Šumava – Na 28. říjen nezapomene Jiří Mánek, bývalý ředitel Národního parku Šumava, pro něhož se Šumava stala nejen rodným krajem, kde se svou rodinou žije a pracuje, ale i životní náplní. Včera mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.
* Blahopřejeme k vašemu ocenění. Jak se člověk dozví, že má jet na Hrad? To vám volal pan prezident osobně?
Na oznamování takových věcí má pan prezident tým lidí. Takže mi nevolal on, ale nejprve mi zavolali z prezidentské kanceláře a teprve pak přišel dopis, kterým mi toto své rozhodnutí pan prezident oznámil. Jeho rozhodnutí ještě musel podpisem potvrdit premiér.
* A jaký je to pocit stát vedle tolika výjimečných lidí?
Pocit je to určitě zvláštní, ale vnímám to jako každý, kdo je oceněn za dlouhou práci, která není jednoduchá, při které musíte překonávat mnoho překážek, úskalí i strpět řadu nepříjemností a zášti. V tom smyslu cítím pochopitelně satisfakci. Na druhou stranu to vnímám jako velikou podporu Šumaváků a v podstatě jako vzkaz od pana prezidenta, že na Šumavu pamatuje a že jí neobětuje rozmaru nezodpovědných fanatiků nebo politických obchodníků.
* Narodil jste se na Šumavě, čím vám je?
Od prvního týdne života žiji na Šumavě, nejprve na Svatém Tomáši v rakouském pohraničí, pak na Horské Kvildě. Nyní žijeme s rodinou ve srubu v malé osadě pod lesem u Čkyně v Pošumaví a na Horskou Kvildu tomámpůl hodiny autem. Šumava je pro mě domovem nejenom pocitově, ale i profesně. Mámrád šumavskou přírodu, přírodu plnou života. Její zelené lesy, její rašeliniště, přirozenou vlhkost, podzimní barvy a inverze. Mámrád lidi, kteří na Šumavě vyrostli, žijí zde a vychovávají zde své rodiny. Nemám rád lidi, kteří Šumavou občas projedou a rozdávají tu rozumy o tom, jak by to tu mělo fungovat, mají tendence stanovovat pravidla pro starousedlíky, kteří zde žijí po generace a nejlíp vědí, co zdejší příroda a život potřebuje. Bohužel jsem již potkal plno takových chytrolínů. Přijdou, nadělají paseku a zase odejdou a už se tu víckrát neukážou. Před takovými je zapotřebí Šumavu chránit.
* Co ocenění za péči o Šumavu pro vás znamená?
Asi ještě úplně neumím docenit váhu takového ocenění. Byl jsem mile překvapen. Dává mi to naději, že to, co jsme na Šumavě vykonali, mělo smysl. Vnímám to i jako poselství pro své děti, které si za dobu mého ředitelování vytrpěly své. Je to pro ně vzkaz, aby vytrvaly ve svém přesvědčení, i když se kolem najde spousta takových, kteří se je budou snažit vykolejit. Ale vnímám to i jako vzkaz všem dobrým Šumavákům, aby se v boji za své území nevzdávali, že to má smysl.
* V pozici ředitele NP Šumava jste strávil dva roky. Kterých zrealizovaných projektů si nejvíce ceníte?
Bylo toho hodně, nemá smysl vyjmenovávat. Snažili jsme se budovat moderní národní park, který je přátelský k místním lidem a regionálním autoritám, který je ekonomickým motorem regionu a tahákem pro turisty. Vzorem nám byly stovky zahraničních národních parků. Více než jakýchkoli projektů si cením přátelství řady správných lidí a pozitivní zpětné vazby od regionu a v podstatě i od Jihočeského a Plzeňského kraje. Této určité důvěry si cením mnohem více než jakéhokoli projektu.
* Se současným ministrem životního prostředí jste se neshodli na směřování Národního parku Šumava. Co si myslíte o chystané novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která zásadně upravuje péči o NP Šumava?
Aktivisté dlouhou dobu usilovali o prosazení většinové divočiny na Šumavě. Nemámnic proti divočině, také jsem jejím zastáncem na Šumavě, ale v rozumném měřítku, a ne na úkor člověka. Aktivistům se jejich stále agresivnějším způsobem prosazované ideje nepodařilo včlenit do speciálního zákona o Šumavě, nepodařilo se jim to skrze Plán péče, který nakonec shodil soud, ale vrchovatě se jim to daří skrze právě připravenou novelu zákona o ochraně přírody z dílny MŽP vedené a ovládané různými „hnutími". Myslím si, že to je zákon, který asi nebude vadit Národnímu parku Podyjí, asi ani ne parku České Švýcarsko, nejsem si jist ve vztahu ke Krkonošskému parku, ale nejhorší bude pro Šumavu. Pokud by měl projít v současné podobě, je to pro Šumavu špatný zákon. Než ten, to raději žádný. Anyní o to víc věřím, že pan prezident Zeman velmi zváží, zda a jaký zákon nakonec podepíše.
* A co vám na novele vadí?
Je toho víc. Šumava potřebuje jasná pravidla, Šumavě ušitá na míru. Tato novela je obecná a způsobí mnoho problémů. Předně zavádí nový cíl, kterým je většinová bezzásahovost. Tedy prostře Šumavu kůrovci. Zavádí institut klidových zón, čímž více uzavře Šumavu před turisty. Dnes se nesmí jen mimo značené cesty v 1. zónách, kterých je třináct procent z rozlohy parku. Podle všech ukazatelů i vyjádření dnes odpovědných pracovníků budou klidová území na čtvrtině a více procentech Šumavy. To znamená, že se Šumava nejméně o sto procent více uzavře. Novela arogantním způsobem přehlíží lokální autority, se kterými se doposud muselo vyjednávat, nyní bude stačit pouze oznamovat. Novela vyškrtává povinnosti zasahovat proti škůdcům a stejně tak vyškrtává povinnosti vysazovat nové stromky tam, kde chybí. Umožňuje vyloučit lov zvěře na celém území národního parku, a dává tak prostor k přemnožení zvěře, aby následně sežrala to, o co mají lesníci pečovat. Nově vytváří prostor pro nekonečné množství soudních sporů, protože řada věcí není jasně zakotvena. Novela nechává prostor různým posudkům. To z Prahy není vidět, ale my tady na Šumavě ze zkušenosti víme, jak protichůdně vycházejí různé posudky a jak dlouze je pak řeší soudy. Dosud se takové posudky týkaly přibližně šesti procent parku a viděli jsme, kolik soudních sporů to přineslo. Nově to může být až na 28 procentech plochy. Pokud projde tato novela, tak se pravidla ještě více znejasní a Šumava nevyjde ze soudních síní. To není ochrana přírody, to je antiochrana a guláš.
* Čemu se nyní věnujete?
Je toho více. Stále pracuji v oboru ochrany přírody, jako poradce. Pracuji na rozvojových strategiích několika subjektů v Jihočeském i Plzeňském kraji. Spolupracuji s jednou firmou, která rozvíjí elektromobilitu užitkových aut v Evropě. Snažím se pomáhat sportujícím dětem a mládeži a angažuji se v podpoře odkazu historického kulturního a přírodního dědictví na Šumavě skrze spolek Šumavský Králováci, který jsme s přáteli založili.
