České Budějovice - Štíhlý muž v helmě a s mohutným opaskem kývá v pravidelném rytmu lankem. Pak jeho konec zatížený váčkem s broky vymrští do koruny mohutného stromu, kde se zahákne o větev v pětadvacetimetrové výšce.
Tak začíná příprava na zdravotní a bezpečnostní prořezávku lip a jasanů v budějovickém parku Háječek.
Sedmadvacetiletý Jiří Tesař z Brna jezdí po světě s partou stromolezců už osm let. „Baví mě to. Kolem stromů se pohybují samí dobří lidé. Ale hodně záleží i na tom, kdo zrovna sedí na radnici,” míní Tesař, který měl původně pracovat v kanceláři.
„Začal jsem studovat strojní průmyslovku a pak se vyučil technickým administrativním pracovníkem. Všechno byl omyl. Mě lákal volný prostor, dělal jsem v zahradnictví a pak se přes známé dostal k tomuto oboru,” popisuje mladý muž.
S pilou v 50 metrech nad zemí Stromolezci se běžně pohybují s motorovou pilou v třicetimetrových až padesátimetrových výškách. Lanko se závažím využívají k tomu, aby nahoru dostali horolezecké lano a přes čtyři kila těžkou pilu. V korunách vyhledávají nalomené a uschlé větve a místa napadená houbami. Při ošetřování stromů postupují podle plánů odboru životního prostředí.
„Nahoře musíme stejně uplatnit jen svoje znalosti. Tam nikdo ze země nedohlédne ani neví, jaká práce nás v korunách čeká. Máme teoretické znalosti a evropské certifikáty, které nás opravňují pracovat i v zahraničí. Obor se vyučuje také na vysokých školách. V jižních Čechách jsme už prořezávali stromy například v Třeboni,” vysvětluje Tesař.
Ke stromům je podle Tesaře třeba mít úctu. „Setkáváme se i s názory, že nejlepší by bylo podříznout kmen stromu přímo u země a hotovo. Hrubě se někdy chovají i stavebníci. K jeho patě nasypou například metrovou navážku a po kořenech jezdí těžkými auty. Pak se diví, že jednoho dne na pohled zdravý strom spadne, protože mu uhnijí kořeny a naruší se mu statika. Budějovické parky se mi ale líbí. Jsou prostorné a je vidět, že se stromy v nich průběžně obnovují,” uzavřel.
