti Borové Lady organizoval výpomoc Lesního závodu Tábor na zpracování kůrovcové kalamity, která vznikla rozšířením kůrovců na české území, po zničení lesů žírem lýkožrouta smrkového v bavorském "Naturschutzgebiet". Rozsáhlé holiny byly zalesněny převážně smrkem z uznaného osiva ( protože jiné stínomilné dřeviny jako na př. na jedle , buk nejdou na rozsáhlých otevřených plochách vypěstovat.) Tyto porosty měly být již po 15- 20 letech proředěny prořezávkovými zásahy. Bohužel se tak nestalo a tak teprve po roce 2015 byly provedeny první a to hned intenzivní harvestorové zásahy nejenom s vloženými linkami, ale i uměle vytvořenými holinami . Přitom každý lesník již v prvních hodinách pěstování lesů se učí , že intenzivní zásahy v nevychovávaných porostech mají za následek ničení porostů bořivými větry a nebo mokrým sněhem. Vysvětlení náměstka ředitele Šunapu Jana Kozla ve shora uvedeném Silvariu, že těmito zásahy se změní druhová rozmanitost a v řidších částech vznikne útočiště pro ptáky a další organizmy je při nejmenším matoucí . Panu náměstkovi přeji, aby nemusel řešit podobnou kalamitu v porostech ve stáří 20 - 50 roků jaká v r. 1980 postihla oblast celého Lesního závodu Tábor.
S pozdravem " zelené Šumavě zdar"
Miroslav Šedivý