Předlužená společnost Less skončila v insolvenčním řízení. Dává to za vinu Lesům ČR.

Podle prezidenta Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeňka Valného jsou však důvodem krachu firmy dumpingové ceny, díky nimž zvítězila v zakázkách vypsaných státním podnikem.

* LN Mají na krachu společnosti Less podle vás hlavní vinu Lesy ČR, jak tvrdí majitel firmy Jan Mičánek?

Mají na tom vinu oba subjekty. Je vlastně několik pilířů tohoto zla. Prvním je koncepce Lesů ČR, druhým je chování ministerstva zemědělství jako zakladatele, třetím lobby těžebních firem. Čtvrtým důvodem je sama soutěžní politika Lessu založená na dumpingových nabídkách. Pátým pak vláda, politici.

* LN Proč viníte vládu?

Ještě před rokem a půl prohlašovali, že nová soutěž na těžbu dřeva a lesní práce od roku 2012 bude křišťálově čistá, přinese stabilitu do oboru, že se zamezí dumpingovým nabídkám. A podívejte, jak dlouho vydržel největší vítěz tendrů Lesů ČR firma Less – pouhých devět měsíců. To je tragický výsledek.

* LN Proč myslíte, že nabídky firmy Less byly dumpingové?

Podle konstatování organizace Transparency International, která měla přístup k podaným nabídkám, společnost Less nabídla za dřevo o 10 až 15 procent víc než další uchazeči v pořadí.

* LN Společnosti Less ale klesají zisky dlouhodobě.

Je to kombinace několika faktorů, prvním je politika dumpingových nabídek. Dalším je enormní zadlužení firmy Less a třetí je koncept soutěže Lesů ČR, postavený výhradně na ceně a spekulaci. Není divu, že ke konci roku skončil Less 224 milionů v minusu.

* LN Jedním z hlavních důvodů finančních potíží je podle Jana Mičánka nárůst cen dříví, a to hlavně díky zpětné indexaci, tedy navýšení vysoutěžených cen podle dat statistického úřadu. Je to skutečně pro firmy tak nevýhodné?

Pokud těžební firmy zdražovaly konečné ceny sortimentů na trhu, adekvátně se vyvíjela i cenová křivka Českého statistického úřadu, podle níž se valorizuje nákupní cena dřeva. To, že ceny budou valorizovány dle indexu ČSÚ, si samy těžaři dohodli s ministerstvem a s Lesy ČR. A tak se indexuje od roku 2007, takže bych to jako klíčový důvod potíží Lessu neviděl.

* LN Těžařské firmy dlouhodobě kritizují také způsob zadávání tendrů Lesy ČR, hlavně různé průtahy. Co vám vadí na tendrech?

Dlouhodobě nám vadí, že jsou do jedné soutěže slučovány dva samostatné tendry. Jedna je soutěž na nákup služeb, což jsou lesní práce, a druhá je soutěž o dřevo. To znamená, že na jedné straně vítězný podnik nakupuje a na druhé prodává. Tyto dvě činnosti jsou v jedné, takzvané komplexní zakázce. Celý tento systém vytváří prostředí, které umožňuje vítězství spekulativním nabídkám, protože je to totálně neprůhledné.

* LN Jaké by byly výhody rozdělené soutěže?

Kdyby se soutěžilo o dřevo zvlášť a nešlo o víceleté smlouvy, ale například pouze o jednoroční smlouvy, bylo by to mnohem tržnější a pružnější než současný systém, kdy se vysoutěží dřevo na několik let dopředu, aniž by byl předem známý vývoj cen na trhu. Následkem je věštění nabídek z koule. Ale firmy to takto chtěly a systém podporovaly.

* LN Proč dřevařským firmám zisky klesají a Lesům ČR stoupají?

Ta metoda je pro firmy výhodná proto, že si firmy samy stanovují kvalitu a objem těženého dřeva. Mohou tedy nabídkové průměrné ceny dodatečně ohýbat směrem dolů. Dám příklad: Firma pokácí kmen, který je dlouhý 15 metrů amá průměr 35 centimetrů, ale vykáže, že je dlouhý jen 12 metrů o průměru 25 centimetrů. Tím vlastně okrádá stát o ten rozdíl. Stát tak absolutně nemá pod kontrolou evidenci dřeva. Pokud tedy firmám klesají zisky, je to jen díky dumpingově vysokým nabídkám cen, které nestačí kompenzovat krádežemi na objemu a kvalitě.

* LN Lesy ČR dopad krachu společnosti Less bagatelizují...

Společnost Less ovládala minimálně 15 procent trhu. Lesy ČR rády manipulují s fakty a snaží se problém zamést, protože jde i o jejich odpovědnost. Pokud jde o dopad, značné újmy též vznikají na straně subdodavatelů Lessu, tedy živnostníků a drobných firem, kterým Less dluží za provedené práce. Výhoda těchto lokálních firem je především ve znalosti místních přírodních podmínek a orientaci v nich. Pokud zkrachují, bude o to těžší práce na opuštěném území obnovit.