Plzeňská teplárenská uvedla do provozu nový kotel na biomasu. Spaluje v něm štěpku, která je sice dražší než uhlí, díky vyšším výkupním cenám zelené energie je ale toto ekologické palivo výhodné.
PLZEŇ Největší český energoblok na spalování biomasy v Plzeňské teplárenské za 870 milionů Kč zahájil dodávku „zelené” elektřiny do distribuční sítě.
Podnik tak bude moci vyrábět až 30 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. „Investice neovlivní cenu tepla v Plzni, která je trvale jedna z nejnižších v zemi,” tvrdí Tomáš Drápela, ředitel teplárny.
Podnik nyní podle výrobního ředitele Zdeňka Dongrese dosahuje největšího podílu výroby ekologické elektřiny mezi všemi klasickými výrobci energie v ČR.
Loni firma, která už sedmým rokem spaluje dřevní štěpku spolu s uhlím, zpracovala přes 120 tisíc tun biomasy, letos až 200 tisíc tun. „Máme dlouhodobé smlouvy s 20 dodavateli, ale uvidíme, jak je budou schopni naplnit,” dodal Drápela. Cena biomasy je 2,5násobná oproti uhlí.
Podnik by byl schopen spálit téměř veškerou biomasu z okolí Plzně, pokud ji sežene. Zajímavě se už dva roky rozjíždí cíleně pěstovaná biomasa, jíž letos firma spálí až 30 tisíc tun, trojnásobek oproti loňsku. „Jedeme ve zkušebním provozu. Dílo ještě není od dodavatele převzaté, ale už jsme se přifázovali na síť a dodáváme zelenou elektřinu do sítě. Stoprocentní provoz bude tak od září,” řekl Drápela. Slavnostní spuštění bloku plánuje podnik na 20. května.
Nový kotel spotřebuje až 120 tisíc tun štěpky ročně, což je až tisíc tun uhlí, protože biomasa má menší výhřevnost. Může pálit 14 tun biomasy za hodinu. Na stejnou kapacitu proto firma postavila sušicí zařízení za dalších 80milionů korun. Veškeré palivo, které půjde do kotle, bude rozdrceno a vysušeno.
Výkon bloku bude 11,6 megawattu elektrických a 35 megawattů tepelných.
Návratnost investice je desetiletá, stejně jako splatnost půjčky od Komerční banky. Teplárna je nyní bez dluhů, loni doplatila úvěr na uhelný blok, aktivovaný v roce 1999.
Elektřina z čisté biomasy má státem garantovanou výkupní cenu o 40 procent vyšší, než kolik podnik inkasuje za energii, vyráběnou spoluspalováním s uhlím.
