Dosud byla kůrovcová kalamita prezentována hlavně jako problém lesníků a obcí, kterým náklaďáky těžařů ničí silnice. Odlesněné holiny ale dělají starosti i vodohospodářům. Brantice – Zástupci Povodí Odry se vydali do Brantic, aby místní občany informovali o plánované protipovodňové ochraně jejich obce. Když místní dostali prostor na dotazy, nejvíc je zajímalo, jak kůrovcové odlesnění krajiny ovlivní koloběh vody v jejich regionu. Technický ředitel Povodí Odry Petr Březina občanům Brantic na rovinu řekl, že to jak zdecimovalo zdejší lesy sucho a kůrovec, je tragédie, která odtokové poměry ovlivní negativně.
„Odtok vody za současného stavu, kdy je krajina bez lesů, bude při velkých srážkách podstatně rychlejší. To sice víme, ale nejsme schopni na to okamžitě reagovat. Nejdřív zareaguje samotný les. Paseky po těžbě začnou samovolně zarůstat buřinou. Uchytí se tam nálety i vysoká tráva s maliním a ostružiním. Tímto způsobem se schopnost přírody zadržovat vodu to do pěti let zlepší o 50 až 70 procent i bez zásahu člověka," vysvětlil Březina zvídavým lesníkům z Brantic.
Přidal optimistickou prognózu, že do dvaceti let na dnešních holinách po kůrovcové těžbě vyroste nový les do takového stavu, že se odtokové poměry vrátí k tomu, co zde bylo před kůrovcem.
Brantičtí lesníci ale jeho vyhlídky na samovolné zlepšení situace nesdílejí.
Nedávno zde totiž zažili masivní odumírání pětiletých lesních porostů kvůli suchu. Obávají se, že zalesňování největších holin v novodobé historii zkomplikuje eroze, protože půda ve svažitém terénu už není zpevněná kořeny stromů.
„Pokud tam bude místo smrčin vysázený pestřejší smíšený les, může to být po hydrologické stránce ještě lepší než dříve," uvedl Březina s odvoláním na výzkumy docenta Milana Jařabáče prováděné v Beskydech.
