Kůrovcová kalamita pustoší lesy na jižní Moravě. Místa po zničených a vykácených stromech chtějí lesníci znovu osázet. Loni ale velké množství sazenic uschlo.
Jižní Morava – Před lety tam rostl smrkový les. Dnes je na jeho místě pustina. Kůrovcová kalamita trápí lesníky nejen na jihu Moravy. S napětím očekávají, co přinese letošní rok. „Bude záležet na počasí. Hlavním problémem totiž u nás je nedostatek vody. Porosty usychají," vysvětlil mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.
Státní podnik má na Vyškovsku bezmála patnáct tisíc hektarů lesních pozemků.
Aktuálně u divize Plumlov eviduje přibližně sedm set osmdesát hektarů, kde už nejsou stromy. Za většinu může sucho a kůrovec. „V běžných letech je to asi jen čtvrtina této rozlohy," upozornil Sotona.
Podobně je to i na dalších místech na jihu Moravy. V lesích na západě Znojemska, u Osové Bítýšky, Křižanova. Na Blanensku v okolí RájceJestřebí, Černé Hory a Boskovic.
Sucho způsobuje velké škody i na vysazených stromech. Odborníci se shodují v tom, že pokud potrvá, bude zalesnění holých míst nesmírně složité.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, který je součástí Mendelovy univerzity v Brně, měl loni více než milionovou škodu na sazenicích mladých stromků. „Do výsadby nových dáme ročně asi čtyři miliony. Tentokrát třetina výsadby uschla," uvedl před časem zástupce ředitele podniku Pavel Mauer.
Podle lesníka Petra Horáčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky je kůrovcová kalamita jen špičkou ledovce. Za hlavní problém označil sucho a nedostatek vody v krajině. „Problém je daleko širšího rázu a netýká se jen naší republiky. To, že za odumírání lesů může kůrovec, není pravda. Hlavní průšvih je sucho a úbytek vody v krajině. Stromy jsou oslabené, usychají a odumírají kvůli nedostatku vláhy. Pak je dorazí kůrovec," uvedl Horáček.
Tvrdí, že na jižní Moravě chybí dlouhodobě pět až šest tisíc milimetrů srážek. Velký vliv na úbytek vody v krajině má hospodaření na polích. I v lesích. „Zemědělci ve velkém pěstují kukuřici nebo řepku. Tedy plodiny, které v krajině vodu nezadrží a ani ji neochladí.
Otázka by měla znít, jak negativně jeden hektar pole ovlivní sousední hektar lesa. Problémem je také druhová pestrost stromů v lesích obhospodařovaných státem," dodal Horáček.
Nejdůležitější je podle něj zadržet co nejvíce vody v krajině a změnit systém hospodaření na polích a v lesích. A pokusit se zničené smrkové plochy zalesnit.
„Jednou z možností může být využití pionýrských dřevin, jako je například bříza a osika," doplnil odborník.
Mrtvé lesy na jihu Moravy
* Stovky hektarů zničených lesů kůrovcem jsou na Vyškovsku, západě Znojemska, u Osové Bítýšky, Křižanova. Na Blanensku v okolí Rájce-Jestřebí, Černé Hory a Boskovic. * Sucho může zkomplikovat výsadbu nových stromků. Školnímu lesnímu podniku Masarykův les Křtiny loni uschla třetina sazenic. * Prioritou podle odborníků má být snaha zadržet co nejvíce vody v krajině a změnit systém hospodaření na polích i v lesích.
JAN CHARVÁT, ALENA GRYCOVÁ
