Vážím si pana Schwarzenberga a jeho pokleslý rozhovor Jedna strana blázni a druhá zloději (LN 6. 8.) na tom nic nezmění. Určitě rozumí problematice lesnictví a nejspíš i ekologii víc než já. Však právě proto jsem si vybral po svém nástupu do expertní skupiny pro stanovení postupu v boji s kůrovcem ve zcela mimořádné kalamitní šumavské situaci člověka, který se podílel na správě jeho lesů na Orlíku. Všiml jsem si, že klíčový krok exministra Bursíka – ponechání více než 200 000 m3 neasanovaného dřeva ve 2. zónách na sedmi místech po orkánu Kyrill – považuje za závažnou chybu, kterou je třeba určitě napravit, ale nenašel jsem v dlouhém rozhovoru radu, jak to udělat lépe, než postupujeme my. Nenašel jsem v článku také podivení nad tříletými tanečky kolem tohoto rozhodnutí a kolem žaloby šumavských obcí, týkající se tohoto rozhodnutí. Bohužel to vždycky bude o kácení, a poněvadž jsme v národním parku, také o suchých stromech. Jen v loňském roce uschlo na území NP 500 000 stromů a 365 000 stromů bylo vykáceno. Obávám se, že to v letošním roce nebude méně, poněvadž přemnožení kůrovce zasáhlo rozsáhlé plochy Šumavy nevhodně (přinejmenším z hlediska boje s kůrovcem) ostrůvkovitě rozdělené na tzv. zásahová a tzv. bezzásahová území.

Chci však za stranu označenou v článku jako zloději zopakovat pár neustále uváděných faktů: – pokoušíme se zastavit kůrovcovou kalamitu na Šumavě při respektování 25 procent rozlohy NP jako bezzásahové a kůrovce nemáme pod kontrolou ani na území Národního parku, ani mimo ně

– na sporném území Na Ztraceném o velikosti 280 ha chceme v této fázi pokácet z cca 120 000 stromů 5 procent kůrovcem napadených stromů, čímž na žádném místě nevznikne „výnosná paseka”

– poněvadž na tomto území každý čtvrtý strom loupeme na stojato, což je sedmkrát dražší než prosté pokácení, bude celá tato operace ztrátová, i kdybychom všechno odstraněné dřevo prodali, což ale navíc nemáme v úmyslu.

Za sebe už jen uvádím, že nejsem bývalý, ale současný předseda Klubu českých turistů, zato po deset předchozích let člen a předseda Rady NP Šumava, který sledoval neúspěchy předchozích postupů Správy NP Šumava a ví, že alespoň něco musí dělat jinak. K tomu potřebuji podporu politiků a veřejnosti k nalezení shody nad poměrem „bezzásahové” (samovolným procesům přírody odevzdané) Šumavy a kulturní, šetrně obhospodařované šumavské krajiny. Ostatní v článku postižení zloději se jistě budou bránit sami, šumavské obce nevyjímaje.