Proč vysychá lužní krajina? Dá se s tím něco dělat? To řešila včerejší veřejná debata v Hodoníně. Třicítku účastníků zajímal především osud Pomoraví mezi Rohatcem a soutokem s Dyjí. „Že tento pás území vysychá, je dlouhodobý problém, který má počátky v regulaci řeky Moravy. Navíc se to zhoršuje suchem posledních let," upozornil předseda Hnutí Brontosaurus Podluží Dalimil Toman.
Na dopady změn naráží poměrně často, protože do oblasti pořádají exkurze.
Další bude pozítří. „Pokud se neudělá opatření, aby se tyto lesy opět zaplavily, což se dělalo například na Soutoku, dojde k proměně skladby lesa se všemi důsledky i pro živočichy. Druhy, které byly přizpůsobené na záplavy, postupně mizejí a některé už dokonce vymizely," uvedl Toman.
Cestu k nápravě naznačil vodohospodářský a krajinářský projektant Tomáš Havlíček. „Změny v minulosti byly tak rozsáhlé, že už je zpátky z řady důvodů nelze vrátit. Přesto musíme hledat řešení a současně po kouscích nějak opravovat to, co jsme jako lidé pokazili," uvedl projektant.
Z lužních lesů mizejí druhy. Řešením je obnova ramen.
Havlíček doporučuje dát více prostoru řece, a to obnovou koryta a zaměřením zemědělských dotací ne na pěstování kukuřice, ale na správu krajiny. Včetně snížení zátěže půdy, která by zadržela více vody, zmenšení polí či zatravnění. Moravě se totiž kvůli regulaci mezi Rohatcem a soutokem s Dyjí zkrátil tok téměř na polovinu.
„Systémovým řešením by bylo vytvořit paralelní menší koryto k tomu současnému. Jenže to je neprůchodné vzhledem k vlastnictví pozemků a protichůdným zájmům některých firem," tuší projektant.
Na jiný příklad pro oživení oblasti, a to obnovu mrtvého říčního ramene Hrnčířské Louky u Veselí nad Moravou, upozornil David Veselý z Povodí Moravy.
„Odtěžila se tady skládka odpadu, kde byly také pneumatiky. A plochy se zamokřily někde až do hloubky tří a půl metru," připomněl Veselý.
Na problémy v Pomoraví narazili i přírodovědci, když v oblasti zmapovali téměř dvanáct tisíc stromů. A letos zveřejnili závěry desetiletého výzkumu. „Staré stromy rychle mizí a mladší generace chybí. Ani prognóza do budoucna není dobrá," uvedla za Biologické centrum akademie věd Daniela Procházková.
