Ředitel Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Ondřej Petrovský řekl Libereckému deníku:

Liberec – Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor slaví dnes 20 let od svého založení. K tomuto výročí Liberecký deník vyzpovídal jejího ředitele Ondřeje Petrovského.

* Co bylo impulzem ke vzniku vaší nadace na začátku 90. let?

Tím impulzem byla ekologická katastrofa, ke které v minulosti v Jizerských horách došlo. Bylo tu odlesněno více než 100km2 ploch. Po revoluci vznikla snaha o ochranu přírody a k té byly potřeba peníze. Proto nadace vznikla, aby zajišťovala financování této obnovy lesních porostů. Posláním nadace je jak uskutečňování vlastních projektů, tak podpora grantových projektů ostatních organizací.

* Co se během těch 20 let podařilo nadaci změnit?

Nadaci se podařilo hned několik věcí. Začala s novým systémem obnovy Jizerských hor vnášením genově původních druhů dřevin. Současně se nadace stala komunikačním prostředníkem mezi lesníky a ochranáři, čímž napomohla ke sladění těchto pohledů. Nadace během těch 20 let přispěla na nejrůznější projekty částkou přesahující 15 miliónů korun.

* Z jakých zdrojů získáváte nejvíce financí?

Nadace má tři zdroje financování. Jedním jsou výnosy z nadačního jmění, které jsme získali v minulosti od státu, a činí 45 miliónu korun. Tyto výnosy jsou prostředky stabilními. Dalším jsou firmy, které poskytují sponzorské dary, a nejedná se jen o firmy regionální. Od začátku fungování jsme od nich získali kolem 17 miliónů korun. Je to v současnosti necelý půl milión ročně. Třetím zdrojem jsou fyzické osoby, které se sdružují v Klubu přátel nadace. Těch členů je přes 200 a za dobu fungování nám poskytli 750 tisíc korun.

* Jakým způsobem zhodnocujete tyto finanční prostředky?

Hospodaření určitě není jednoduché. Původně, tak před 10 lety, jsme měli prostředky na termínovaných vkladech, když na nich byly ještě výnosy kolem sedmi procent. Poté jsme nechali prostředky spravovat bankami, což se ale potkalo s finanční krizí. To byly roky finančně nelehké, proto jsme se rozhodli, že prostředky si nebudeme dále nechávat spravovat bankami. Dnes se o ně staráme sami a investujeme je do státních dluhopisů České republiky, které jsou dostatečně bezpečné.

* Co patří mezi nejpovedenější projekty v historii Nadace pro obnovu a záchranu Jizerských hor?

Prvním výraznějším úspěchem bylo v roce 1994 získání prostředků z Nadace prince Bernarda, kdy jsme tehdy získali 2 milióny korun. Vté době velké peníze, které jsme využili na projekt záchrany a využití původního genofondu dřevin. Za další bych zmínil získání objektu č. 2 na Jizerce v roce 1998, který byl tehdy ve zdevastovaném stavu. Vté době se také změnil zákon o nadacích, který nás donutil k založení dceřiné Společnosti pro Jizerské hory, o. p. s. S tímto objektem byla plánovaná vize udělat z něj středisko ekologické výchovy, což se díky dotaci z fondu životní prostředí povedlo a středisko funguje od roku 2006.

* Co je konkrétní náplní tohoto střediska?

Pořádají se tam pobytové kurzy pro žáky základních a případně středních škol. Jako příklad můžu uvést jeden blok, který se tam koná. Jde o „vyšetřování jizerskohorské katastrofy”, které je podáno formou detektivního příběhu. Začíná to již ve škole přípravou prezentací a pak na Jizerce děti hledají kůrovce, poznávají faunu a flóru a sami zjišťují, co zapříčinilo tuto katastrofu. Primárně je toto středisko zaměřeno na žáky druhého stupně základních škol a je o něj velký zájem. Již dnes si ho školy rezervují na rok 2014. Vsoučasnosti je středisko samofinancováno z dotačních prostředků, o které si samo žádá. Není tedy dále finančně závislé na nadaci. Je to ukázkový projekt, jak by měla nadace pracovat. Přinést myšlenku, sehnat nadšené lidi, zajistit finanční prostředky a tím projekt přivést k životu.

* Co patří k dalším současným projektům?

Podporujeme i studenty, jejichž práce se soustřeďují na Jizerské hory, protože poznatky získané při pracích se poté dají využít v praxi. Dále nadace podporuje školy nebo mládežnické organizace, které se snaží o ochranu přírody, kdy jim poskytujeme finanční prostředky třeba na menší projekty v řádu několika tisíc. Tento program je hojně využíván. Před deseti lety jsme podpořili jen dva projekty ročně, v minulém roce jich bylo dvacet.

* Jak se teď daří vašemu největšímu současnému projektu, kterým je výsadba původních druhů dřevin, na který jste získali dotaci?

Tento projekt byl ohodnocen jako nejlepší v dané výzvě a byla nám přiřknuta dotace v celkové výši 4,5 miliónu korun. Vyskytly se zde průtahy způsobené jak ze strany státu, tak kvůli výběrovému řízení. První výběrové řízení na podzim loňského roku vyhrála firma Less&Forest, ale týden nato zkrachovala. Ve druhém kole se zase přihlásil pouze jeden uchazeč, proto se to řízení muselo zrušit. Napotřetí se již zadařilo, přihlásilo se šest uchazečů, z kterých uspěla firma KHL­EKO, a. s., s nimiž jsme již podepsali smlouvu, a od června se konečně začne sázet.

* Jak se vám daří získávat peníze na finanční spoluúčast v projektech?

Tím, že je tato částka rozdělena do tří let, vychází to tudíž na 100 tisíc korun ročně, tak se to docela daří. Prostředky získáváme třeba od firem, kdy se v minulém roce podařilo využít projektu ŠKODY AUTO„Za každé prodané auto jeden vysazený strom”. Dalším zdrojem byl výtěžek z prodeje kalendářů vzniklých z fotek ze soutěže „Zaostřeno na Jizerky”. Efekt naší práce se třeba u tohoto projektu projeví až za desítky let, kdy ty vysázené stromky vyrostou.

* Jak je to se zmíněnou fotografickou soutěží „Zaostřeno na Jizerky”, uskuteční se i letos?

Ano, letos se bude konat třetí ročník. Za minulá kola se sešlo vždy přes 200 fotografií, které byly opravdu kvalitní. Před prvním ročníkem jsme měli obavy, že se začnou scházet fotky, které někdo vyfotil za jízdy a podobně. Opak byl ale pravdou, je úžasné kolik nádherných snímků jsou schopni amatérští fotografové zachytit. Liberecký deník je i letos mediálním partnerem a bude se na jeho stránkách hlasovat o nejlepší fotografie. Z těch 13 finálních fotek se pak znovu vytvoří kalendář, který se prodává velmi úspěšně, v minulém roce byl jeho náklad 900 kusů.

* Co se připravuje do budoucna?

Po úspěchu s projektem výsadby stromů jsme se pustili i do žádosti o další evropské prostředky. Jedná se o revitalizaci toku řeky Smědé, aby byla migračně průchodná pro ryby, protože dnes se zasekávají na při betonovaných místech. Za další je to obnova horské infrastruktury, kdy jsme si vybrali deset míst v Jizerkách, které jsou poškozené či zdevastované. Oba projekty máme již zpracované a leží na fondu životního prostředí, kde procházejí hodnocením. Zda jsme uspěli, budeme vědět možná už v červnu.

* Jak můžou fungování nadace podpořit občané?

Můžou přispět finančně, a tím se připojit ke Klubu přátel nadace. Jehož členům posíláme jako poděkování knihy, na jejichž vydání se nadace podílela. Současně ale stačí, když si lidé uvědomí, že příroda je živý organismus, a podle toho by se k ní měli i chovat.

* Ve chvíli, kdy není příroda lidmi devastována, tak není potřeba ani obnova. Není tomu tak?

Je to tak. Myslím si, že bez zásahu člověka je příroda schopna si pomoct sama.

* Ve čtvrtek se bude konat v Lidových sadech akce k 20. výročí. Na co byste lidi pozval?

Jsou vítáni všichni, kteří mají kladný vztah k přírodě, a ten, kdo ho nemá, tak si ho tam určitě udělá. Doufáme v přívětivé počasí, případně máme připravený i program uvnitř. Jde o neformální setkání a každý je vítán. Máme připravené i malé narozeninové překvapení!

***

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor podporuje obnovu stabilních lesních ekosystémů a harmonické krajiny Jizerských hor a povzbuzuje účast občanů při uplatňování principů udržitelného života.