Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tu začátek nového pracovního týdne a s ním taky Události v regionech, dobrý podvečer. Bobři na jižní Moravě jsou na vzestupu. Přesouvají se proti proudu řek blíž k městům. Zaplňují potoky, přehrady a další vodní toky. Nemají tu přirozeného predátora, který by je lovil, tedy vlka nebo medvěda. Podle odhadů ochránců jich je nejvíc právě v našem regionu až 4 tisíce a působí škody.
Kristýna BŘEZOVSKÁ, redaktorka
--------------------
Ohryzané kmeny, popadané stromy a všude piliny. Řádění chráněného bobra podél řek na Brněnsku. Při své službě, ale i rybaření si škod všímá i strážník Miroslav Hloušek.
Miroslav HLOUŠEK, strážník, Bílovice nad Svitavou
--------------------
Ty stromy vokousali co jsem si všiml, tak jsou vod cirka od Obřan až do Adamova, takže předpokládám, že ti bobři minimálně 3-4 tady budou.
Kristýna BŘEZOVSKÁ, redaktorka
--------------------
Čerstvě zřejmě přes no jeden z nich ohlodal na soukromém pozemku tuto jabloň. Zanechal za sebou ještě nezasněžené, zablácené stopy. Nakousané jsou tu ale i další stromy. Jiřímu Hodaňovi, který bydlí opodál prý zničili nově vysázené túje. Z 25 mu zbyly jen 3.
Jiří HODAŇ
--------------------
Myslím, že je to párek stoprocentně. Viděl jsem dvakrát, dvakrát nebo třikrát jsem je viděl spolu. Ale většinou ten bobr on bývá silnější a on je sám. A má tak metr, metr dvacet.
Kristýna BŘEZOVSKÁ, redaktorka
--------------------
Děláte proti tomu něco?
Jiří HODAŇ
--------------------
Heleďte, co já můžu proti tomu dělat, když je chráněn.
Kristýna BŘEZOVSKÁ, redaktorka
--------------------
Některým škodí, jiní si ho pro zábavu fotí a natáčí. Tyto fotografie z fotopasti pořídila skupina nadšenců v Brně-Obřanech. A naopak tento pohled měla při procházce podél Svratky u Veverské Bítýšky Kateřina se svým přítelem.
Kateřina
--------------------
Najednou jsme mezi listím zahlídli nějaké jablko, tak jsem si říkala, jak je to možné, co dělá tady jablko nastražené? A nakonec pod tím byla taková velká past. Když by napadl sníh, tak rozhodně si toho nikdo nemusí všimnout.
Kristýna BŘEZOVSKÁ, redaktorka
--------------------
Možné nebezpečí pro bobra, ale i lidi už tady dnes nehrozilo. Stejný typ zakázaného pytláckého železa se nám podařilo najít u plotu tamního chataře, čeká ho tak výslech policie.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
Velké škody bobr způsobuje i tady v Tvrdonicích na Břeclavsku. Jde o území, kde rostou hospodářské dřeviny hlavně dub. Proto teď odborníci z Mendelovy univerzity zkusí novou metodu a místo toho tady vysadí třeba vrbu a topol.
Kristýna BŘEZOVSKÁ, redaktorka
--------------------
Právě ty mají bobři podle výzkumníku raději. Mohli by tak přestat poškozovat pro lesníky důležité duby. To, ale ukáže až výsledek experimentu. Veronika Gecová a Kristýna Březovská, Česká televize.
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku momentálně probíhá sčítání bobrů. Podle posledních dostupných údajů ochránců přírody jich ale u nás žije přes 6 tisíc. Z toho zhruba 4 tisíce na jihu Moravy, jak jsme říkali. Kromě povodí řeky Moravy se tito velcí hlodavci nejčastěji vyskytují ještě v severních Čechách, západních Čechách, v oblasti Orlických Hor a ve Slezsku. Jak se rozšiřují vysvětluje Roman Zajíček z agentury ochrany přírody a krajiny.
Roman ZAJÍČEK, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno
--------------------
Mláďata jsou s rodinou do věku přibližně 2 let a pak je rodina vyžene. Takže nový jedinec putuje krajinou, putuje po řekách a hledá si nové teritorium. Bobr je silně teritoriální, to znamená prostě všude, kde najde obsazenou noru, obsazený břeh, musí pokračovat dále. A tak se vlastně šíří napříč celou Českou republikou.
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Bobra od ostatních zvířat třeba nutrie nebo ondatry odlišuje lysí zploštělý ocas pokrytý šupinami, který můžete vidět i na fotografii. Zejména dospělý jedinci jsou pak velmi mohutní, váží až 30 kilo. Bobří stopy navíc mají trojúhelníkový tvar a výrazné plovací blány. No, a jak už zaznělo použití želez je v České republice zakázané a bobr je chráněné zvíře. I pro něj ale existují výjimky. Za určitých okolností pak může dojít k jeho odstřelu. Víc už teď s kolegyní Veronikou Gecovou, jednou z autorek úvodní reportáže. Veroniko, vítej ve studiu. Tak, jaké škody kromě toho, co jsme viděli může bobr způsobovat?
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
Může způsobit třeba i záplavy, když na vodních tocích staví hráze. Tyto hráze se pak vlivem činnosti bobra můžou dokonce protrhnout. Jednou z metod boje s bobrem je například odstřel. Jenže ten není možný všude. Například, například u nás na soutoku Moravy a Dyje. Jinde to jde pouze s udělenou výjimkou a to například v Březolupech, kde dnes natáčel kolega Luboš Dostál.
Luboš DOSTÁL, redaktor
--------------------
Tady u rybníka u Březolup nedaleko Zlína před 6 lety žila a škodila bobří rodina. Zvířata navrtávala hráz rybníka, poškozovala ji a tím pádem hrozilo, že při silných lijácích by voda mohla zaplavit i blízkou vesnici. A mimořádná situace vyžadovala mimořádné řešení. Březolupy na Zlínsku se tak staly prvním místem, první obcí, která získala výjimku, na základě které mohla přísně chráněné bobry zlikvidovat. Následně se podařilo odstřelit a nebo odchytit a následně utratit celkem 5 bobrů. To povolení k jejich likvidaci ale zůstává nicméně stále v platnosti. Nejspíš ale už nebude zapotřebí, obec totiž připravuje úpravy rybníka, ovšem s využitím materiálu, které by bobrům měli odolat.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
A já ještě dodám, že podobnou výjimku mají i například Pohořelice. Bobr naopak není vůbec tolerovaný v Jihočeském kraji, tam je povolený jeho odstřel.
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a nejvíc je jich právě tady na jihu Moravy. Už jsme to zmiňovali. Proč tomu tak je?
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
Jižní Morava je jedno z míst, kam se po víc než 100 letech vyhubený bobr vrátil. Teď v zimě ho můžou lidi vidět zdánlivě častěji a to jednak proto, že uvadla vegetace. A jednak proto, že si udělal zásoby na zimu. Nejprve z kácí strom, pak ho rozdělí na části a ty jednotlivé části poté zabodne do bahna vody, aby mohl ty stromy okusovat i například v zimě, když zamrzne hladina. No a k tomu má ideální podmínky například ve Veverské Bítýšce, kde jsme dnes natáčeli s Romanem Zajíčkem.
Roman ZAJÍČEK, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno
--------------------
Bobr k životu potřebuje břehové porosty a potřebuje vodu. Důležité pro něho je, aby pokud si má udělat noru, aby ten vstup do té nory z bezpečnostního důvodu byl pod vodní hladinou. Takže, tam kde je vody dostatek, tak si udělá vstup přímo a tam kde vody dostatek není, tak si staví bobří hráze. Tam, kde se potom nedá udělat nora, tak si staví bobří hrady, kdy vlastně udělá obrovskou hromadu těch nakácených větví.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
My jsme si tu oblast dnes prošli opravdu důkladně. A já musím říct, že některé kmeny stromů byly hodně okousané. Na některých jsme dokonce našly stopy po jeho zubech. A v některých případech jsme dokonce našli i ty, kdy strom visel ve vzduchu, i když byl vlastně překousaný. Takže pro lidi, kteří by tam chtěli zamířit třeba na procházku, tam ještě pořád vlastně není bezpečno, i když zmizela železa.
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Doplňuje Veronika Gecová. Já díky děkuju, žes byla hostem ve vysílání. A závěrem ještě připomenu, že kromě bobrů v Tuzemsku škodí taky třeba kormoráni. Problémy s nimi mají hlavně rybáři, kterým ptáci způsobují škody i ve výši desítek milionu korun ročně. Stát proto za odstřel kormoránů odměňuje myslivce. Za každého zastřeleného jedince dostávají od loňského listopadu 500 korun.
